Metropole bohatne, ale topí se v emisích
Animované statistické grafy poskytují rychlé a přehledné odpovědi na to, jak se žije v Praze v porovnání s dalšími regiony.
STRAŠNICE Emise i tuhé odpady stále ztrpčují život obyvatelům metropole. Na rozdíl od kvality životního prostředí ekonomická měřítka potvrzují mnohaletou dominanci hlavního města v republikovém porovnání. I to plyne z analýzy kvality života v České republice. Tu aktuálně v nové, přehledné akční podobě dynamických grafů s animacemi pod názvem Porovnání krajů zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Jak si vede Praha ve srovnání s dalšími kraji? Odpověď nabízejí demografické, sociální či ekonomické výstupy zjištěné ze 34 statistických ukazatelů. Ty zahrnují časovou řadu od roku 2000 do předloňska.
Data lze nyní snadno nalézt a studovat na webu ČSÚ. „Nově jsou teď zobrazována ve třech typech dynamických grafů. Přestože každý z nich nabízí trochu jiný pohled na vývojové trendy vybraných ukazatelů, mají jedno společné, a to je názornost,“uvedl Pavel Hájek z ČSÚ.
Dominance na obou stranách
V dobrém i zlém Praha vede prakticky všechny tabulky v Porovnání krajů. V negativním ohledu hlavní město dominuje v problémech spjatých s životním prostředím. Například tuhých znečišťujících látek Praha v roce 2017 vyprodukovala přes dvě tuny na čtvereční kilometr. Tím význačně překročila republikový průměr, který nečiní ani tunu.
Praha v tomto ohledu výrazně překračuje také data ze severu Moravy anebo středních Čech. Metropoli se však množství tuhých znečišťujících látek daří snižovat, v roce 2000 jich hlavní město na čtvereční kilometr vyprodukovalo přes tři tuny.
Podobně vysoká čísla Prahu sužují také v emisích oxidu uhelnatého. Podle krajského porovnání jich velkoměsto v roce 2017 vyprodukovalo přes 28 tun na km2. Také to význačně převyšuje republikový průměr. Oproti stavu před 20 lety se však situace význačně posunuje k lepšímu, tehdy se emise pohybovaly okolo 66 tun na km2.
Město však v posledních dvou dekádách výrazně zvyšuje investice do životního prostředí. V roce 2018 se jednalo o více než čtyři tisíce korun na hlavu, republikový průměr činí zhruba o polovinu méně. V
Tolik Pražanů dosáhlo v roce 2018 vysokoškolského vzdělání, republikový průměr činí 19 procent. Ve srovnání s rokem 2000 vzrostl počet vysokoškoláků o 18,1 procentního bodu.
Takové je regionální HDP na jednoho obyvatele Prahy roku 2017 (čísla za 2018 chybí), republikový průměr představoval 476 628 Kč. V roce 2000 regionální HDP v Praze na hlavu činilo 456 202 Kč. roce 2000 se náklady pohybovaly okolo dvou tisíc korun na hlavu.
Pražští zastupitelé nedávno schválili klimatický závazek. Vedení města do roku 2030 hodlá snížit například množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent. Balíček opatření by měl být hotov letos. „Uvědomujeme si, že naše planeta se nachází ve stavu klimatické nouze a je potřeba dělat opatření, která povedou ke snížení produkce látek, jež způsobují skleníkový efekt,“uvedl náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN).
Metropole usiluje o čistší životní prostředí i dalšími způsoby. Například za rok 2019 lesníci ve velkoměstě vysadili více než 320 tisíc nových stromů, většinou listnáčů. Probíhá také revitalizace a stavba nových vodních nádrží a potoků.
Zámožná metropole
Zmíněná aplikace Porovnání krajů nabízí také možnost podívat se na ekonomické parametry Prahy. Hlavní město pravidelně představuje nejbohatší tuzemský region. Regionální hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu zde roku 2017 dosahoval takřka milion korun na obyvatele. To průměr ČR překračuje o více než 40 procent.
Tento údaj však nemusí být podle expertů zcela vypovídající. Statistici u tohoto ukazatele totiž upozorňují, že číslo do značné míry ovlivňují lidé, kteří do daného regionu dojíždějí za prací. „Zvyšují tak jeho hospodářskou výkonnost na úroveň, kterou by jen s místními nedosáhl,“vysvětlují ekonomové. A Praha v tomto ohledu představuje mimořádnou destinaci, kam jezdí za prací lidé ze země i ciziny.
„O výši životní úrovně občanů o něco lépe vypovídá čistý disponibilní důchod domácností, což je součet příjmů, kterým mohou domácnosti disponovat,“vysvětlují experti. Ale i z pohledu této veličiny příjmy Pražanů převyšují zbytek České republiky.
Čistý disponibilní důchod domácnosti na obyvatele v hlavním městě roku 2017 překročil 300 tisíc korun. Republikový průměr tak metropole překročila o více než 76 tisíc korun.