Davidová plavala na stupně vítězů
Pětka by mohla být šťastným číslem biatlonistky Markéty Davidové. Nikoliv ve škole, nýbrž na startovním čísle.
Měla ji v lednové Anterselvě, když poprvé v kariéře triumfovala ve sprintu Světového poháru.
A stejně tak i včera ve francouzském Le Grand Bornand, kde si dojela ve sprintu pro třetí příčku, už podruhé v této zimě.
Potvrdila očekávání, která se s jejím jménem před aktuální sezonou spojovala. Nebude sice atakovat stupně vítězů v každém závodě, ale může na ně útočit zas a znovu.
Anterselvu a Le Grand Bornard spojuje ještě cosi: řidší vzduch ve vysoké nadmořské výšce nad 1 300 metrů, o které Davidová říká: „Asi se na ni dovedu adaptovat o něco lépe než některé jiné holky.“
Jenže zatímco v italském středisku bývá slunečno a mrazivo, to francouzské včera zkrápěl hustý déšť, mocně zpomalující trať.
„Těším se, až se vyždímu, jsem úplně durch,“líčila Davidová hned za cílem do mikrofonu ČT sport. „Ale jsem nadšená, jako z každé medaile, bez ohledu na podmínky.“
Eckhoffová, žena do deště
Start měla raketový: první kolo nejrychlejší. I ve druhém patřila k nejlepším, zajela ho takřka vyrovnaně s Norkou Eckhoffovou. Střílela bezchybně, jen jako obvykle pomalu. Pouze šest biatlonistek strávilo svými položkami více času.
„Trošku mi na střelnici mrzly prsty, ač je to v plus 12 stupních divné. Ale snažila jsem se dělat totéž co na tréninku, a padalo to,“líčila.
V posledním kole už jí na mokrém sněhu nohy tuhly. „Před závodem jsem tvrdila, že tratě jsou tu lehké, málo kopcovité, ale ony jsou zrádné. Zdá se, že jste úplně v pohodě, a najednou to s vámi sekne,“přiznala. Maličká Norka Tiril Eckhoffová byla naopak i na vodě hodna přezdívky Motorová myš. Davidové nadělila za poslední kolo 20 sekund a triumfovala před domácí Justine Braisazovou. „V dešti proti mně závodnice, co milují sluníčko, nemají šanci,“smála se Norka.
Český tým mohlo těšit, že ve třetím závodě v řadě pronikla do Top 10, po Charvátové a Kristejn-Puskarčíkové opět jednou Davidová.
Přesýpací pořadí
Včerejší sprint zároveň potvrdil další prognózu, často vyslovovanou před sezonou: že jména na předních příčkách se budou obměňovat více, než jsme byli zvyklí. Důkaz?
Vedoucí žena poháru Dorothea Wiererová tentokrát až dvaadvacátá, o jedno místo za Lucií Charvátovou. A dvojnásobná majitelka velkého glóbu Kaisa Mäkäräinenová šestapadesátá, jen s odřenými zády pronikla do stíhačky.
Zároveň jsou v Top 10 biatlonistky z osmi zemí, i to je nebývalý jev. Dvojnásobné zastoupení má jen Francie a Rusko. Sedmá skončila Němka Herrmannová, která po kolapsu v Hochfilzenu (6 chyb ve štafetě, 7 ve stíhačce) tvrdila: „Lépe by střílela i moje babička.“Teď zachraňovala čest svého utrápeného týmu.
Wiererová ještě vede pohár před Norkou Tandrevoldovou, Davidová si polepšila na 7. místo.
Ale právě ty neustálé a razantní změny ve výsledkových listinách žen (na rozdíl od mužů) jsou příslibem, že tato sezona bude v jejich podání velmi zábavná.
A každý závod nevyzpytatelný.