Pět tisíc gazel v jediném údolí
Před pár týdny jsem si na východě Mongolska zapsal poznámku o setkání s tamními gazelami: „Pozorovali jsme i stádo čítající pět tisíc jedinců. Z táhlých svahů stovky a stovky gazel sbíhaly do širokého, mělkého údolí. Působilo to, jako by tam přitékaly a meandrovaly potoky. Jednotlivé části gigantického stáda se přitom ocitaly ve sluneční záři i ve stínu mraků, takže v jednom okamžiku některé zářily žlutavou barvou, zatímco jiné o kousek dál vypadaly, jako by byly tvořeny téměř černými zvířaty. Neuvěřitelný zážitek!“
Jeden z našich mongolských průvodců při pohledu na to úchvatné divadlo poznamenal, že v době jeho dětství se objevovala stáda „táhnoucí se od obzoru k obzoru“. Skutečně největší spolehlivě doložené stádo gazel mongolských (podle českého názvosloví „dzerenů“) však bylo pozorováno v září 2007. Tehdy se vlivem specifických srážkových i dalších okolností soustředilo na jediném místě ve východním Mongolsku přinejmenším 200 000 gazel mongolských. Dvě stě tisíc! Když uvážím, jaký dojem ve mně zanechalo pět tisíc jedinců, vůbec si neumím představit, jak by na mne zapůsobilo dvousettisícové stádo…
Gazely mongolské se historicky vyskytovaly ve velké části Mongolska, ale také v Kazachstánu, Rusku a Číně. Dávní cestovatelé popisují, jak se místní lovci snažili na mimořádně plaché „dzereny“vyzrát. Plížili se k nim kupříkladu skryti za velbloudy. Postupem času se však lov gazel zefektivnil. Za druhé světové války bylo kvůli zásobování vojáků loveno na sto tisíc gazel mongolských ročně. Jejich doslova průmyslová exploatace pak pokračovala i v následujících desetiletích a situace se v zásadě nezměnila ani po pádu socialismu, kdy organizovaný lov nahradilo pytláctví.
Areál gazely mongolské se postupně zmenšoval a až na malou populaci v Číně a ostrůvkovitý výskyt v západní polovině Mongolska se nakonec omezil na východ země. Dvousettisícové stádo pozorované v roce 2007 tvořilo podle kvalifikovaných odhadů asi pětinu veškeré tehdejší populace druhu.
Zmenšování areálu gazely mongolské a celkový pokles její početnosti ale nebyly způsobeny jenom lovem. Její situaci zásadně zhoršovaly a zhoršují další faktory: konkurence užitkových zvířat a nákazy, které se z nich na gazely přenášejí; liniové stavby, které stádům gazel brání v migraci (fatální vliv měla zejména z obou stran oplocená železnice mezi Ulánbátarem a Pekingem); zábory půdy kvůli těžbě zemního plynu atd. atd. Ačkoli se východomongolská step jeví nekonečná, i za poslední léta v ní prostoru pro gazely mongolské dále významně ubylo.
Příští rok proběhne další velké sčítání gazel mongolských. Co ukáže? A uvidíme ještě někdy jejich stáda táhnoucí se „od obzoru k obzoru“? To by asi bylo příliš neskromné přání. Snad se i nadále bude možné setkávat alespoň s pěti- či desetitisícovými stády těchto nádherných zvířat...