Měním často práci... No a co
Dva, tři, deset... Kolik let na jedné pracovní pozici je ještě v pořádku a kdy už personalista zbystří, že má před sebou notorického fluktuanta?
Houpat se na vlnách, plynout... Vcelku něžnému významu latinského slova fluctuare dalo české tržní prostředí docela jiný náboj. Jeho odvozenina fluktuant se nevžila pro člověka, který si právě užívá zasloužené dovolené někde ve vlnách Jaderského moře, ale pro zaměstnance, který bezhlavě střídá pracovní místa, aniž má k tomu pádný důvod. Tam se mu nelíbí šéf, jinde kolegové nebo malá výplata.
„Takovou naší spodní hranicí, abychom zájemce nenazvali fluktuant, jsou dva až tři roky v jedné společnosti. Ale jsou případy, kdy kandidát byl zaměstnán pět let a potom v průběhu jednoho roku vystřídal tři společnosti, ale brán jako přebíhač není,“říká Ivo Jelínek z nadnárodní strojírenské korporace Smiths Group.
Právě třikrát změněné místo během jednoho roku je hranice, kde se chleba láme. „Kdybych měl sestavit ukázkový příklad fluktuanta, byl by to člověk, který změní práci více než třikrát v roce. Ale zásadním vodítkem pro jeho posouzení je důvod odchodu ze zaměstnání. Pokud se ve všech případech jedná o špatného šéfa, jsem vůči osobě již trošku skeptický,“přiznává Petr Jarolím z personální agentury Axial.
Nejpružnější profese
Nejčastějšími přebíhači jsou lidé ve službách. Číšníci, servírky, kuchaři slyší na lepší pracovní podmínky u konkurence stejně jako lidé z call center. „Bezkonkurenčně nejvíce lidí se vystřídá v obchodu přes telefon. Fluktuace v tomto oboru je více než 70 procent,“ví Petr Jarolím z agentury Axial.
Podle Jitky Součkové z personální agentury Grafton Recruitment se uchazeči zbavili strachu vyptávat na pracovní nabídky u jiného zaměstnavatele a zjišťují, jak by byli finančně ohodnoceni v jiných společnostech. „V některých regionech už můžeme hovořit o turistice za náborovým příspěvkem. Lidé zůstanou po dobu tří měsíců, nechají si vyplatit náborový bonus a odcházejí. Běžně se také přihodí, že dělníci mění práci ze dne na den ještě v době zkušební lhůty. Velmi často se stává, že uchazeči o dělnické pozice nedokážou nabízené pracovní nabídky dobře vyhodnotit a teprve po změně místa zjistí, že se u předchozího zaměstnavatele měli ve výsledku lépe, což je žene k další změně,“poznamenává Jitka Součková.
Obory, kde se rychle střídají lidé na jedné židli, ale najdeme i v kancelářích. Třeba v ecommerce.
„Souvisí to s nároky firem či startupů na znalosti a nasazení členů týmu. Firmy se cíleně obklopují lidmi, kteří umějí a chtějí, a rychle se loučí s těmi, kteří neumějí a nechtějí. Zejména startupy se v tomhle obvykle rozhodují velmi pružně,“říká Pavlína Zábojníková ze společnosti Online people. Z jejich dat vyplývá, že průměrná „životnost“na pozici spojené s online marketingem jsou dva až tři roky.
K nejméně loajálním pracovníkům ale patří IT experti. Jejich živobytí je natolik volné, že se mnozí nezatěžují ani sepisováním pracovních smluv. „Stále více IT specialistů upřednostňuje formu kontraktu před klasickou pracovní smlouvou. Nemusí se vázat na jednu firmu a mohou pracovat na více projektech,“popisuje Kateřina Prášilová z projektu Jobstack.it.
Je to výhodné pro lidi i firmy. Na množství projektů, které má ajťák za sebou, se nikdo skrz prsty nedívá. Naopak. „Pokud chcete být úspěšný specialista, tak je pro váš odborný růst skvělé pracovat na různých projektech pro různé firmy. Vyhrává pestrost nad loajalitou. Máte možnost pracovat odkudkoliv na světě, podmínkou je pouze kvalitní wi-fi a osobní disciplína,“vysvětluje Stanislav Petříček ze společnosti TP Consulting.
I mezi ajťáky je však řada těch, kteří dají přednost jedné židli v jedné firmě. „Pokud chcete být úspěšný manažer, tak zůstanete loajálním zaměstnancem a postupně poroste váš vliv v hierarchii firmy,“dokládá Petříček.
Dvacet let stejné tváře
Na opačném konci žebříčku profesí podle míry přicházejících a odcházejících pracovníků jsou ty spravované státem. Z úřadů či škol se tak snadno neodchází, za věrnost se stoupá v platovém i kariérním žebříčku. „U nás se o fluktuaci vůbec nedá mluvit, tady kdo nastoupí, nechce nikdy odejít, takže většinou až do důchodu,“usmívá se Monika Klapková, ředitelka Mendelova gymnázia v Opavě.
Dlouho zůstává při starém i v soukromých ordinacích a na poliklinikách. V nemocnicích je pohyb o něco vyšší. „Největší skupinu tvoří sestry, které odcházejí na mateřskou dovolenou a následně se vracejí na pracoviště. Není ani výjimka, že přijímáme zaměstnance, kteří před časem z nemocnice odešli a zase se k nám vracejí zpět,“říká Gabriela Levorová z Fakultní nemocnice Plzeň. Přesto z více než 4 700 zaměstnanců jich 1 100 v nemocnici pracuje přes 20 let.
Věrní s hypotékou
Fluktuace ve firmě se dá jako jiné ekonomické ukazatele docela jednoduše vypočítat. Stonásobek ukončených pracovních poměrů se vydělí počtem zaměstnanců, kteří v určitém období v podniku pracovali. Doporučená míra je mezi pěti a deseti procenty.
Zaměstnavatelé vědí, že při vyšším prostřídávání lidí tratí. „Zajímavá začíná pro ně být generace 50+. Tito pracovníci totiž práci nemění příliš často. Pokud na své pracovní povinnosti stačí fyzicky i intelektuálně, obvykle nezvažují jiné pracovní nabídky,“prozrazuje Jitka Součková z Grafton Recruitment.
Věrní jsou také mladí lidé, ale jen ti s hypotékou, a to bez ohledu na obor. Absolventi bez závazků patří naopak mezi ty „obávané“. „Je to narůstající trend, zejména mladí mezi 21 a 26 lety střídají práci bez ohledu na loajalitu. Pokud je práce nebaví, jdou jinam klidně od rozpracovaného projektu i poté, co ve firmě absolvují nákladná školení,“poukazuje Marcela Vyskoková z personální agentury AC Jobs.