Železnice vykácí miliony stromů kolem tratí

PRAHA Případů, kdy vlaky narazily do stromů spadlých na koleje, je za poslední tři roky 247. Šest lidí se při nehodě zranilo.

Státní Správa železnic (SŽ) se proto chystá na masivní kácení podél tratí. To jí umožňuje novela zákona o drahách, která platí od 15. ledna letošního roku.

Ekologové a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) varují, že může padnout až deset milionů stromů na ploše 18 tisíc hektarů.

Železniční správa připouští, že zejména s přibývajícím počtem rychlíkových spojů je potřeba kácet, obavy však pokládá za přehnané. „Nová úprava z našeho hlediska neznamená žádný zásadní zásah do krajiny ani masové kácení dřevin,“říká mluvčí SŽ Nela Friebová.

Riziko spadlých stromů na trati je naléhavé téma i kvůli řádění kůrovce a orkánů. Zatím poslední bouře jménem Sabine paralyzovala provoz na více než 170 traťových úsecích.

Ekology a lesníky rozohnil nový paragraf zákona, který v rámci pozměňovacího návrhu do schválené novely na konci loňského roku předložil poslanec hnutí ANO a exnáměstek ministra dopravy Milan Feranec. „Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdového průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy,“stojí v paragrafu.

Potenciálně nebezpečným se tak zjednodušeně řečeno stal každý strom, který může při pádu zasáhnout do kolejí, a to včetně stromů zdravých.

Z šetření Drážní inspekce však vyplynulo, že v drtivé většině mimořádných událostí za komplikace na dráze mohou právě zdravé stromy v dopadové vzdálenosti.

Ze statistik úřadu, který prošetřuje dopravní nehody na železnici, je vidět, že počet případů srážek vlaků se stromy v letech 2017 až 2019 oproti třem předchozím rokům narostl ze 193 na 247 událostí a počet zraněných se zdvojnásobil ze tří na šest osob. Na druhou stranu za posledních šest let nikdo nezemřel.

Nebezpečí stromů u dráhy nikdo nezpochybňuje, kritici ale varují před extrémním výkladem zákona. „Logicky musí dojít k vykácení všech dřevin, které by v případě svého pádu mohly zasáhnout do průjezdového průřezu dráhy,“říká odborný poradce SVOL Roman Šimek.

Dráhou se přitom rozumějí nejen železniční tratě, ale i vlečky, tramvajové a trolejbusové tratě, lyžařské vleky a lanovky.

Podle Šimkových výpočtů by při důrazném dodržování zákona museli provozovatelé dráhy (především SŽ) vykácet 7,2 milionu stromů na více než třech tisících kilometrech tratí, které vedou v Česku lesem. A celkem až 10 milionů stromů, pokud se započítá i veřejná zeleň. Ve svém výpočtu pracuje s průměrnou třicetimetrovou výškou stromů. To by znamenalo, že v lesích vzniknou kolem kolejí šedesátimetrové „dálnice“.

Správa železnic ujišťuje, že plošně kácet nebude. „Čehož důkazem je také to, že s ní souhlasilo i ministerstvo životního prostředí,“odpověděla na dotaz mluvčí SŽ Nela Friebová. Dodala, že v řadě případů se stromy nemusí kácet, ale jen upravit jejich výška na bezpečnou.

Na přelomu let 2018 a 2019 správa železnic vykácela přes 320 tisíc stromů. Započteny jsou i keře, přičemž jako jeden velký strom se počítá 10 metrů čtverečních porostů.

Pod dráty se také kácí

Novelu plně podporuje federace strojvůdců, podle které dojde k dosud největšímu kácení na železnici. „Správa železnic by měla naplnit literu zákona. Může to ale trvat roky, kolem kolejí je spousta stromů, a to hlavně v horských oblastech,“říká prezident Jaroslav Vondrovic.

Důvody jsou kromě bezpečnostních rizik i ryze ekonomické – dopravcům nikdo škodu na vlacích nenahradí a ani cestující nemají ze zákona nárok na odškodnění.

„Argumenty, jestli tam budou holiny, jsou absolutně liché. Také se nikdo nepozastavuje nad tím, proč pod elektrickým vedením v ochranném pásmu třiceti metrů na každou stranu neroste žádný strom,“dodal Vondrovic. Mašinfírové prosazovali mírnější zásah než na Slovensku, kde zákon stanovuje, že v ochranném pásmu dráhy nesmí růst strom vyšší než tři metry.

Vlak není automobil, nedokáže zastavit tak svižně ani v malé rychlosti.

Vstup na cizí pozemky

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů se domnívá, že ke kácení by se nemělo přistupovat stejně na celém území, ale podle kategorie vlaků. „Není přece logické, aby byl vykácen stejně široký pruh lesa podél železničního koridoru, kde jezdí vlaky rychlostí 160 kilometrů za hodinu, a regionální dráhy, kde jezdí vlak rychlostí 30 kilometrů za hodinu, a v případě lanovek ještě nižší,“namítá předseda František Kučera.

Strojvůdci s tím nesouhlasí. „To je pohled člověka, který na mašině nikdy nejezdil. Vlak není automobil, nedokáže zastavit tak svižně ani v malé rychlosti,“uvedl Vondrovic.

Díky novele zároveň správci kolejí budou moci vstupovat na cizí pozemky a tam nebezpečné stromy kácet v případě, kdy vlastníci ani po upozornění nutné práce neprovedou sami. To byl v praxi problém zejména u majitelů lesů, kteří nekomunikují, jsou nedohledatelní nebo se delší dobu vyskytují v zahraničí.