„Muži jsou diskriminováni“
Domácí násilí v Rusku: úřady straní mužům. Kolik je obětí, to však nikdo netuší
Zpráva číslo jedna: v Krasnojarském kraji příslušník vězeňské správy železnou trubkou ubil k smrti svou přítelkyni. Zpráva číslo dvě: náměstek ministra spravedlnosti Michail Galperin si myslí, že problematika domácího násilí se zveličuje,“napsal na twitteru populární ruský bloger známý pod přezdívkou Stalingulag.
Byla to reakce na tvrzení ruského ministerstva spravedlnosti, že domácí násilí není v Rusku závažným problémem. Údajný rozsah diskriminace žen, které se stanou oběťmi násilí, se podle něj zbytečně zveličuje. Ministerstvo to uvedlo v odpovědi Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP), na nějž se v souvislosti s domácím násilím nezávisle na sobě obrátily čtyři Rusky. Jedné z nich bývalý manžel usekl sekerou ruce.
„I kdybychom předpokládali, že většina obětí domácího násilí jsou v Rusku ženy, (na což nejsou důkazy), je logické, že jsou v takových případech více diskriminováni muži. Jsou v menšině a neočekává se od nich, že v případě surového zacházení požádají o pomoc, tím spíše o ochranu před ženou,“citoval dokument ruský list Kommersant.
Přehnané stížnosti?
Prohlášení úřadu pobouřilo ochránce lidských práv a rozvířilo vášnivé debaty právě na ruských sociálních sítích. „Vláda: problematika domácího násilí se v Rusku zveličuje. Na ESLP se obrací ženy, které se snaží podkopávat existující právní mechanismy... Muže z Urjupinsku, který hrdlem od rozbité láhve pořezal manželce obličej, propustili... Zprávy dne,“napsal na Facebooku další z uživatelů.
Lidé na sociálních sítích zároveň upozorňují na to, že je sice pravda, že požádat o pomoc je pro muže těžší než pro ženy, úřady ale nechrání ani ženy, ani muže. Dovolat se pomoci je totiž v Rusku pro oběti domácího násilí téměř nemožné. Samotný pojem „domácí násilí“není ani v trestním zákoníku a od roku 2017 jde pouze o přestupek. Provinilcům hrozí jen pokuta v přepočtu asi deset tisíc korun či 15 dní ve vězení.
Ještě v roce 2016 přitom připravovali ochránci lidských práv a někteří poslanci novelu zákona, která by tresty pro pachatele zpřísnila. Za posledních deset let bylo podobných návrhů více než 40, ani jeden parlamentem neprošel.
Západní výmysl?
Proti kriminalizaci domácího násilí se staví zejména konzervativní stoupenci „tradičních hodnot“, často v čele s ruskou pravoslavnou církví. Ti zákon o domácím násilí označují za západní výmysl. Ten podle nich vrhá neblahé světlo na pojem tradiční rodina, která je prý jádrem ruské společnosti a která je nejbezpečnějším a nejmírumilovnějším sociálním svazkem zároveň.
Vlnu odporu proto nyní spustili i proti nejnovějšímu návrhu, který do ruské Dumy postoupil. Počítá mimo jiné i s tím, že oběť bude moci požádat o zákaz přibližování. Násilník pak bude muset projít zvláštním psychologickým programem nebo ve výjimečných případech opustit společnou domácnost. Podle odpůrců je ale tento návrh postaven na radikálním feminismu. Proti jeho schválení proto spustili internetovou petici, ke které se od konce října připojilo více než 19 tisíc lidí. Otevřený dopis prezidentovi Vladimiru Putinovi zaslalo také přes 180 náboženských organizací, podle nichž je návrh protiústavní.
Násilí na denním pořádku
Podle kusých statistik ruského ministerstva vnitra bylo v roce 2016 nahlášeno přes 64 tisíc případů domácího násilí, v drtivé většině byly oběťmi ženy. Podle aktivistů jsou přitom reálná čísla mnohem vyšší i proto, že oběti čin často nenahlásí nebo policie stížnost nepřijme. Ruská média nicméně prakticky každý den hrnou další a další příběhy žen, které se od úřadů zastání nedočkaly.
Nejznámější je v současné době případ sester Krestiny, Angeliny a Mariji Chačaturjanových, které po dlouholetém týrání i sexuálním násilí loni umlátily k smrti svého otce. Nejmladší, tehdy sedmnáctiletá, Marija nebyla podle vyšetřovatelů v době vraždy příčetná. Na podporu sester přitom v minulosti vyšli Rusové několikrát do ulic.
Mediálně dobře známé jsou i příběhy žen, jejichž žalobami se nyní zabývá evropský lidskoprávní soud. Jedna z nich, Natalija Tunikovová, skončila za mřížemi poté, co svého bývalého partnera bodla nožem, zatímco on se ji snažil vyhodit z okna v 16. podlaží. Žena se přitom kvůli pravidelnému bití dříve marně obracela na policii.
Trestní oznámení na svého bývalého manžela kvůli opakovanému bití se několikrát neúspěšně pokoušela sepsat i druhá oběť Jelena Germašová.
Bývalý muž Iriny Petrakovové, která se rovněž obrátila na evropský soud, ženu několikrát znásilnil, přímo u soudu ji pak zbil. Sám si měl odsloužit obecně prospěšné práce, trest však odvolávací soud nakonec zamítl.