Vyvlastnění kvůli dálnici do tří měsíců
Stát chce odstranit překážku rychlé výstavbě
Výstavba silnic či železnic na cizích pozemcích by mohla v blízké budoucnosti zrychlit. Loňská první verze takzvaného liniového zákona umožnila příjezd techniky na budoucí staveniště ještě dříve, než se státní investor vypořádá s původním vlastníkem. V aktuální změně ministerstvo navrhuje urychlit samotný proces vyvlastňování. Ten v současnosti nemá žádné lhůty, což často vede k nečinnosti úřadů a stavby stojí. „Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“uvedlo ve zprávě k novele zákona ministerstvo dopravy.
Ministr Vladimír Kremlík v pondělí navrhne kabinetu stanovit dvouměsíční lhůtu, během níž musí vyvlastňovací úřad určit datum ústního projednání s majitelem pozemku a po dalších třiceti dnech o vyvlastnění rozhodnout. Kromě kratšího vyvlastňování přináší novela zákona rovněž zjednodušení povolovacího řízení prostřednictvím jediného řízení. To sice existuje už od roku 2017, v současné podobě je ale náročnější než standardní rozdělení přípravy na stavební a územní řízení. Podle ministra dopravy by tato opatření mohla nynější průměrnou přípravu staveb zkrátit o více než tři roky na zhruba deset let.
K vyvlastnění směřuje například motocentrum bratrů Bratránkových. Těm Ředitelství silnic a dálnic za necelý půlhektar pozemků s budovami u Tábora neúspěšně nabízelo 20 milionů korun. Spor majitelů se státním investorem vznikl už v roce 1998, kdy místní stavební úřad omylem povolil výstavbu motocentra jako trvalé stavby, přestože byla na okolní komunikace napojená pouze přes dočasný příjezd ze silnice I/3.
Žijete v cizině? Smůla
Kromě případů, kdy se nedaří s majiteli dohodnout na výši ceny, připadá velká část vyvlastnění na pozemky, jejichž skutečného vlastníka se nedaří dohledat, případně kontaktovat. To když se dlouhodobě zdržuje v zahraničí.
I tyto případy chce novela zákona zrychlit prostřednictvím takzvané fikce doručení oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení. To v praxi znamená, že po třiceti dnech od odeslání návrhu na vyvlastnění se považuje za doručený.
Jde přitom o bod, který si ze strany ostatních resortů a připomínkových míst vysloužil nejostřejší kritiku. Protestovalo mimo jiné ministerstvo vnitra a některé kraje. „Jsme toho názoru, že toto ustanovení pouze ustálí praxi vyvlastnitelů, kteří se nesnaží řádně kontaktovat vyvlastňovaného, ačkoliv znají adresu jeho pobytu,“uvedl krajský úřad Plzeňského kraje. Fikce doručení tak podle něj podpoří pohodlnost úředníků v problematické oblasti, která se týká omezování vlastnického práva.
Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak.
Úředníci si to usnadní
Usnadnit život úředníkům má rovněž úprava jednotného stavebního povolení. Ta má umožnit zahájit povolovací proces na základě méně podrobné dokumentace s podmínkou, že výkresy v detailnějším rozlišení investor dodá v průběhu výstavby.
To podle dopravní expertky Miloslavy Pošvářové může přinášet řadu rizik pro lidi žijící v okolí plánovaných tras. Méně podrobné plány pro územní řízení totiž operují se zhruba půlkilometrovými koridory. Nedaleká dálnice přitom může poškodit například studny v okolí.
Bez detailních znalostí o přesné trase mohou úředníci zopakovat situaci, kterou zažívají lidé z Dobkoviček nebo Prackovic u dálnice D8. Tam se po obřích injekcích betonu do podloží nestabilní dálnice zcela změnil vodní režim a řadě lidí kvůli tomu studny vyschly. Jiným naopak začala voda prosakovat do domů, dodala Pošvářová.