Stromečkoví plantážníci

Češi každé Vánoce „spotřebují“1,3 milionu stromků a utratí za ně téměř miliardu korun

Vánoční stromek z českého lesa začíná být rok od roku větší vzácností. Pokud už typický symbol Vánoc pochází z našich krajin, jde o speciálně vypěstované stromky z plantáží. Zároveň každoročně narůstají jejich dovozy, a to hlavně z Dánska.

Loni se zvýšily dovozy vánočních stromečků podle dat Českého statistického úřadu oproti předchozímu roku o 43 procent. To v absolutním vyjádření dělá skoro 140 tisíc stromků proudících sem ze zahraničí navíc. Letošní čísla zatím nejsou známa, protože většina stromků doputuje v listopadu a v prosinci.

Celkově se dovoz podílí na celkové tuzemské spotřebě 1,3 milionu stromků z více než třetiny. Zdaleka nejvíce jich pochází z Dánska, následuje Polsko a Německo. V průměru se prodávají za téměř 700 korun, což znamená, že za ně Češi každý rok utratí asi miliardu.

Nejméně stromků v prodeji před Vánocemi pochází z takzvaných prořezávek lesů, což je zřejmě nejlepší způsob pořízení stromku z hlediska dopadů na životní prostředí. Takový stromek se stejně musí uříznout, a navíc neputuje nijak velkou vzdálenost.

„Prořezávka je pěstební zásah, který je potřebný, aby se snížila hustota porostu, zvýšila se jeho stabilita, zlepšil zdravotní stav, kvalita a upravilo se případně i jeho druhové složení,“vysvětluje Pavel Čacký, zástupce ředitele podniku Školní lesní podnik Masarykův les (ŠLP) Křtiny pod Mendelovou univerzitou v Brně. Nejde tedy podle něj o plýtvání, naopak je takto možné získat nějaké peníze třeba na obnovu lesa po kůrovcové kalamitě na jiném místě.

„Ani zbylé stromky, které si nikdo nekoupil, nepřijdou nazmar. Buď je odvezeme zvěři do naší obory, nebo je nabídneme pro zvířata brněnské zoologické zahradě,“dodává.

Podíl těchto stromečků v prodeji ale rok od roku klesá. Například zmíněný ŠLP Křtiny nabízí letos o pětinu méně stromků, přičemž k poklesu došlo už loni. Důvodem je podle Čackého zvyšující se podíl vysazovaných listnáčů na úkor jehličnanů.

„Navíc se jehličnaté sazenice vysazují častěji ve směsích, aby vznikly smíšené porosty, takže ani potřeba je vyřezávat nebude taková jako dříve,“dodává.

Stromečky řežou už od října

Valná většina z jehličnanů nabízených na trzích, náměstích či u obchodních center vyrostla na plantážích, kde se pěstují za účelem pokácení. Takových pěstitelů jsou jen v Česku podle odhadů desítky, ale kromě nich pěstuje stromky i řada zahradnictví – pouze pro potřeby vánočního prodeje. Plocha plantáží zabírá více než 620 hektarů.

„Stromečky se pěstují ze semene zhruba čtyři roky ve školkách a poté se sázejí na plantáže. V průběhu pěstování se stromky tvarují střihem a vyvazováním, vystřihují se takzvané dvojáky, upravuje se šířka, odřezávají se spodní větve nebo se reguluje vrcholový terminál. Dalším důležitým faktorem je hnojení stromků během růstu dvakrát až třikrát ročně a postřiky proti plevelům minimálně dvakrát až třikrát ročně,“popisuje Martin Zabranský z firmy Azavlahy prodávající zhruba tisícovku stromů ročně.

Dodává, že do výšky 180 centimetrů doroste borovice za šest až osm let, smrček za deset až jedenáct let a jedle za dvanáct let. Čeští pěstitelé přitom rádi zdůrazňují, že jejich stromky jsou lepší než ty dovozové, kterým jen stěží mohou konkurovat cenou. Není to však tím, že by v cizině nedokázali vypěstovat pěkný stromek. Spíše jde o to, že na obřích plantážích v Dánsku i jinde se stromky začínají řezat dříve.

„Dánsko je největší pěstitel v Evropě, takže aby stihli zásobit celoevropský trh, řežou stromečky už od poloviny října. Ty jsou pak slisované v paletách, a pokud se slisují vlhké, což je velmi často, zapaří se a brzy opadávají,“popisuje majitel firmy Radhošťtrans Ivan Stejskal, který ročně dodá ze svých plantáží na tuzemský trh na šest tisíc stromků.

„Nemyslím si, že dovozové stromky jsou méně kvalitní než stromky z Česka. Sám jsem několik plantáží v zahraniční navštívil. Podstatné je, jakou kvalitu stromků importéři ze zahraničí dovážejí,“upozorňuje Zabranský. Mnohdy se podle něj stává, že nejlevnější stromky, které v západních státech označují jako kategorie „market“nebo „economy“, se dovezou do Česka a prodávají se v kategorii „standard“nebo „exclusive“.

Pavel Čacký ze Školního lesního podniku Křtiny doplňuje, že u dovezených stromků je nezpochybnitelně horší jejich „ekologická stopa“. A to kvůli opakované aplikaci chemických přípravků na stejném místě, vlivu těchto přípravků na tamní půdu a další části životního prostředí, ale i kvůli emisím, jež vznikají dopravou stromků na značné vzdálenosti.

Z tohoto pohledu však není žádná výhra ani umělý vánoční stromek, i když by se to mohlo díky jeho opakovanému použití zdát. „Dvoumetrový umělý strom vyprodukuje uhlíkovou stopu, která odpovídá čtyřiceti kilogramům emisí skleníkových plynů. A to je desetkrát více oproti živému stromu, který se po Vánocích spálí,“uvádí Tomáš Formánek za poradenskou firmu Logio.

Stromečky se pěstují ze semene zhruba čtyři roky ve školkách a poté se sázejí na plantáže.