Komiksové gymnastky zbijí muže
Do tuzemských kin jde pod sáhodlouhým názvem Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn), ale komiksoví fanoušci jej rozklíčují lehce. Harley Quinnová je přece postava z batmanovských komiksů – a tím je dán i okruh publika.
Příběh superhrdinek natočila asijská režisérka Cathy Yanová, pro niž jde teprve o druhý celovečerní film. Margot Robbie v titulní roli v něm najde tři parťačky, se kterými po rozchodu s lotrem Jokerem zachraňuje dětskou zlodějku, a vůbec se tu hraje holčičí přesilovka, proti níž Ewan McGregor coby hlavní padouch nemá šanci, přestože herecky je nejsilnější.
Jsi tak otravná!
Název Birds of Prey nesl už americký seriál o ženském týmu, jenž poté, co Batman odejde, přebírá ve městě Gothamu boj proti zločinu. Zkrátka se zde současná feminizace komiksového světa mísí s líbivou gymnastikou pružných těl, i když choreografie vnad pod mokrým tílkem stojí v rozporu s emancipační notou projektu. Dotyčná ptáčátka vesměs s pohnutým dětstvím a korektní škálou etnického původu totiž tak vytrvale a oddaně posluhují proradným pánům tvorstva, až jednoho dne povstanou a zmydlí je.
Přesto lze plně chápat Jokera, že protivné výstřední nočňátko pustil k vodě, a McGregorovi se chce málem zatleskat, když zpovykané hrdince vsolí facku se slovy: „Jsi tak otravná!“Má svatou pravdu.
Vůdčím znakem filmu je totiž přepjatost, jež se týká i Margot Robbie v titulní roli, nucené k pitvoření, křenění, šklebení, žvatlání a diblíkovskému rošťačení. Stylizace od figurek přes prostředí po kostýmy je tak dokonale „cool“, že už se do ní nevejdou ani emoce, ani vtip. Nadto neustálé zcizování, komentování či přeskakování v čase – „vyprávím to špatně, musím se vrátit“– působí nejen únavně, ale také chaoticky.
Vše se zkrátka podřizuje zážitku, kterému fanoušci říkají „jízda“, bez ohledu na to, že je to jízda vyloženě bezduchá, že ústřední zápletka kolem honby za diamantem nemá hlavu ani patu a že z úvodní slibné sebeironie zlomených srdcí ve stylu Bridget Jonesové se brzy vyklube obyčejná krvavá gangsterka.
Hořící plnovous
Výraz hereček tvoří dílem vyzývavá gesta z módních přehlídek, dílem prostná bez žíněnky a celý klub zhrzených žen, které náhodou ovládají sebeobranu, se plně předvede až ve finále. Z filmu Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) totiž okatě trčí, že se chce stát prologem k možné sérii, proto tak dlouze představuje, vysvětluje a propojuje; za stejnou dobu by Sedm statečných i bez barových neonů a blýskavých třásniček osvobodilo ne jednu, nýbrž tři vesnice.
Naštěstí v druhé půli se přece jen dostaví jisté oživení, byť zpravidla živené důvěrnou ženskou znalostí místa na mužském těle, kde úder pálkou nejvíce ochromí. V bojové choreografii se objeví pár pěkných nápadů, a dokonce občasný humor včetně podpáleného plnovousu.
Alespoň k průměrné známce však dotlačí ženskou novinku paradoxně muž. Protože v nevázané, morálně sporné ptákovince má právě a pouze McGregorův nažehlený psychopat okamžiky, kdy se zastaví tep, zatají dech a z paměti se vynoří Joaquin Phoenix v loňském Jokerovi coby důkaz, do jakých výšin se může i komiksový odkaz vyšplhat.
Birds of Prey USA, 2020 50%