TEST SKIAREÁLŮ V ČESKU I ZAHRANIČÍ

Ceny skipasů, délka sjezdovek

Určitě neaspirují na titul nejdelší sjezdovky na světě, který náleží 17kilometrové trati z Dôme de la Lauze ve francouzském Les 2 Alpes. Jízda po nich se nevyrovná adrenalinovému šílenství Mur Suisse, kde lyžaři netuší, kam se řítí. Ani nenabízejí panoramatické výhledy, z nichž až přecházejí oči, jako je tomu při sjezdu z Klein Matterhornu ve Švýcarsku.

Ale jsou naše – většinou kratší sjezdovky na povlovných svazích, kde je svezení za rozumné ceny a kde můžete lyžování bez výčitek vyměnit za návštěvu akvaparku, muzea nebo kina.

A kdyby vás to přece jen táhlo do ciziny, můžete si prázdniny okořenit „exotikou“za humny – v Rakousku, Německu, Polsku a na Slovensku.

Než začnou jarní prázdniny, vydali se redaktoři MF DNES do českých a příhraničních skiareálů, aby zjistili, co, za kolik a v jakém rozsahu nabízejí provozovatelé nejnáročnějším klientům – totiž rodičům s dětmi. A jak se liší komfort a zázemí u nás a v cizině.

Relativně levné a pohodlné sjezdování v Česku...

V každém ze čtrnácti center strávili redaktoři minimálně půlden na lyžích, aby si ověřili, jak dobře se jezdí na sjezdovkách a lanovkách, byť je letos sněhu opravdu poskrovnu, kolik času musí lyžaři strávit ve frontách a kolik stojí párek v rohlíku, půjčení snowboardu či parkování nebo zda je čisto na toaletách.

Když jsme jejich zkušenosti porovnali, ukázalo se, že pro první pokusy malých lyžařů i pilování obloučků méně zkušených sjezdařů jsou domácí hory na týdenní pobyt ideální: na dosah, téměř všechna centra nabízejí dostatek modrých či cvičných sjezdovek a velkou šíři skipasů, jsou tu k dispozici půjčovny a lyžařské školy za solidní ceny a zázemí pro děti i jejich dospělý doprovod se stále vylepšuje.

Jestliže si však chcete jarní prázdniny příjemně osvěžit, pak je taková jednodenní návštěva u sousedů skvělým tipem na výlet.

... a inspirativní zážitky na lyžích v příhraničí

„Příhraniční areály nabízejí přinejmenším jinou ‚kulturu‘ a gastronomii – rakouskou a německou máme tradičně v oblibě, inspirativní je i ta polská. V důsledku vhodnějších historických podmínek pro svůj rozvoj mohou mít vyspělejší infrastrukturu a třeba i prostornější sjezdovky, jako je tomu například na rakouském Hochfichtu nebo německém Arberu,“připomíná Radek Holub z odborného lyžařského magazínu Snow.

V Rakousku a Německu vás skutečně čekají velkorysá skicentra

s promyšleným zázemím, ale také ceny na půl cesty k těm alpským. V Polsku sice zaplatíte za skipasy citelně méně, ale může vás zaskočit méně zajímavá nabídka permanentek a také méně atraktivní lyžařské podmínky.

Nezapomínejte také, že i když budete na Hochfichtu, Fichtelbergu nebo v Kysuckých Beskydech platit eury, úplně alpské lyžování to nebude. „Letos je začátek zimy takový, že v Alpách jsou sněhové podmínky zcela bezproblémové, leckde i výtečné, ale v našich ‚středohorách‘ závisí lyžování na technickém sněhu,“komentuje lyžařský expert aktuální sněhovou bídu.

Pozor na technický sníh

Rozdíly mezi největšími evropskými horami a věncem pohoří lemujícím Česko jsou ovšem výraznější.

„I když se české areály přírodními parametry nemohou měřit s Alpami, konkurují jim v dostupnosti, kompaktnosti i v tom, že zvláště ty menší umějí být příjemně domácké,“vysvětluje Radek Holub.

Klimatická nepřízeň a nedostatek přírodního sněhu i úzké či nepřehledné sjezdovky jsou jednou z nevýhod, na niž se musí méně zkušení lyžaři připravit.

Zledovatělý, nebo naopak rozmoklý technický sníh a k tomu početné davy totiž zvyšují rizika úrazů. „V takových podmínkách je náročnější spolehlivě ovládat lyže než na pevném prachovém sněhu,“zdůrazňuje odborník.

Proto dobře rozvažte, zda si na začátku jarních prázdnin koupíte například šestidenní skipas, který vám sice zlevní lyžování, ale bude vás nutit brázdit i horko těžko udržované sjezdovky, nebo budete při sněhovém Waterloo brát lyžování spíš jen jako doplňkovou aktivitu.

V takovém případě je dobré uvažovat při výběru střediska, jaké další aktivity nabízí – stezka v oblacích, bobová dráha, akvacentrum, kluziště, muzeum nebo jiné dětské

rejdiště se pak budou hodit!

Nač je třeba myslet?

Pokud jste však skalní lyžaři a chcete ke své vášni přivést i lyžařský „potěr“, aniž byste na svazích zažívali slzavá dramata, měl by být hlavním kritériem při výběru skicentra terén, sklon a šířka sjezdovek i typy lanovek a vleků. Jen si představte ty hrozné jízdy s mrňousem třeba na kotvě...

Myslete i na to, jak daleko je vlek od ubytování či parkoviště, protože každodenní túra s několika páry lyží na rameni a doprovodem dětského skuhrání je nesnesitelná. Stačí takovou trasu absolvovat třikrát a dozajista budete proklínat Josefa Rösslera–Ořovského, že k nám v roce 1887 přivezl první pár ski.