2030: Čtvrti místo nádraží
Za deset let osídlí mladí Pražané nové čtvrti, v centru ubude obyvatel, sídliště budou seniorská
Je rok 2030 a počet obyvatel hlavního města dosahuje skoro milionu a půl. Nejvíce se populačně rozvinuly okrajové části, kam se do nové výstavby nastěhovalo před deseti lety mnoho mladých rodin. Prahu se podařilo částečně zastavět i uvnitř města. Stojí tak už domy v nových čtvrtích, jako jsou Bubny, Smíchov City nebo Rohanský ostrov. Nové budovy mají zelené střechy a systémy pro zadržovaní dešťové vody. Ekologie je jednou z priorit metropole.
Tak by mohl vypadat pohled na Prahu za deset let. Pokud se podaří využít potenciálu města a zákonodárci schválí úpravu legislativy, která výstavbu zrychlí a při níž se bude myslet i na změnu klimatu. nejvíce dynamický by měl být především v okrajových městských částech s relativně mladou věkovou strukturou a novou rezidenční výstavbou,“uvádí mluvčí
IPR Marek Vácha.
Velké množství obyvatel by mělo přibýt třeba v Praze 22, Praze 13, Dolních Měcholupech, Řeporyjích, Slivenci, na Zličíně nebo v Praze 9. Odhady městských plánovačů potvrzují i chystané projekty developerů. Ti v následujících letech plánují ve velkém stavět rezidenční projekty například ve Vysočanech, Hloubětíně, Stodůlkách nebo Nových Butovicích. Často jde o projekty se stovkami bytů. Na Zličíně má například vyrůst zcela nová čtvrť s šesti tisíci byty na místě dnešních skladových hal.
Mírný pokles obyvatel se dá naopak očekávat v centru města, které se dlouhodobě spíše vylidňuje, nebo na některých sídlištích. V jejich případě to souvisí také s postupným stárnutím populace a zvyšováním počtu seniorů. Prognóza IPR odhaduje pokles obyvatel například v Praze 11 nebo v Praze 17. Kromě okrajových městských částí promluví do vývoje Prahy během následujících více než deseti let také velké brownfieldy. Ty v metropoli zabírají 940 hektarů v blízkosti centra a dalších 1 400 hektarů v jeho nejširším okolí. Jen v širším centru přinesou brownfieldy bydlení pro desetitisíce lidí.
„Na celkem jedenácti územích v součtu o rozloze 940 hektarů má v budoucnu žít až 154 tisíc lidí a vzniknout 212 tisíc pracovních příležitostí,“říká Vácha. Na většinu těchto území už má metropole vypracované studie a na mnohých místech se v roce 2030 bude stavět. „Praha má proti jiným městům střední Evropy jednu výhodu. Zatímco Mnichov nebo Vídeň už zastavěly i ty poslední proluky v centru, Praha má k dispozici velké pozemky po zrušených nádražích nebo jejich částech na Smíchově, Žižkově, v Bubnech, Vysočanech a Strašnicích. V každé z těchto lokalit je možné ubytovat desítky tisíc obyvatel,“uvádí náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09). Nejdříve by měla začít vznikat nová zástavba na smíchovském nákladovém nádraží. Čtvrť Smíchov City, která má nabídnout bydlení pro více než tři tisíce obyvatel, staví developer Sekyra Group, jenž bude stavět i na Rohanském ostrově. Tam vzniknou byty asi pro tři a půl tisíce lidí. A není to jediné nádraží v Praze, které se promění v nové bydlení.
„Mezi projekty, které by mohly v horizontu příštích deseti let skutečně ovlivnit podobu Prahy, počítáme zejména Parkovou čtvrť, která vznikne kultivací severní části bývalého Nákladového nádraží Žižkov,“říká šéf Central Group Dušan Kunovský.
Povolování staveb vázne