Čeští policisté se školili v Číně

MF DNES zmapovala policejní cesty, před kterými varuje kontrarozvědka BIS

PRAHA Za posledních pět let se na služební cestu do komunistické Číny vydalo čtyřiadvacet českých policistů. Většinou šlo o doprovod tuzemských politiků, MF DNES však při mapování jejich cest narazila i na případy, kdy vysoce postavení důstojníci vyrazili do asijské země sami.

Například současný šéf moravskoslezské policie Tomáš Kužel odletěl do Číny v dubnu 2015. Náplní jeho týdenního pobytu byla podle oficiálního vysvětlení „výměna zkušeností se zajišťováním opatření ze velkých strany bezpečnostních čínských představitelů“. O náklady na jeho cestu se přitom podělila česká a čínská strana. Právě před takovým scénářem – tedy že se český policista nechá hostit – varuje Bezpečnostní informační služba.

Sám Kužel, kterého letos v květnu prezident Zeman povýšil do hodnosti brigádního generála, nechal dotazy MF DNES bez odpovědi.

Výlet s pohoštěním

Podle kontrarozvědky BIS používají čínské tajné služby pozvánku na služební cestu jako možnost, jak Čechy zlákat ke spolupráci.

„Velmi nebezpečné podle našeho názoru je, když jsou tito lidé zváni na výlety do Čínské lidové republiky, tam jsou hoštěni, všechno je to čínskou stranou placeno a potom na konci přijde nabídka na spolupráci,“popsal mluvčí BIS Ladislav Šticha způsob, jakým Číňané lanaří potenciální agenty. „V poslední době cítíme tento trend bohužel i u bezpečnostních složek a snažíme se o tom velmi nahlas mluvit,“dodal.

Otázkou však je, zda vedení policie varování

BIS vyslyší. V květnu

2017 totiž Čínu navštívil i tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý – jako součást delegace prezidenta Zemana.

Stalo se tak rok po návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze, kterou provázelo několik policejních pochybení. Detektivové v civilu například na vysoké škole FAMU požadovali po studentech, aby odstranili vyvěšené tibetské vlajky.

Tuhého nástupce, současný policejní prezident Jan Švejdar, se do kritiky cest svých podřízených do Číny nechtěl pouštět. „Ptáte se na období, kdy současný policejní prezident nebyl ve funkci. Z toho důvodu se k tématu nebude vyjadřovat,“uvedla mluvčí Kateřina Rendlová s tím, že za Švejdarova působení se praxe ohledně cest do Číny nezměnila.

Podobně reagoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Zahraniční cesty policistů do jakékoliv země jsou plně v kompetenci policie a jejich schvalování se řídí vnitřními policejními předpisy,“napsal MF DNES.

Na služební cestu do Číny vyrazil v roce 2015 i tehdejší podplukovník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu F. K. (vzhledem k tomu, že u policie stále pracuje, je jeho jméno uvedeno jen iniciálami – pozn. red.).

V Číně měl školit tamní policisty v problematice padělání peněz a získávat od nich zkušenosti v tomto oboru.

Podle tuzemských tajných služeb často čínská rozvědka necílí primárně na lidi v nejvyšších pozicích.

„Umí si velmi dobře vytipovat ambiciózní lidi a takové, kteří například v budoucnu mohou usednout na mnohem zajímavější pozici,“uvedl zdroj MF DNES z prostředí bezpečnostních služeb.

Cestu podplukovníka F. K. však na rozdíl od té Kuželovy platila výhradně česká policie.

Cíle: věda a vzdělání

Nabídky na cestu do Číny podle BIS kromě policistů dostávají i vědci nebo politici. Čínská rozvědka má podle největší tuzemské tajné služby zájem především o informace z oblasti průmyslu.

„Snaží se dostat do kontaktu s nejrůznějšími vědeckými pracovníky, s lidmi z univerzit, ale také samozřejmě kontaktovat naše politiky,“uvedl mluvčí BIS Šticha v České televizi.

Svůj vliv se Číňané snaží rozšířit i na českou akademickou půdu. Jak nedávno upozornil web Aktuálně.cz, čínská ambasáda poskytla více než milion korun na konference pořádané rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou.

Bývalý šéf Česko-čínského centra univerzity Miloš Balabán zase čínskému velvyslanectví fakturoval za kurz o Hedvábné stezce, který experti označují za propagandu.

Nejlepší studenti, kteří se kurzu účastnili, navíc dostali od Balabána osmidenní zájezd do Číny kompletně placený čínskou ambasádou, zjistil týdeník Respekt.

Němečtí cvičitelé

Kvůli spolupráci s čínskými bezpečnostními složkami čelí kritice i armáda v sousedním Německu.

Ta plánuje v příštím roce poskytnout elitní výcvik jedenácti čínským vojákům. V době, kdy hrozí nasazení čínské armády proti protestujícím v Hongkongu, je to podle lidskoprávních aktivistů nepřijatelné.

„Jakákoliv německá výcviková pomoc pro čínský vojenský personál je obecně nepochopitelná a mimořádně sporná vzhledem k situaci v oblasti lidských práv v Číně a úloze tamní armády,“citoval deník Bild am Sonntag Mathiase Johna, experta na lidská práva z Amnesty International. „Za současné situace v Hongkongu by spolková vláda měla vyslat jasný signál a okamžitě zastavit veškerou vojenskou spolupráci,“dodal.

Je to přitom jen pár měsíců, co Bundeswehr poskytl trénink stovce čínských armádních zdravotníků a lékařů na mise v rámci OSN. Čínská média to tehdy označila za „první společné zdravotnické cvičení s významnou silou v rámci NATO“.

Podle mluvčí spolkového ministerstva obrany se vojáci čínské lidové armády pravidelně účastní vybraných výcvikových akcí německé armády. Jejich cílem je Číňanům „zprostředkovat demokratické hodnoty“, citoval vyjádření list Bild am Sonntag.