Povinné ručení znovu zdraží

Pojišťovny zvedají pojistné výrazně rychleji mladším řidičům. O dost víc bourají.

Dlouhá léta povinné ručení zlevňovalo. Pojišťovny se řidičům podbízely cenou, aby získaly nové klienty. Už předloni se však trend otočil a pojistné začalo zdražovat. Řidiči museli zaplatit každý rok v průměru stovku navíc. A zhruba stejné zdražení se dá čekat i letos.

Pojišťovny tvrdí, že jim nic jiného nezbývá. Na silnicích houstne provoz a spolu s tím se zvyšuje i počet nehod. A ještě rychleji roste výše škod. Průměrná výše škody na majetku loni vystoupala na 45 tisíc korun, průměrná úhrada za újmu na zdraví se přehoupla přes 400 tisíc. Za posledních deset let se obě částky zvýšily více než o polovinu.

V případě osobních aut roste nyní pojistné o něco rychleji fyzickým osobám než firemním klientům. Firma však za povinné ručení jednoho auta platí vyšší částku. Roční pojistné, které v průměru za všechny typy vozidel šplhá ke třem tisícovkám, je obecně stále zhruba o pět stovek levnější než v roce 2010. Pokračující cenový souboj o klienty totiž nedovolí pojišťovnám zdražit ještě výrazněji.

Navíc pojišťovny stále výrazněji odlišují šikovné řidiče od těch rizikovějších. „Nejvyšší růst ceny lze očekávat u klientů, kteří již v minulosti škody způsobili. Je u nich výrazně vyšší riziko, že ke škodě dojde i v dalších obdobích,“říká hlavní analytik České asociace pojišťoven Petr Jedlička.

„V procesu stanovení cen hraje stále důležitější roli to, jakým způsobem se lidé na silnicích chovají. Snažíme se maximálně zvýhodňovat řidiče, kteří dopravní nehody nezpůsobují,“potvrzuje mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek.

Ze statistik plyne, že jednou z nejrizikovějších skupin jsou mladí řidiči. Bourají výrazně častěji než zbytek populace. Loni jim pojistné narostlo téměř o desetinu. „Rizikovost mladých řidičů je více než pětkrát vyšší proti průměru rizika všech motoristů,“vysvětluje Jedlička. U osmnáctiletých způsobí nehodu ročně v průměru dokonce každý pátý klient.

„Zohledňujeme dvacítku kritérií, takže skoro každý motorista má ‚svoji‘ sazbu. Obecně nejrizikovější jsou mladí muži do 28 let věku v silnějších vozidlech a bydlištěm ve velkoměstě, nebo naopak ve starších vozidlech s bydlištěm v menších obcích až městysech,“říká Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.

Klienti by podle expertů měli být při sjednávání povinného ručení aktivní. „Všeobecným trendem je, že téměř jakýkoliv nový předpis pojistného znamená nárůst ceny, někdy i v desítkách procent. Je na klientovi, zda jenom zaplatí, nebo se poohlédne po nějakém srovnání,“říká analytik finanční skupiny Partners Jiří Matusík.

Podle Matusíka jsou stále nejvýznamnějším kritériem pro výpočet ceny kromě samotného bonusu, tedy najetých bezeškodných měsíců, parametry samého vozu a údaje o řidiči – jeho věk a bydliště. Přibývají i další kritéria, ale technologické novinky, jako stanovení výše pojištění podle stylu jízdy (díky „krabičkám“ve voze), se zatím příliš neprosadily.

Některé pojišťovny počítají pojištění podle ročního nájezdu kilometrů. Například Allianz ho začala brát v úvahu už před třemi lety. „Díky tomu jsme snížili váhu historické a do značné míry překonané proměnné, jakou je objem motoru. Rozdíl v ceně pojištění vozu s mnohalitrovým motorem a běžného 1,2 litru už není skoro dvousetprocentní, ale pouze desítky procent,“říká mluvčí Allianz Václav Bálek.

„Zjednodušeně řečeno, rozhoduje to, jak řidič jezdí, kolik najede, a nikoliv jaké má auto. Kdo jezdí málo, zaplatí méně,“dodává Bálek. Zkušení řidiči, kteří jezdí bez nehod a mají malý nájezd, by díky tomu podle něj ani nemuseli aktuální zdražování zaznamenat.

Matusík říká, že započítání ujetých kilometrů může být zajímavé pro klienty s menším nájezdem nebo pro další vozidlo v domácnosti. Není však jisté, zda je tato cesta pro pojišťovny správná.

„Pojišťovny kalkulují s tím, že při menším nájezdu se snižuje pravděpodobnost pojistné události. Na druhou stranu pokud klient často nejezdí, tak jeho ‚řidičské schopnosti‘ nemusí být až na tak vysoké úrovni a může se to obrátit proti pojišťovně samotné,“uvažuje Matusík.

Z pohledu pojišťoven je povinné ručení na českém trhu ve ztrátě. A vše nasvědčuje tomu, že tento stav bude trvat nadále. Zatímco dříve se to týkalo jen nejrizikovějších segmentů, jako například nákladních automobilů, dnes má „negativní bilanci“celý trh s povinným ručením. Takový stav však není dlouhodobě udržitelný a pojišťovny budou muset nadále postupně zdražovat.

„Nůžky mezi průměrným povinným ručením a průměrnou výší škod se neustále rozevírají,“říká Jedlička. Zatímco pojistné roste o čtyři až pět procent ročně, průměrná škoda zhruba o sedm procent. A tento trend bude podle Jedličky pokračovat.

U majetkových škod do něj promlouvá rostoucí cena práce v autoservisech, dražší náhradní díly i sofistikovanější, a tím nákladnější opravy vozidel. I ta nejlevnější auta jsou už vybavena senzory. „Do výše škod budou promlouvat také rostoucí průměrné mzdy, které přímo souvisejí s finančními nároky nemateriální újmy poškozených,“říká Marek.

„Cena povinného ručení se v čase sice mění, ale mění se i samotné povinné ručení. Rozšiřuje se nabídka krytých rizik i rozsah asistenčních služeb a díky moderním technologiím se výrazně zkracuje doba likvidace škod,“doplňuje Marek.

relevance pro současnou situaci na trhu. „Některé dobře známé aerolinky v grafu nebyly zastoupeny, takže ani není jasné, že byly měřeny,“vysvětlil.

„Ryanairu jsme řekli, že pokud budou činit environmentální prohlášení, musí je mít podložená a musí být učiněna zcela jasně,“dodal hlídač reklamy.

Irský dopravce, známý i kvůli svému kontroverznímu šéfovi Michaelovi O’Learymu, kterého proslavila řada výstředních nápadů včetně toho, aby se za záchody v letadle platilo, své tvrzení o nejnižších emisích založil údajně na produkci oxidu uhličitého v přepočtu na kilometr cesty jednoho pasažéra a také na tvrzení, že má nejmladší flotilu, nejvyšší obsazenost letadel a nejúspornější motory.

Aerolinky, které přepraví 130 milionů lidí ročně, se přitom loni ocitly v žebříčku deseti největších znečišťovatelů v Evropské unii. V ostatních případech šlo o uhelné elektrárny, jak vyplynulo z registračního systému EU pro obchodování s emisemi. V roce 2018 letecká společnost vypustila 9,9 megatun emisí skleníkových plynů, což představovalo meziroční nárůst o 6,9 procenta a 49procentní nárůst za posledních pět let.

Do výše škod budou promlouvat také rostoucí průměrné mzdy, které přímo souvisejí s finančními nároky poškozených.