Politický rok 2019: 12 měsíců turbulencí
Jak Zeman naučil Babiše ignorovat ulici
Byl to jeden z mála skutečných konfliktů mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem v uplynulém roce. Obzvlášť ve chvílích, kdy po dubnové výměně ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou začaly nabírat na dynamice protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, měl totiž Babiš evidentně nahnáno.
Bál se masových protestů stejně jako toho, co se o jeho krocích bude psát v médiích. O pár týdnů později ho stejně tak dohnaly obavy, co by veřejnost řekla, pokud by kvůli sporu o post ministra kultury z vlády odešli sociální demokraté a on musel hledat podporu jinde. Nejspíš u poslanců SPD Tomia Okamury, což mu i v hnutí ANO jednou hodili na hlavu jako nepřijatelné.
Miloš Zeman, jenž na politicích oceňuje sílu, mu obojí vyčítal. V soukromých hovorech prý Babiše kritizoval za to, že se „bojí ulice“a příliš dá na to, co se o něm píše. Pokládal to za Babišovu slabost.
„Až dosud jsem radil Andreji Babišovi, aby se choval jako já v roce 1999, kdy proti mně a Václavu Klausovi demonstrovalo asi padesát tisíc lidí pod heslem: Děkujeme, odejděte! A já jsem říkal: Děkuji, neodejdu! Nu, a tím to skončilo, protože demonstrace skončily a neopakovaly se,“líčil Zeman na konci června MF DNES. „Mám dokonce dojem, že už také někdy řekl, že to bude ignorovat, ale nejsem si tím jist,“dodal.
Nahrávka předčasnými volbami
Následně prezident poskytl Andreji Babišovi, kterého chtěl za všech okolností udržet ve funkci premiéra, únik ze zdánlivě neřešitelné situace. Sociální demokraté totiž hrozili odchodem z vlády kvůli vystřídání ministra kultury – Zemanova milce – Antonína Staňka svým místopředsedou Michalem Šmardou. Babiš se ve sporu nechtěl razantně postavit proti Zemanovi a zároveň se obával jakéhokoli spojení s SPD ve vztahu k vládě.
Do toho do té doby zapřisáhlý odpůrce předčasných voleb Miloš Zeman na konci června nečekaně pronesl: „Pokud by Andrej Babiš ztratil nervy – a pouze tehdy, když by je ztratil – tak v tom případě jsou předčasné volby řešením.“
Právě v té době se v Andreji Babišovi zjevně zlomil jakýsi vnitřní blok, který ho do té doby brzdil. Možnost předčasných voleb s požehnáním Zemana mu totiž otevřela nové možnosti. Ve vztahu vůči sociální demokracii premiér přitvrdil. V průběhu srpna byly chvíle, kdy si podle svých blízkých spolupracovníků dokonce přál, aby socialisté z vlády odešli.
Už dnes Andrej Babiš ignoruje i protesty v ulicích. Zatímco před tím červnovým na Letné měl i podle lidí z jeho okolí obavy veliké, obdobně velký protest v předvečer 17. listopadu už ho příliš nevzrušoval.
Babišovi, jehož ANO v květnu zvítězilo v evropských volbách, nahrály i okolnosti. Vedení ODS v březnu vyloučilo ze strany Václava Klause mladšího. Spolu s ním záhy odešla poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková a začali dávat dohromady hnutí Trikolóra, jež poté mělo ustavující sněm v září. Stejně tak v březnu odešla trojice poslanců SPD okolo Lubomíra Volného.
Pod vlivem hádek o Staňka se Šmardou se začala drolit i jednota poslaneckého klubu ČSSD. Jaroslav Foldyna o prázdninách vyhlásil, že by podporoval Babišovu menšinovou vládu, i kdyby z ní socialisté odešli. Podobně hovořil Antonín Staněk. Spekulovalo se o dvou dalších poslancích sociální demokracie. Podpora výše uvedených spolu s přízní Miloše Zemana a podporou komunistů by Babišovi bývala stačila.
Většina socialistů v čele s předsedou Janem Hamáčkem, která z vlády nikdy vážně odejít nechtěla, se musela stáhnout. Po dlouhých týdnech, kdy už ho vzít do vlády veřejně odmítal i sám Babiš, nakonec Šmarda prohlásil, že na účasti v kabinetu netrvá. Ministrem kultury se pak hladce stal Lubomír Zaorálek.
ČSSD? Ať klidně jdou
Dnes už má Andrej Babiš sociální demokraty úplně „na háku“. Když tento týden začala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová bojovat za vyšší rodičovský příspěvek oproti koaliční verzi, premiér Hamáčkovi suše oznámil, že pokud by se ke své místopředsedkyni socialisté přidali a prošlo to ve Sněmovně, ještě ten den ji odvolá, ať si na to šéf ČSSD říká cokoli. Vzhledem k tomu, že by pak Hamáčkovi nezbylo než podat demisi a odvést svoji stranu z vlády, se nakonec žádný souboj o rodičovské dávky ani nekonal.
Podobně už dnes Andrej Babiš ignoruje i protesty v ulicích. Zatímco před tím červnovým na Letné, které se zúčastnilo rekordních zhruba 300 tisíc lidí, měl i podle lidí z jeho okolí obavy veliké, obdobně velký protest v předvečer 17. listopadu už ho příliš nevzrušoval. Další vlna protestů odstartovaná evropským auditem dotací pro Agrofert
a obnovením jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo z rozhodnutí Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana už je mu evidentně úplně „šumák“.
Přestřelka o abolici
Každá z obou jmenovaných věcí pochopitelně může Andreji Babišovi přinést velké trable v příštím roce. Ale upřímně řečeno, zatím tomu nic příliš nenasvědčuje. V kauze Čapí hnízdo nejvyšší žalobce Zeman totiž věc vrátil k došetření Jaroslavu Šarochovi, tedy stejnému státnímu zástupci, který se případem zabýval čtyři roky, aby se stejnými policisty doplnil důkazy, na které do té doby nepřišli. Tentokrát už ovšem důkazy na dva obviněné, nikoli sedm a předtím jedenáct. Pokud by se však případ nakonec dostal k soudu, může to pro Babiše vycházet akorát na období v době voleb do Sněmovny v roce 2021. Mimochodem, v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo došlo k druhému konfliktu mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem. A to, když prezident po Šarochově verdiktu o nevině premiéra zničehonic pronesl, že pokud by nejvyšší žalobce věc přehodnotil, udělí Babišovi abolici. Šéfa ANO to tehdy naštvalo. Dostával by se tím totiž do pozice Zemanova vazala a navíc by to potvrdilo vše, proti čemu Milion chvilek demonstruje. Abolici tedy veřejně odmítl a Miloš Zeman posléze prohlásil, že ji udělovat nebude. Zároveň přidal svérázné vysvětlení, proč s tím vůbec přišel.
„No, kdybych to téma neotevřel, tak nemohu vyloučit, že by nejvyšší státní zástupce posunul tento případ k obžalobě. Nemohu to vyloučit, neříkám nic jiného. Nu, takže jsem to udělal jako určitou prevenci a jsem celkem rád, že teď je situace taková, že to policie bude vyšetřovat. A počkám na její informace,“řekl Zeman MF DNES na začátku prosince.
Vracení peněz před volbami?
S auditem, podle kterého má Česko vracet 235 milionů korun za Agrofert, se to nejspíš ještě povleče. Eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn na slyšení v polovině prosince řekl, že konečný verdikt vzhledem k procedurálním záležitostem padne nejspíš až před koncem příštího roku. Andrej Babiš a členové jeho kabinetu tvrdí, že se chtějí závěrům auditu bránit všemi prostředky včetně možnosti soudu.
Do toho Evropská rada projednává návrh evropského rozpočtu pro období
2021 až 2027.
Každý z premiérů zasedající v Evropské radě včetně Babiše má právo veta, což budou členové nové Evropské komise nejspíš brát v úvahu. Jisté však je, že pokud přes všechny uvedené věci Evropská komise na závěr příštího roku konstatuje Babišův střet zájmů a přinutí Česko vracet desítky či stovky milionů za Agrofert, zapadne to opět do předvolebního období v roce 2021.
(Ne)spojování opozice
Prozatím se podle veškerých předvolebních průzkumů politické nálady v Česku příliš nemění. Babišovo ANO stále dominuje s čísly 30 až 35 procent, ostatní jsou daleko za ním.
Nejblíže jsou střídavě Piráti s ODS, jejichž čísla se nejčastěji pohybují v rozpětí od 11 do 15 procent. TOP 09 chce balanc na pětiprocentní hranici zlomit s novou předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou. Lidovci hledají nového předsedu po oznámení rezignace Marka Výborného, kterému nečekaně zesnula manželka. Starostové a nezávislí doufají v práci v loňském roce zvoleného šéfa Víta Rakušana, u občanských demokratů v příštím roce téměř jistě obhájí křeslo Petr Fiala, u Pirátů Ivan Bartoš.
Zatímco je však představitelé spolku Milion chvilek pro demokracii v čele s Mikulášem Minářem vyzývají k jednotě a spojování proti Babišovi, nic tomu nenasvědčuje. Přímo na demonstraci Milionu chvilek v tomto týdnu oznámil velmi komickým způsobem vznik nové „politické síly“lidovecký poslanec Jan Čižinský, který v hlavním městě založil úspěšné hnutí Praha sobě. Naprosto nelogicky přitom však tvrdí, že opozici dále nefragmentuje. „Kdybychom zakládali politickou stranu, tak bychom tu scénu štěpili, a to my neděláme.“
Za pár dní tak nejspíš opět vstoupíme do dalšího roku Miloše Zemana a Andreje Babiše, provázeného občasným „zpestřením“v podobě předčasně ohlašovaných prezidentských kandidatur před přímou volbou, která se bude konat až za více
než tři roky.