Hongkong je po triumfu v euforii. Co na to Peking?
Po drtivé výhře pro demokratických skupin v komunálních volbách je míč na straně Pekingu. Jeho reakce rozhodne o tom, zda protesty budou pokračovat.
HONGKONG Jednoznačný triumf pro demokratických sil v hongkongských komunálních volbách by měl v Pekingu rozeznít poplašné zvony. A to ve smyslu přehodnocení dosavadního tvrdého přístupu, shoduje se většina analytiků.
Žlutí kandidáti( barva pro demokratického tábora) své modré( pr očínské) rivaly jednoznačně převálcovali. Ze 452 přímo volených křesel jich obsadili 390. Ovládli tak 17 z 18 místních rad, jež dosud byly pod kontrolou propekingských politiků.
„Zvítězili jsme díky protestům, které udělaly z místních voleb referendum,“řekl aktivista Jimmy Sham, sám získal jeden z mandátů.
Byť vítězství v praktické rovině mnoho neznamená, neboť rady mají mizivé pravomoci, jeho symbolický význam je hluboký. Volby jednoznačně ukázaly, že velká většina obyvatel bývalé britské kolonie touží po svobodné a demokraticky spravované společnosti. A také nedůvěřuje Pekingu, že hodlá dostát svým závazkům z roku 1997, kdy Hongkong převzal od Británie. Volby rovněž vyvrátily častá tvrzení, že většina Hongkonžanů téměř půl roku trvající protesty nepodporuje a že za nimi stojí jen hrstka radikálů.
Mezi pro demokratickými aktivisty nyní zavládla euforie. Otázka však zní, jak dlouho vydrží a zda volební triumf bude Hongkonžanům něco platný. Míč se nyní ocitl na pekingské straně hřiště a teprve se uvidí, jak čínské vedení zareaguje. Asi to nejhorší, co by mohlo udělat, je ignorovat vůli obyvatel města či se ji snažit zlomit silou.
Například bezprostřední reakce čínského ministra zahraničí Wang Iho byla pouhým výstřelem do tmy. Jeho sdělení „Hongkong je součástí Číny“totiž téměř nikdo z demonstrantů nezpochybňoval.
To pročínská správkyně Hongkongu Carrie Lamová se nechala slyšet, že její vláda bude názoru veřejnosti pokorně naslouchat. Budiž, nikde však není psáno, že tato krajně nepopulární politička, jež svým humpoláckým postupem protesty v Hongkongu nepřímo zažehla, ve své funkci vydrží. Její odvolání by bylo v osmimilionovém městě chápáno jako vstřícné gesto a náznak změny kurzu.
„Čínské vedení dosud zdůrazňovalo potřebu zastavit násilné protesty. To se stalo. Nyní by se měli chopit příležitosti a upravit svůj přístup,“uvedl Li Siao-ping, politolog z univerzity v Ťien-ťinu.
Také podle většiny dalších pozorovatelů rozhodne reakce pekingského vedení o tom, zda protesty skončí, či budou pokračovat.
Obyvatelé Hongkongu si včera užívali prvních dnů za šest měsíců, kdy je nepálily oči od slzného plynu a povzbuzení vůdci protestního hnutí se začínali zamýšlet nad tím, co dál. Tušili, že euforie brzy opadne a nové bitvy už se začínají rýsovat na horizontu. „Teď jsme vyhráli malou bitvu, která ukázala, že obyvatelé Hongkongu mají šanci vyhrát i válku. Budeme bojovat dál,“prohlásil Henry Sin Ho-fai, jeden z představitelů pro demokratického hnutí a úspěšný kandidát do jedné z oblastních rad.