Kočky na ulici čeká kastrace nebo hlad
Města bojují s přemnoženými kočkami. Někde je zakazují krmit, jinde je kastrují. Veterináři doporučují kastraci koček.
PRAHA Koček jsou v Česku přibližně dva miliony, stejně jako psů.
Zatímco u psů je číslo víceméně přesné, u koček jsou to hrubé odhady veterinářů. Na rozdíl od psů se nemusí hlásit ani čipovat. A protože mají toulavou náturu, nekontrolovaně se množí.
V Česku tak žije více než třicet tisíc toulavých koček a jejich počet podle veterinářů geometricky roste. V některých městech už vytvářejí svébytné kolonie. To znamená nepořádek, výkaly, hrozbu šíření parazitů a infekčních nemocí. A tam, kde lidé zvířata v dobré víře krmí, se stahují nejen kočky, ale také hlodavci.
Mnohá města už začala proti toulavým kočkám bojovat – zakazují je krmit nebo je kastrují.
„Výsledkem je zdravá kočičí populace ve městě, neboť u odchycených kastrovaných koček se provádějí krevní testy,“vysvětluje mluvčí města Ústí nad Labem Romana Macová.
V Hradci Králové před šesti lety zakázali dávat toulavým kočkám žrádlo. Podle magistrátu jsou díky tomu čistší ulice.
Podle veterinářů je však jediným účinným řešením proti nekontrolovanému množení koček kastrace. Vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru města Liberce Lucie Sládková dává zvěrolékařům za pravdu a šla by ještě dál. „Zavedla bych povinnou kastraci nejen toulavých koček, ale i těch, které mají majitele, protože kocour, který je dobře živený, se potuluje po okolí a může obšťastnit spoustu koček,“navrhuje Sládková.
S tím však nesouhlasí ministerstvo zemědělství.
„Kastraci není nutné ani vhodné aplikovat plošně. Řešení problému je v předcházení vzniku problémových komunit koček,“vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Omezení kočičí populace se věnuje třeba novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, která teď po prvním čtení leží v Poslanecké sněmovně. Ta si bere za cíl omezit počet vrhů u kočky.
Jedna kočka, ať s průkazem původu, či bez něj, by neměla mít koťata častěji než třikrát za dva roky. A to by měl garantovat majitel.
Opatření má dopadnout především na množírny, protože chovatelé koček s průkazem původu mají tuto povinnost už dnes. Pokud by následně kontrola zjistila, že chovatelé nařízení porušují, hrozí jim pokuta až do výše půl milionu korun. Podle Kateřiny Horáčkové z Komory veterinárních lékařů to ale nejspíš stejně nepomůže, protože množitelé budou o zvířeti lhát.
Samotní veterináři pak jako nejlepší metodu k zamezení rostoucího počtu koček zmiňují kastraci. „U nás ale stále existují předsudky vůči kastracím a řada majitelů koček, kteří je pouštějí ven, kastrace odmítá,“dodává Horáčková.
Do klece a kastrovat
MF DNES zmapovala situaci s opuštěnými kočkami v několika městech v republice. Ucelená data o tom, jak se kde s přemnoženými zvířaty vypořádávají, totiž nikdo nesbírá. Obec má víc možností, co udělat.
Tak například v Brně spoléhají na takzvané odchyty. To znamená, že se zvířata nejdřív odchytí do klecí, poté vykastrují a nakonec vypustí zpátky do přírody. „Začíná se na jaře a koncem roku. Odchyt trvá asi tři dny. Předchází mu vyvěšení úředního oznámení, které majitele koček v konkrétní lokalitě na plánovanou akci upozorňuje, aby v odchytové kleci neskončila ochočená kočka,“řekl mluvčí Brna Filip Poňuchálek. Podobně postupují i v Karlových Varech, Písku nebo Plzni. Naopak třeba v Českých Budějovicích žádný speciální program nemají. Opuštěné kočky pouze převezou do útulku. „Každý rok přijmeme okolo 150 koček, kterým následně hledáme nový domov,“uvádí mluvčí města Jitka Welzlová.
Podle legislativy je tedy na každém městě, jak s populací toulavých koček naloží. Navíc dávat jim za povinnost nějaký konkrétní postup, jako třeba pravidelnou plošnou kastraci koček na ulici, ani podle ministerstva nedává úplně smysl. „Nelze každou volně žijící kočku považovat za opuštěnou a již vůbec ne za ztracenou,“konstatuje mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Příkladem jsou vesnice, kde se kočky běžně potulují, a přitom mají svého majitele. Je tedy těžké odlišit, zda je zvíře opuštěné, či nikoliv.
Navíc problémy s toulavými kočkami ve městech dle ministerstva vznikají až v okamžiku, kdy je lidé začnou krmit nebo jim stavět různé úkryty. Pak se většinou na jednom místě objevuje více jedinců, přemnoží se a můžou se mezi nimi šířit i infekční nemoci či paraziti.
„Řešením je kočky z kolonie pochytat, vykastrovat a vrátit na místo a o kolonii se starat právě poskytnutím jídla, vody a možností odpočinku. Kočky se nemnoží a postupně stárnou a umírají. Tuto metodu mimo jiné doporučuje i celosvětově působící organizace International Cat Care,“vysvětluje Horáčková.
Záchrana na vlastní pěst
Se záchranou toulavých a opuštěných zvířat z ulice však souvisí také nelegální praxe některých aktivistů, ale i obyčejných lidí. Realita českých měst totiž ukazuje, že mnoho z nich běžně odchytává psy či kočky s tím, že je zachraňují, přitom ale porušují zákon – dopouštějí se krádeže s pokutou až 50 tisíc korun. Nikdo si totiž nemůže vzít zvíře z ulice jen proto, že je podle něj opuštěné.
MF DNES takový případ nelegálního odchytu zaznamenala na Vsetínsku. Již léta tam „zachraňuje“kočky muž, který provozuje vlastní azyl a zvířata dál nabízí k adopci. Začátkem srpna loňského roku se do odchytové klece snažil nalákat kočku, jenže bez povolení. Dostal pokutu tři tisíce od Krajské veterinární správy Zlínského kraje. MF DNES má záznam této kontroly k dispozici.
Existují však i podezření, že se takto pod rouškou záchrany z ulic kradou psi a kočky a pak se za vysoké adopční poplatky prodávají do zahraničí.
U nás ale stále existují předsudky vůči kastracím a řada majitelů koček, kteří je pouštějí ven, kastrace odmítá.