Medici jsou méně zruční, kvůli mobilům

Používání smartphonů a tabletů od útlého dětství může negativně ovlivnit jemnou motoriku.

Dříve dívky vyšívaly, dnes datlují na mobilu. Kluci lepili modely, dnes „paří“počítačové hry. Děti zkrátka tráví volný čas jinak. Nicméně tato proměna se promítá i do jejich zručnosti. Všímají si toho například na lékařských fakultách. Mladší generace mediků je méně šikovná, než byly ty předešlé. A i rutinní zákroky – jako je třeba šití – jim mohou dělat o něco větší potíže.

„Stavebnice nahradily počítačové hry, tablety a dotykové telefony, které vedou ke zhoršení jemné motoriky u mladých lidí včetně studentů medicíny. Ve své praxi se setkávám se zhoršenými schopnostmi koordinace a trpělivosti,“míní například Jaromír Astl z kliniky ORL 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj to bude mít za následek, že vzdělávání chirurgů prostě potrvá déle.

Na stejný trend nedávno upozornil britský profesor chirurgie Roger Kneebon v deníku The Guardian.

„Všimli jsme si, že studenti a medici dnes nemají tak jisté ruce a nejsou zvyklí je používat stejně dobře a často, jako tomu bylo před pěti deseti lety,“řekl Kneebone pro BBC, které The Guardian citoval.

Podle Karla Smetany, přednosty Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je nabytí zručnosti i důvodem, proč je pitva důležitou součástí studia medicíny už v prvním ročníku. „Kromě znalostí získávají studenti i nezbytné fyzické dovednosti,“vysvětluje a dodává: „Dnešní studenti skoro od dětství pracují hodně na počítači či mobilu. Chlapci si nestavějí modely, dívky zase nepletou“.

Ovšem zkušení lékaři upozorňují, že jsou medicínské činnosti, v nichž naopak používání mobilu od dětství může být přínosem. Třeba při manipulaci endoskopu s kamerou během laparoskopické operace, kde lékař vše pozoruje skrze obrazovku.

Handicap, nebo naopak výhoda?

Redakce oslovila i poslední pražskou lékařskou fakultu. Tady zatím slabší zručnost mladé generace nezaznamenali. „Několik našich lékařů z chirurgických oborů nezávazně na sobě potvrdilo, že nikdo z nich tento trend u studentů medicíny nepostřehl. Mimo jiné proto, že medici na českých lékařských fakultách se k praktické medicíně – na rozdíl od studentů medicíny na Západě – téměř nedostanou, není tedy z čeho níže uvedenou tezi posoudit,“vysvětluje mluvčí 2. lékařské fakulty UK Tereza Kůstková.

Existují však i další opačné pohledy, než k jakému dospěl výše uvedený profesor Kneebone. Například doktorka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady míní, že právě studenti „dotykové generace“mohou mít před svými předchůdci v některých věcech naopak náskok.

„Nic takového jako nešikovnost u svých mladších kolegů na dermatochirurgickém operačním sále nevidím. Naopak musím říct, že smartphony vyžadují přesné kladení palců. Držení telefonu v jedné ruce, kterým se ještě fotím, to také vyžaduje dávku zručnosti. Na sále se to dá zužitkovat například při správném uchopení nástrojů a jeho vedení nebo uzlování šití,“popisuje.

Trend vysledovaný ve Velké Británii si pak vysvětluje odlišným systémem – na ostrovech zvaných Národní zdravotní služba. V něm se podle Arenbergerové klade důraz na maximální ekonomickou efektivitu zdravotnictví než na kvalitu, takže je ve výsledku o medicínu menší zájem a menší výběr z kvalitních zájemců.

Některé obory medicíny pochopitelně potřebují delší dobu praxe k nabytí potřebné zručnosti. Například kardiochirurgie, neurochirurgie nebo plastická chirurgie a další obory. „Na pracovištích plastických chirurgií se potkávám se šikovnými, zručnými lékaři. Což je také dáno tím, že se k nám dostanou lékaři až po absolvování chirurgického základu a projdou tak už určitým sítem,“říká plastický chirurg Andrej Sukop, podle něhož jsou obavy z nešikovných doktorů spíš spekulací než fakty podloženou skutečností.

Šikovnost cvičit už od školky

Odborníci nicméně tvrdí, že časté používání mobilů, smartphonů a tabletů od útlého dětství může negativně ovlivňovat jemné motorické schopnosti dětí. Proto by se zlepšování dovedností prstů a rozvoji koordinace rukou děti měly věnovat od už mateřské školy. Třeba pomocí stavebnic.

A jaká je praxe? V loňském školním roce navštívila Česká školní inspekce na osm stovek mateřinek a zhruba stejný počet základních škol, aby ověřila, jak se vyučují předměty rozvíjející manuální zručnost a jemnou motoriku.

„Rozvíjení jemné motoriky dětí se výrazně věnuje více než 60 procent mateřských škol, dominantní výskyt jsme zaznamenali na necelé pětině navštívených školek. Dovednostně praktické metody využívá většina učitelů, jejich výskyt jsme zaznamenali při více než devadesáti procentech hospitací,“uvádí náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Pozitivní výsledky jsou podle školní inspekce

Studenti skoro od dětství pracují hodně na počítači či mobilu. Chlapci si nestaví modely, dívky zase nepletou.

Příčinou zhoršení jsou i rodiče, kteří za děti dělají řadu činností, jež by už zvládly samy, třeba práce v domácnosti.

také na navštívených základních školách.

Za zhoršujícími se dovednostmi dětí vidí Helena Pavličíková z Katedry společenských věd Jihočeské univerzity i další faktory než jen dotykové obrazovky. „Příčinou jsou i rodiče, kteří za děti dělají řadu činností, které by už zvládly samy – samostatné oblékání, pomoc v domácnosti při vaření, pečení či úklid. Přibývá nových médií, kde se děti uzavírají do virtuální reality a chybí jim kontakt se skutečným světem,“líčí Pavličíková.

Zkoumání, jak s dětmi pracovat, aby u tabletů a mobilů nezakrněly, se věnují i další pedagogické fakulty. Konkrétně v programech Učitelství pro mateřské školy a Učitelství pro 1. stupeň základní školy. „Výuku schopnosti předávat dětem jemnou motorickou dovednost i další předměty zajišťuje na fakultě především Ústav primární a preprimární edukace ve spolupráci s Katedrou výtvarné kultury a textilní tvorby, Hudební katedrou a Katedrou tělesné výchovy a sportu. Podporujeme tak manuální zručnost kombinací různých typů činností,“dodává děkan Pedagogické fakulty Univerzity Hradce Králové František Vaníček.