Ruská prádelna v Pobaltí

Před dvěma lety vyšlo najevo, že největší dánská banka Danske Bank měla prostřednictvím své pobočky v Estonsku pomáhat svým klientům z Ruska, Ázerbájdžánu nebo Moldávie vyvést do zahraničí až dvě stě miliard eur potenciálně špinavých peněz. Byla to tak velká suma, že odborníci i rok po vypuknutí kauzy varovali před ohrožením stability celé dánské ekonomiky. „Problémy s praním špinavých peněz v jediné bance by se mohly rozšířit na celý finanční sektor a mohly by ovlivnit finanční stabilitu,“uvedla dánská centrální banka.

Reputačním problémem pro Danske byl především způsob, jakým se k podezřelým obchodům své estonské pobočky postavila. Její manažeři v průběhu let ignorovali varování estonských regulátorů, ruské centrální banky i svých partnerských bank v zahraničí. Dokonce nevěnovali pozornost ani nálezům svých vlastních auditorů.

O tom, že se v Pobaltí děje něco minimálně podezřelého, přitom vědělo její vedení minimálně od roku 2013.

Estonská policie zadržela vloni v prosinci v souvislosti s případem deset bývalých zaměstnanců tamní pobočky Danske Bank. „Máme důvod se domnívat, že vědomě převáděli peníze klientů, u kterých existovalo podezření na praní špinavých peněz,“uvedla estonská prokuratura.

Bývalého šéfa estonské Danske Bank Aivara Reheho našli letos v září mrtvého. Spáchal sebevraždu. V případu však údajně figuroval jen jako svědek.

Letos v únoru pak estonský regulátor finančního trhu rozhodl, že Danske Bank musí v zemi ukončit své obchodní aktivity.

V podezření z napomáhání praní špinavých peněz z Ruska se mezitím ocitly také další finanční domy – například nejstarší banka ve Švédsku Swedbank nebo německá Deutsche Bank.