Svědek v Trumpově kauze nečekaně změnil výpověď.
WASHINGTON Další důkazy údajném nátlaku na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany jeho amerického protějšku Donalda Trumpa chrlí v posledních dnech sněmovní výbory amerického Kongresu. Podle nedávno zveřejněného svědectví amerického velvyslance při Evropské unii Gordona Sondlanda, který nečekaně změnil svou výpověď, podmiňoval šéf Bílého domu odblokování stamilionové finanční pomoci Kyjevu obnovením ukrajinského vyšetřování, které by se dotklo i Huntera Bidena. Ten je synem někdejšího amerického viceprezidenta a nyní Trumpova politického rivala Joea Bidena.
Skandál spustil letos v září další pokus opozičních demokratů Trumpa odvolat. Americká média tak nyní píší o Sondlandovi jako o klíčovém svědkovi v připravovaném procesu ústavní žaloby, takzvaném impeachmentu. A ten teď nad Trumpem visí jako velký otazník. Příští týden začnou první veřejná slyšení.
„Něco za něco“
Impulzem k zahájení vyšetřování se stal červencový telefonát mezi Trumpem a Zelenským, v němž šéf Bílého domu údajně tlačil na opětovné prošetření korupční kauzy kolem ukrajinského plynárenského koncernu Burisma. Právě v jeho vedení dříve působil Hunter Biden. Jeho otec Joe Biden se podle Trumpa ještě jako viceprezident v roce 2016 zasadil o to, aby ukrajinská vláda odvolala prokurátora, který měl případ na starosti, a zametl ho tak pod koberec. Jako páka tehdy podle Trumpa posloužila výhrůžka o zablokování amerických půjček, čímž se Joe Biden v minulosti otevřeně chlubil.
Jenže taktiku „něco za něco“využil později i Trump, když zahájením vyšetřování Bidenových na Ukrajině podmiňoval odblokování 391 milionů dolarů (asi 8,9 miliardy korun), které měl Kyjev dostat na pomoc v bojích na východě země. Aspoň tak to ve své výpovědi nyní uvedl Sondland, který původně podobná obvinění odmítal. Velvyslanec nyní přiznal, že on sám s takovým návrhem přišel na zářijové jednání s poradcem ukrajinského prezidenta Andrijem Jermakem v Polsku.
Dodal zároveň, že zadržování finanční pomoci si sám spojil s vyšetřováním ukrajinské Burismy vzhledem k předešlým rozhovorům s Trumpem. Ten prý po zvolení Zelenského dal najevo, že odmítá s Kyjevem jednat. Vztahy s Ukrajinou tak dostal na starost Trumpův právník Rudy Giuliani, který se o vyšetřování Bidenových na Ukrajině dlouhodobě zasazoval. Trump se však osobně angažoval, když v jednom z telefonátů s velvyslancem Sondlandem později řekl, že chce, aby Zelenskyj „udělal správnou věc“.
Trump obvinění ze zneužití pravomocí v souvislosti s tlakem na Ukrajinu od počátku popírá a odmítavý postoj k aféře zaujal i Kyjev. Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Rjabošapka nicméně na začátku října oznámil, že jeho úřad korupční kauzu kolem koncernu Burisma znovu prošetří. Argumentoval tím, že rozhodnutí souvisí s reformami nové ukrajinské vlády. Zároveň však zdůraznil, že úřady nemají důkazy, že by se Biden mladší dopustil nečeho nekalého.