Energetické nápoje až od osmnácti let? Politici jsou pro

Vpolovině ledna zkolaboval během florbalového zápasu ve Šťáhlavech u Plzně jeden z hráčů. Chlapci, který zrovna seděl na střídačce, bylo pouhých třináct let. Upadl do bezvědomí a nastala u něj zástava oběhu. Chlapce nejprve oživovali diváci, následně záchranáři.

Tři dny byl v umělém spánku. Podle lékařů by měl být už v pořádku, ale potvrdila se u něj dosud skrytá srdeční vada.

Podle svědků vypil hráč z karlovarského týmu před zápasem dva energetické drinky. „Zřejmě se jednalo o časovanou bombu. Pokud má někdo například srdeční vadu, může být spouštěčem několik věcí najednou. Velké sportovní vypětí, stres a již zmíněné požití energetických nápojů,“popsala mluvčí záchranné služby Mária Svobodová.

Incident ze sportovního utkání tak znovu otevřel debatu, zda neomezit přístup dětí k energetickým nápojům. Ty si totiž v Česku může dítě koupit na každém rohu. V supermarketech jsou pak energetické drinky vystavené hned vedle limonád, džusů a dalších slazených nápojů.

A vztah dětí k takovým nápojům se mění. Zatímco v minulosti si děti o přestávkách chodily kupovat kolové nápoje, džusy a oslazené vody, v poslední době stále častěji konzumují rizikové energetické nápoje. Podle studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci je pravidelně pije zhruba 30 tisíc českých školáků mezi 13 a 15 lety.

Třebaže přes šedesát procent dětí energetické nápoje vůbec nepije, každý desátý školák v tomto věku rád sáhne po pití, které „nakopává“díky vysokému obsahu kofeinu a cukru.

„V absolutních číslech to znamená, že třicet tisíc mladých lidí je potenciálně ohroženo řadou zdravotních rizik spojených se zvýšenou konzumací těchto nápojů. Těmi riziky jsou zvýšený krevní tlak, srdeční příhody, arytmie, změny chování, agresivita nebo deprese,“uvedl Michal Kalman z týmu univerzitních vědců z Olomouce, kteří připravili studii dotazováním mezi žáky na více než 200 školách.

Když děti do 15 let vypijí jeden takový nápoj týdně, je to ještě v normě. Dva nápoje týdně už znamenají problém. Vědci z Olomouce se dětí dotazovali, kdo vypije dva a více nápojů za týden. Z jejich výzkumu vyšlo, že nejvíc pijí energetické nápoje děti v Ústeckém kraji, nejméně pak v Praze.

Děti si už energetické nápoje díky takzvané pamlskové vyhlášce nekoupí v automatu ve škole, ale zajít do obchodu, který je často v blízkosti škol, pro ně není problém.

O regulaci prodeje se tak pokoušeli i politici. Snaha zarazit spotřebu nezdravých energetických drinků, hlavně mezi mladistvými, vyvrcholila v lednu 2015. Poslanec ODS Bohuslav Svoboda tehdy připravil návrh, který měl omezit prodeje nápojů s vysokým obsahem kofeinu, ale práci na zákoně nedokončil.

Poslanci jsou pro omezení

Politici jsou však pro omezení prodeje energetických nápojů stále. „Pro určitou omezenou dostupnost je jistě dostatek důvodů. Jistě není důvod, aby tyto nápoje kupovaly děti. Množství kofeinu, který mohou přijmout, může vážně poškodit organismus,“uvedla předsedkyně zdravotnického výboru Věra Adámková. Podle ní by se na regulaci měli podílet i jednotliví prodejci nápojů.

To zmíněný Bohuslav Svoboda je v otázce regulace přísnější. „Jsem pro omezení stejné, jako je u alkoholu,“reagoval na dotaz MF DNES.

I další členové sněmovního zdravotnického výboru, které MF DNES oslovila, s určitou regulací souhlasí. Nikdo z nich se však nehrne do toho nový návrh připravit a navrhnout ke schválení.

„Hledání regulace je na ministerstvu zdravotnictví spolu s ministerstvem zemědělství,“myslí si například poslanec Jiří Běhounek.

Ministerstvo zdravotnictví se však odvolává na již zmíněnou pamlskovou

vyhlášku. Mimo prostor školy by pak odpovědnost měli převzít rodiče.

„Rozhodující odpovědnost je na rodičích, jak své děti poučí. Energetické nápoje vyrobené v EU musí mít na obalu označení, že nápoj není vhodný pro děti, těhotné a kojící,“řekl za ministerstvo zdravotnictví Martin Novotný.

Pití energetických nápojů v barevných plechovkách, které jsou pro děti atraktivní, s sebou nese rizika. Energetické drinky obsahují kromě kofeinu ještě další stimulanty nervového systému s povzbuzujícími účinky, jako jsou taurin, guarana, vitaminy skupiny B nebo různé rostlinné extrakty. I ty mohou mít řadu vedlejších účinků, například srdeční arytmii nebo zvýšení krevního tlaku. U dětí pak mohou způsobit poruchy spánku a ovlivnit vývoj mozku. Takový člověk je pak náchylnější k psychickým nemocem.

„Na klinice převážně o víkendu často přijímáme mladé lidi, kteří energetické nápoje pili a mnohdy i kombinovali s alkoholem a drogami. U nich se pak setkáváme s tachykardií (nezdravě zrychlený tep), arytmií, projevy srdečního selhání a celkovou vyčerpaností organismu,“popsal kardiolog Miloš Táborský. Podle něj by regulace prodeje řešením nebyla. „Klíčové je o účincích energetických nápojů mluvit. Tak aby ve společnosti převládl názor, že pití takových nápojů v nadměrné míře není sexy, ale zdraví škodlivé,“dodal lékař Táborský.

Zakázané pití

V některých evropských zemích však už taková regulace funguje. Například v Litvě zakázali prodej nezletilým už v roce 2012, o dva roky později se přidalo k zákazu Lotyšsko.

V Německu pak prodej neomezuje zákon, ale obchodní řetězce.