Kručící břicho, šustící blůzka. Co všechno hrozí audioknize
Neexistuje věrnějšího přítele než knihy, konstatoval spisovatel Ernest Hemingway. S počínající obrodou mluveného slova to bude brzy platit i pro audioknihy. Prodeje rostou a vydavatelství se snaží nasytit rozšiřující se řady posluchačů.
Jedeme skoro na plnou kapacitu, hlásí Zuzana Turňová z vydavatelství OneHotBook, kde právě vznikají audioknihy Černý led, Rosemary má děťátko, Klub divných dětí, Mycelium nebo Hostující profesoři. Tituly prověřených autorů.
Poslední nahrávací frekvence Hostujících profesorů právě začíná pro čtveřici herců Jitka Ježková, Klára Oltová, Jan Vondráček a Jaromír Dulava. Netradičně už o půl osmé ráno, za sychravého listopadového jitra.
„Jsme profíci, nehledě na vhodnou nebo nevhodnou nahrávací hodinu, prostě musíme,“říká Ježková, kterou režisér audioknihy Hynek Pekárek označuje za jednu z hlasově nejtalentovanějších hereček u nás. „Říkám tomu voice-appeal,“přibližuje. S kolegy musí Ježková za necelou hodinu a půl nahrát poslední dialogy a namluvit titulku knihy. Stejně jako filmová natáčení, ani ty audioknižní nemají s chronologií příběhu moc společného. Text se navíc nečte z knihy, jak by posluchač předpokládal, herci jej mají rozčleněn do podoby scénáře.
Herce obsadil podle charakteru
„Běžně se s kolegy na natáčení audioknihy skoro nesetkáme. Nestává se často, že by ji namlouvalo více hlasů, pokud to zrovna není dramatizace,“upozorňuje Ježková.
„Herce jsme obsadili podle charakterů jednotlivých figur. V jádru příběhu stojí střet mezi typickým ambiciózním americkým profesorem Morrisem a trochu ušlápnutým Britem Phillipem z malé univerzity, který se najednou setkává s velkým světem,“vykresluje příběh režisér.
Oba protagonisty doplňují postavy jejich partnerek. Morrisově druhé ženě Désirée vyhrožující rozvodem propůjčila hlas Jitka Ježková a Philipovu Hilary hraje Klára Oltová. Ta začíná nahrávat ve chvíli, kdy mají Ježková a Dulava pauzu. Partnerem ve studiu jí je Jan Vondráček. Majitel charizmatického hlasu známého třeba z biografie Václava Havla, napínavého Sběratele kostí či Tuláka po hvězdách. Ani jej po letech práce s hlasem ranní natáčení nezaskočí, říká hned po příchodu do studia.
Co však herce občas překvapí, jsou nevyžádané tělesné zvuky. Obzvlášť po ránu kručení břicha přerušuje nahrávání častěji než obvykle. „To je asi nejčastější důvod, proč herce v namlouvání přerušujeme. Někdy za to může i oblečení. Jednu herečku jsme museli málem svléknout, protože jí neskutečně šustila halenka,“říká režisér.
Někdy se zastavuje i kvůli přeřekům či překlepům v předepsaném textu. Jan Vondráček v pauzách neotálí a kolegům zpříjemňuje začátek dne vzpomínáním na jiné více i méně chtěné přeřeky. „V divadle jsme někdy říkali – mám takovou obamu,“prozrazuje a rozesmívá nejen kolegyni, ale i mistra zvuku a režiséra. Při dalším přeřeku pak dodává: „Hned jsem to pos... v zápěstí.“
Navzdory zažité představě režie ve studiu nevidí do nahrávací místnosti přes sklo, ale obrazovku. Vtipkování a interakci tvůrců to však při práci nebrání. Obzvlášť když Vondráček v nadsázce vypráví, jak Miroslava Donutila díky jeho hlasu označují „za Vondráčka pro bohaté“.
Na rozdíl od samočetby, kdy herci při nahrávání sedí, tentokrát stojí. Ježková však podotýká, že sama do namlouvání zapojovat tělo nepotřebuje. „Mám spíše svá gesta a udělám je i vsedě. Ale když dabuje Michal Jagelka, je to celým tělem,“prozrazuje.
K závěru poslední frekvence dojde i na intimní scény. Stejně jako ve filmu je však diametrální rozdíl mezi erotickým nábojem přítomným ve finální díle a na místě jeho vzniku. Jen herci inkriminovanou scénu dočtou, následuje smích a ironie.
Boje o práva
Vydavatelství OneHotBook, které sídlí v nenápadné budově v pražských Řepích, se řadí k nejúspěšnějším v Česku. Za společností přitom stojí jen asi 16 stálých spolupracovníků. Vede je Martin Pilař. Právě ten absolvuje mnohdy náročná vyjednávání s nadnárodními agenturami zastupujícími spisovatele.
„Musíte je v první řadě přesvědčit, že vaše vydavatelství zvládne adekvátně zpracovat, vydat a prodat jejich úspěšný titul. Neméně důležité je vyjednat akceptovatelnou cenu. Jejich náhled na český audioknižní trh často vychází ze zkušeností ze zemí, jako jsou USA či Británie, kde se namluveným knihám daří dlouhodobě skvěle. Není také samozřejmé, že vám povolí vícehlasou četbu, o tom se bohužel často komunikuje třeba rok,“říká.
Zahraniční autoři se na rozdíl od tuzemských na nahrávání audioknih v Česku nijak nepodílejí, prozrazuje Pilař. Možná i z toho pramení rostoucí zájem posluchačů hlavně o české autory – Alenu Mornštajnovou nebo Evžena Bočka.
Čísla rostou
Ze zprávy o stavu knižního trhu z ledna 2019 vyplývá, že růst prodeje audioknih předběhl růst trhu obecně. Zatímco ten v roce 2017 zpomalil na 2,5 procenta, prodeje audioknih rostly o 14 procent. Celkově si jich lidé koupili za téměř 128 milionů korun. Kromě OneHotBook jimi čtenáře zásobují také Supraphon, Tympanum nebo Radioservis.
Audioknihám se tak blýská na lepší časy a nahrávají tomu nejen čísla, ale také zrychlená doba, ve které někteří čas od času potřebují vypnout a prostě jen tak poslouchat.