Americká kinorevoluce

Filmová studia se zbaví dekretu, který je omezoval 70 let. Majitelé malých kin možná zapláčou

Americké ministerstvo spravedlnosti požaduje zrušení vyhlášky, která od roku 1948 omezuje moc velkých filmových studií. Tzv. paramountský dekret jim zakazuje například vlastnit kina či určovat ceny lístků. Malé řetězce kin či nezávislé kinosály se však bojí, že se nyní do Hollywoodu vrátí nekalé obchodní praktiky.

Rozhodnutí ministerstva v pondělí oznámil šéf jeho protimonopolní divize Makan Delrahim. „Nemůžeme předstírat, že se filmová distribuce za 80 let nezměnila,“prohlásil v projevu před americkou advokátní komorou.

Ještě ve 40. letech bylo v USA běžné, že velká studia ovládala kompletní distribuční síť svých filmů včetně kinosálů. Podle Delrahima však tyto monopolní praktiky již dávno nepředstavují pro filmový průmysl skutečnou hrozbu.

Díky jeho prohlášení se provozovatelům kin v posledních dnech dařilo na burze. Akcie největšího řetězce AMC si v úterý polepšily o sedm procent, akcie společnosti Imax od úterního rána setrvale rostou. Stejně se daří i druhému největšímu řetězci kin na světě Cineworld, který v Evropě provozuje multiplexy Cinema City, rozšířené i v Česku.

Tento vývoj podle agentury Bloomberg naznačuje, že dle investorů roste pravděpodobnost převzetí některých provozovatelů kin. Podle analytiků se však filmová studia do pořizování kin nepohrnou.

Mnohé mediálních giganty už v posledních letech velké akvizice provedly. Disney koupil za více než 70 miliard dolarů společnost 21st Century Fox, společnost AT&T za 85 miliard převzala firmu Time Warner.

Filmová studia se navíc v posledních letech snaží uspíšit přesun svého obsahu na internet a čelit tak nastupující konkurenci streamovacích služeb.

Jak (ne)koupit zajíce v pytli

Proti technologické konkurenci, kterou tvoří platformy typu Netflix, tak nejspíš zatím nebudou zbrojit vlastními kiny. Zrušení paramountského dekretu jim však otevírá i další možnosti. I před jeho přijetím totiž studia nemusela kina vlastnit na to, aby jim dokázala diktovat podmínky. Rozšířenou praktikou byly tzv. blokové rezervace (block booking). Ty nutí kina kupovat na jednu licenci víc filmů. Majitelé kin si tak museli pořizovat balíček filmů, aniž věděli, co v něm je. Pro filmová studia to bylo ekonomičtější, společně s áčkovými filmy takto odbavovaly i propadáky.

Paramountský dekret tento postup zapovídá, podle Makana Delrahima by však během dvou let mělo postupně dojít ke zrušení tohoto zákazu.

Návratu balíčků filmů se však bojí malá kina, která si vzhledem k omezenému počtu promítacích pláten nemohou dovolit pouštět propadáky. Asociace majitelů kin z tohoto důvodu po ministerstvu požaduje, aby praktika blokové rezervace zůstala i nadále zakázána.

Paramountský dekret kromě toho zakazoval i další „nekalé“distribuční praktiky. Mezi ně patří určování minimální ceny lístku a exkluzivní poskytování filmových licencí určitému řetězci kin či pouze ve vybrané lokalitě. Tato opatření dle ministerstva už v současné době nemají své opodstatnění.

Pravidla také neodpovídají nynější situaci na trhu. Netýkají se například společnosti Disney, která během zavádění paramountského dekretu ještě nebyla dostatečně velkým studiem. Dnes podle časopisu Forbes má na americkém trhu 40- až 45procentní podíl.

„Filmový průmysl prochází změnami, které souvisí s rozvojem technologií, streamovacím byznysem a novými modely. Doufáme, že konec paramountského dekretu uvolní cestu uživatelsky přívětivým inovacím,“uvedl Delrahim.

To, že nejen sledování filmů, ale i televizních pořadů a seriálů stojí na prahu velkého milníku, se Delrahimovi upřít nedá. Firmy jako Netflix, Amazon a nově i Apple investují miliardy dolarů do streamovaného obsahu, který jejich uživatelé mohou sledovat v pohodlí domova. Pro tradiční filmová studia jsou stále větší konkurencí.

Z kinosálu do pohodlí domova

Z dat společnosti Deloitte vyplývá, že už v roce 2017 dosáhl podíl amerických domácností s předplacenými službami tohoto typu 55 procent. Od roku 2009 jde o 450procentní nárůst. Návštěvnost kin sice zatím neklesá, v budoucnu však dle analytiků lze zejména u mladé generace očekávat, že upřednostní levnější a pohodlnější internetové alternativy.

Ačkoli například Netflix začal streamovací služby nabízet už v roce 2007, teprve nyní si velké mediální konglomeráty uvědomují, že by měly následovat jeho příkladu.

Společnosti jako Disney, NBCUniversal nebo WarnerMedia přišly na to, že jejich stávající obchodní model je zastaralý, a rozhodly se jednat. Disney už svou streamovací službu Disney+ představil. Den po uvedení videoportálu měla služba 10 milionů předplatitelů, ačkoli analytici s takovým číslem nepočítali ani do konce roku. WarnerMedia plánuje v květnu představit podobnou službu HBO Max.