Západní Kanada se chce odtrhnout, zvažuje „wexit“
V kanadské provincii Alberta po opětovném vítězství liberálů v říjnových parlamentních volbách stoupá nespokojenost. Natolik, že část Alberťanů prosazuje odtrhnout se od zbytku Kanady.
EDMONTON Kdo nemá svůj stát, ten jako by nebyl. Stejně jako se Katalánsko snaží oddělit od Španělska a Británie má nakročeno ven z Evropské unie, mají i obyvatelé západní Kanady a zejména pak provincie Alberta podobný cíl: založit samostatný stát.
A zatímco separatistickým snahám Katalánců se ze zvukomalebných důvodů nikdy nebude říkat kexit, západokanadská provincie už pro svou snahu nový termín používá: wexit, podle anglického západ – west a exit, tedy odchod.
Ropa nad zlato
Alberta je jednou z deseti kanadských provincí a její zásoby ropy patří mezi největší na světě: s rezervou nejméně 165 miliard barelů ropy se řadí na třetí místo za Venezuelu a Saúdskou Arábii. Každý den se tu vytěží přes milion barelů a pro její zásoby se Albertě přezdívá „kanadský Texas“.
Ropa je zároveň i jedním z hlavních důvodů, proč jsou tamní obyvatelé nespokojení.
Alberta už několik let prochází recesí, provincie navíc nemá vhodnou infrastrukturu a potrubí, kterými by své bohatství mohla efektivně přivádět do ostatních částí Kanady a dál do světa.
Zatímco ropný průmysl od objevení nalezišť v polovině 19. století pro Albertu znamenal rozvoj, v posledních letech ji spíš brzdí. Ceny zdejší ropy jsou nízké a liberálové k tomu oznamují nové kroky, jak omezit používání fosilních paliv a snížit tak uhlíkové emise. Za poslední roky tu jen v ropném průmyslu zmizelo více než sto tisíc pracovních míst.
Možnost, že by se Alberta skutečně oddělila, nicméně alespoň zatím není příliš reálná. Případná secese Alberty by pro tuto provincii nebyla
navíc ani výhodná – obklopovaly by ji kanadské hranice ze tří stran: Britská Kolumbie, Severozápadní teritoria, Saskačevan, a na jihu pak americký stát Montana.
Kanadské parlamentní volby koncem letošního října vyhráli liberálové Justina Trudeaua – i když s odřenýma ušima i kvůli premiérovým četným skandálům, včetně podezření ze zakrývání korupce a uplácení libyjských státních úředníků.
„Vidláci“a separatisté
V Albertě nicméně liberálové na úkor konzervativců ztratili všechny poslance kromě jediného. A hned po volbách se tu s novou silou znovu rozproudila diskuse o tom, zda se od zbytku Kanady skutečně odtrhnout – a jak by se v nově vzniklém státě asi tak mohlo žít.
Příznivci wexitu diskutují také na internetových fórech a sociálních sítích. Například facebooková stránka nazvaná „Wexit Alberta“, která má nyní 32 tisíc příznivců, po vítězství Trudeaua uvádí: „Začali jsme sbírat podpisy k wexitu Alberty.“
Na Twitteru se šíří heslo „wexit“, a společně s ním také jeho parodický protipól „rednexit“, podle anglického slova redneck, jež se dá volně přeložit jako vidlák.
Premiér Alberty Jason Kenney, zvolený za konzervativce, nicméně téma odtržení Alberty od Kanady považuje především za „emocionální“
a jeho šíření zdůvodňuje tím, že „Alberťané jsou patrioty“.
„Uzavření vnitrozemské Alberty mezi čtyři regiony není žádné řešení,“dodává Kenney.
Samostatnost chtěl i Quebec
Problém wexitu je v současnosti sice spíše teoretický, ale nespokojenost v Albertě je velmi reálná. I proto Trudeau zavedl funkci poradce pro západní provincie, kterým se stala bývalá ministryně zahraničí a jeho blízká poradkyně Chrystia Freelandová. Na starosti bude mít jednání s lokálními vládami.
Nemusí to ale stačit. Nedůvěra vůči východním provinciím je v Albertě, ale také v sousedním Saskačevanu, dlouho hluboce zakořeněná. Inspirovat se navíc mohou i ve východokanadském Quebeku, kde je hnutí za nezávislost aktivní od šedesátých let a v letech 1980 a 1995 tu ohledně této otázky proběhla už dvě referenda. Výsledek byl extrémně těsný. Pro zachování Quebeku jako kanadské provincie se v roce 1995 vyslovilo 50,58 procenta Quebečanů.