Nejčastější zabijáci Čechů
Nemoci srdce, rakovina, demence... Život může výrazně zkrátit také samota
Manželství prospívá zdraví. I tak lze interpretovat nejnovější statistická data o úmrtnosti obyvatel Česka. Šanci, že se dožijí vyššího věku, mají ženatí a vdané, svobodní naopak umírají dříve. Konkrétně rozdíl mezi ženatými a svobodnými muži je až 8,5 roku. U žen šest let. „Dlouhodobě se ví, že život v partnerském svazku a v rodině je ochranným faktorem. To souvisí s osamělostí, která je silně riziková,“vysvětluje místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders.
Lidé, kteří žijí sami, jsou podle něj daleko častěji hospitalizováni než ti, kteří mají rodinu. „Jasně se to dá sledovat u zvířat. Když chováte potkana samostatně, má úplně jinou funkci imunitního systému, je náchylnější k infekci, než když žije ve skupině,“popisuje Anders.
Věk roste, přibývá alzheimera
Podle statistiků se v tomto ohledu liší i příčiny úmrtí. Svobodní mají větší pravděpodobnost, že zemřou třeba na aterosklerózu nebo diabetes. U rozvedených je zase vyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoci jater a Alzheimerovu chorobu.
V minulém roce zemřelo v Česku 112 920 lidí. Třetina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce, čtvrtina v důsledku zhoubného nádoru. Trojici nejčastějších příčin uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 procent na všech úmrtích.
„V případě úmrtí na cévní nemoci mozku došlo za posledních deset let k relativně velkému poklesu, kdy se jejich počet snížil o celou jednu polovinu,“upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Naopak přibývá případů Alzheimerovy choroby a jiných onemocnění spojených s demencí, a to až sedminásobně za posledních deset let.
Čísla od statistiků jsou i pozitivní, každým rokem umírá méně lidí – úmrtnost za posledních deset let poklesla zhruba o sedminu. A to vše díky tomu, že se Češi dožívají vyššího věku. Za posledních deset let stoupla takzvaná šance na dožití u mužů o dva, u žen o 1,6 roku.
Nejnovější čísla ukazují, že lidé v Česku také umírají později než před několika lety. „Snižuje se úmrtnost ve středním a vyšším věku. Úmrtí se postupně koncentrují do čím dál vyššího věku. U žen je nižší úmrtnost ve středním i ve vyšším věku, úmrtí se soustředí až do nejvyššího věku kolem 85 let,“řekla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Příčiny úmrtí obyvatel Česka se liší také podle pohlaví. Zatímco první tři nejčastější příčiny úmrtí jsou stejné u mužů i žen, dále už nacházíme řadu rozdílů. U mužů jsou čtvrtou nejčastější příčinou smrti nehody. U žen je na čtvrtém místě Alzheimerova choroba a další demence, což souvisí se skutečností, že se ženy dožívají vyššího věku než muži. Muži také umírají častěji než ženy na chronické onemocnění jater a cirhózu a častěji než ženy také páchají sebevraždy.
Příčiny smrti se liší i podle věku. Například mezi 15–29letými muži v posledních pěti letech dominovala úmrtnost na nehody a sebevraždy. Ty byly příčinou skoro dvou třetin všech úmrtí v tomto věku.
Nejvíce lidí umírá v únoru
Na umírání Čechů má vliv i roční období. „Z pohledu sezonnosti lidé na různé choroby a neduhy nejvíce umírají v zimních měsících a v březnu, nejméně v teplejší části roku od května do září. Počty úmrtí v důsledku dopravní nehody narůstají k maximům během června až září a v podzimním a zimním období zase klesají,“říká Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Podle dvou výzkumů, švédského a amerického, se ukazuje, že část úmrtí na srdeční choroby lze zčásti připsat spíše na úkor svátkům než klimatickým faktorům.
Riziko Vánoc
Ano, zjištění odborníků skutečně naznačují, že vánoční a novoroční svátky jsou opravdu jistým rizikovým faktorem. Každý rok během vánočních svátků miliony lidí náhle změní své způsoby cestování,
stravování, pití, cvičení, práce a dovolené. Tyto velké změny chování mohou ovlivnit průběh a rozvoj srdečních chorob, a tedy i následnou úmrtnost. Dřívější studie také naznačovaly, že někteří pacienti odkládají vyhledání pomoci až po prázdninách.
Velmi specifická je sezonní sebevražednost. Nejvíce lidí si sahá na život v jarním období a na začátku léta, nejméně v prosinci. V posledním měsíci roku si v posledních pěti letech vzalo život průměrně 92 osob, což je o 21 procent méně, než je průměr.
Česko se neliší od světa
Data o příčinách úmrtí ve světě nabízí Světová zdravotnická organizace. Neliší se příliš od těch českých. Největšími světovými zabijáky jsou srdeční choroby a cévní mozkové příhody. V roce 2016 na ně zemřelo přes 15 milionů lidí. Už celých 15 let se drží v čele jako hlavní příčina úmrtí na celém světě.
Skoro tři miliony životů si vybrala i chronická obstrukční plicní nemoc, skrytý zabiják, který postihuje hlavně kuřáky – ti se vlivem chronického zánětu průdušek doslova dusí. U nás jí trpí asi tři sta tisíc lidí a stejný počet netuší, že ji má. Od počátku tisíciletí se také zdvojnásobila úmrtí způsobená demencí, což z ní činí celosvětově pátou nejčastější příčinu.
Nicméně pozvolna, ale přece se u nás mění k lepšímu i jedna důležitá věc: místo, kde Češi umírají. Za posledních pět let stoupl o pět procent podíl lidí, kteří umírají doma nebo v hospicech. Úměrně tomu klesl podíl těch, kteří umírají v nemocnicích. „V posledních čtyřiceti letech se bohužel vžil ve společnosti postoj, že smrt patří za zdi nemocnice a nikdo by ji neměl vidět. Ale lepší se to díky paliativní a hospicové péči,“vysvětluje psychiatr Martin Anders.
Souvisí to podle něj i s tím, že si lidé nemůžou dovolit doma pečovat o těžce nemocného. „Často to znamená, že musí třeba přestat chodit do práce,“vysvětluje Anders.
Skrytým zabijákem, hlavně kuřáků, je chronická obstrukční plicní nemoc.