Švédsko drtí bombové útoky. Je to válka gangů

Oproti loňsku se letos počet bombových útoků v severské zemi zdvojnásobil. Podle policistů je zázrak, že zatím nikdo nezahynul.

STOCKHOLM Zůstala jen vymlácená okna, hromady střepů a ohořelá auta v okolí. Švédským policistům se naskýtá vždy podobný obrázek: velké škody, vždy stejný rukopis.

V noci na konci října zasahovali nejprve v jihošvédském přístavu Malmö, později v nedalekém Växjö, nakonec poblíž Göteborgu. Během necelých 24 hodin.

Oproti loňskému roku přibylo bombových útoků v zemi dvojnásobně. Jen za první letošní pololetí se jich odehrála stovka.

Švédové to považují za těžko akceptovatelnou realitu. „Pokud nás srovnáte s obdobně rozvinutými státy, jistě v tomto ohledu vyčníváme,“řekla pro švédskou agenturu TT policejní analytička Ylva Ehrlinová.

Dosud nikdo nezahynul, ale třeba v září utrpěla těžká zranění studentka. Zasáhla ji exploze nastražené výbušniny ve městě Lund.

Bombové poplachy se tak nějak stávají součástí života švédských měst. Všímají si toho i v zahraničí.

„Násilí kriminálních gangů se dostalo na úroveň, která hrozí podkopat samotný švédský stát,“napsal britský magazín Spectator. Všímá si, že exploze se staly pro Švédy tak všední věcí, že tamní veřejnoprávní stanice SVT už často ani nepovažuje za nutné informace o nich umístit do večerních zpráv.

Některé z výbuchů přitom mají velkou razanci, třeba červnová exploze v univerzitním městě Linköping zdemolovala dvě budovy a poškodila více než 250 bytů.

Britský list Guardian cituje analytiky, podle kterých jsou bombové útoky součástí stále tvrdší války konkurenčních gangů.

Profesor Wilhelm Agrell z Lundské univerzity varuje, že situace se dramaticky vyostřuje. Ohrožena je podle něj samotná integrita země. „Monopol státu na užití násilí, znak skutečné suverénní vlády, se pomalu rozpouští a přestává existovat,“míní Agrell. Namísto státu okupují veřejný prostor kriminální gangy, se všemi důsledky. Násilí páchané organizovaným zločinem má podle něj na veřejnost stejně neblahé dopady jako terorismus, šíří všudypřítomný pocit strachu. Nová zpráva analytiků ze Švédské univerzity obrany mluví o tom, že na rozsáhlých přistěhovaleckých periferiích, kde vládnou kriminální gangy, je autorita státu oslabena. Častou praxí je zastrašování svědků, většina běžných občanů je nucena přizpůsobit se vládě klanů.

Ty prosazují svou moc vedle nastražených výbušnin i jinak. Loni se podle statistik odehrálo v severské zemi 45 vražd střelnou zbraní, a to v rámci vyřizování účtů v kriminálním podsvětí. Pro srovnání: v sousedním Norsku evidují méně než tři takové vraždy ročně.

Švédský list Dagens Nyheter k tomu uvedl, že devět z deseti pachatelů těchto vražd jsou imigranti první či druhé generace pobývající ve Švédsku.