Nakažených virem dramaticky přibývá
Čína hlásí 60 tisíc nemocných a přiznává, že skutečné číslo bude mnohem vyšší
PEKING Krize kolem koronaviru se dále prohlubuje, pochybnosti narůstají. Čína včera zaznamenala vůbec nejvyšší denní bilanci úmrtí – zemřelo 242 lidí, celkově už 1 370. Celkový počet infikovaných přesáhl šedesát tisíc, vesměs v nejpostiženější provincii Chu-pej.
Dramatický denní nárůst souvisí v prvé řadě s tím, že čínské úřady změnily metodiku diagnóz a začaly započítávat i ty infikované, u nichž se příznaky nemoci dosud neprojevily. Na druhé straně už i úřady přiznávají, že počet případů bude vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Je to dáno především tím, že nemocnice jsou zavalené pacienty a lékaři nestíhají další vyšetřit.
Podle přetížených lékařů v nejhůře zasaženém městě Wu-chan, kde všechno loni v prosinci začalo, se nedostává ani testovacích souprav, případně jsou nespolehlivé. Řada lidí proto umírá doma bez testů a v úmrtních listech mají zapsanou bezprostřední příčinu, byť je mnohdy zjevné, že prvotním důvodem byl koronavirus. Ti se do oficiálních statistik nedostanou.
Mezitím se stále nervóznější režim snaží zmírnit hněv Číňanů tím, že vyhazuje místní funkcionáře. Skončit musel například stranický šéf provincie Chu-pej i města Wu-chanu. Zvláště tito dva čelí v zemi tvrdé kritice za to, jak k nákaze zpočátku přistupovali. Tedy že tajili její rozsah v obavách z reakce „vyšších orgánů“.
První úmrtí na Covid-19 včera ohlásilo Japonsko. Infekci podlehla více než osmdesátiletá žena v prefektuře Kanagawa, která sousedí s Tokiem. Právě Japonsko nyní eviduje nejvíce nakažených lidí mimo Čínu – ke včerejšku jde o 247 případů. Z nich 218 bylo zaznamenáno na obří výletní lodi, jež v karanténě kotví v přístavu Jokohoma.
V Evropě se nákaza dosud rozšířila do Německa, Francie, Itálie, Španělska, Belgie, Británie, Švédska a Finska. Úřady registrují přes čtyři desítky infikovaných. Ministři zemí EU se včera shodli, že pokud chtějí evropské země zabránit rozšíření nákazy na kontinentu, musejí účinněji spolupracovat.
Počet případů bude vyšší hlavně proto, že nemocnice jsou zavalené pacienty a lékaři nestíhají další vyšetřit.
Byla to šokující zpráva – prakticky přes noc stoupl v nejpostiženější čínské provincii Chu-pej počet nakažených novým koronavirem o patnáct tisíc.
Ve skutečnosti se za skokovým nárůstem skrývá administrativní rozhodnutí – změna diagnostiky a započítání i těch infikovaných, u nichž se příznaky choroby dosud neprojevily.
Okamžitě se však vynořily dohady, nakolik lze statistikám vydávaným čínskými úřady vůbec věřit. Podle řady expertů je skepse na místě, k číslům je třeba přistupovat přinejmenším opatrně.
Ani ne tak proto, že by Číňané chtěli za každou cenu něco tajit, byť přinejmenším v první fázi šíření viru to bylo prokázáno. Důvod může být prozaičtější: zdravotníci zkrátka nestíhají.
Na testy se čeká i pět dnů, testovací soupravy jsou často nespolehlivé, pokud vůbec jsou. I samotní lékaři ve Wu-chanu, tedy v epicentru choroby, připouštějí, že lidé s negativní diagnózou mohou být ve skutečnosti nemocní a virus dál šíří.
Ukazuje se také, že řada podezřelých úmrtí se v oficiálních statistikách vůbec neobjeví. Zase: nikoliv nutně ze zlé vůle, ale proto, že přetížení lékaři nemají čas, aby stanovili přesnou příčinu smrti. Zkreslená data poté komplikují i zjištění, jak smrtelný virus vlastně je.
„Je zcela zřejmé, že obecně existuje problém s důvěrou v informace, které přicházejí od čínské vlády,“řekl Kerry Brown, bývalý diplomat a ředitel Institutu Lau China na
King‘s College v Londýně. „Může se to nakonec ukázat jako krajně nespravedlivé,“dodal ovšem s tím, že nová definice toho, kdo je vlastně nakažený pacient, byť třeba i legitimní, přišla v nevhodnou dobu. „Lidé jsou nyní velice citliví a okamžitě se dostaví podezření, že cílem je něco zatajit.“
Jak získat přesnou diagnózu
Podle zpráv z provincie Chu-pej mnozí lidé umírají doma, často se ani do nemocnic nedostanou.
To byl i případ 63leté dělnice Wej Ťün-lan, který popsal list South China Morning Post. Žena si přivydělávala k důchodu v jedné z wuchanských továren a vždy se cítila dobře. Pak náhle začala kašlat, měla zvýšenou teplotu a po čtrnácti dnech zemřela. Lékařka, která se na ni přišla domů podívat, konstatovala: „Je to ta nová nemoc, o které všichni v zemi mluví.“Nicméně do nemocnice se žena nedostala, testována na Covid-19 nikdy nebyla a v úmrtním listu má zapsáno „zápal plic“. Ve statistikách spojovaných s koronavirem proto chybí.
Čínské úřady už samy připustily, že skutečný počet infikovaných virem Covid-19 v zemi bude zřejmě vyšší, než ukazují oficiální statistiky.
Místní lékaři podle listu slyšeli o mnoha takových osudech jako byl ten paní Wej Ťün-lan. Řada obyvatel Wu-chanu je rozezlena, že u podezřelých případů v jejich okolí nelze získat přesnou diagnózu právě kvůli ochromení nemocnic v první linii. Pacientů je zkrátka příliš, naopak lékařů a zdravotnického personálu fatální nedostatek. Stejně jako nemocničních lůžek. I přes nouzové nemocnice, které vznikají ve výstavních síních i na sportovních stadionech, musejí lékaři pacienty stále odmítat.
A další paradox: Čína má největší armádu na světě, ale ta prý do Wu-chanu neposlala ani jedinou polní nemocnici.