Vědecká reality show

Tři desítky let pravidelně sledují experti tisíce rodičů a jejich dětí. Výzkum může sloužit k odhalení příčin nemocí.

Jednu generaci Jihomoravanů, jimž je dnes téměř třicet let, sledují vědci od těhotenství matky až doposud. To je něco naprosto unikátního. Zkraje 90. let se totiž přes 7,5 tisíce rodin z Brna a Znojma zapojilo do celoevropské studie Světové zdravotnické organizace. Rodiče dlouhé roky vyplňovali podrobné dotazníky o své rodině, způsobu života, událostech, stresech i zdravotním stavu. „Brněnské a znojemské rodiny patří mezi několik tisíc výjimečných rodin celé Evropy, které měly možnost stát se součástí tohoto jedinečného projektu. Do dnešního dne studie pokračuje pouze u nás a v Anglii,“upřesňuje docent Lubomír Kukla z Masarykovy univerzity.

Na hromadné srovnání se sice ještě čeká, nicméně mimořádně zajímavé jsou již dílčí výsledky.

Riziko astmatu a čističe

Například se ukázalo, že používání chemie v domácnosti – jako jsou čističe oken, deodoranty, laky na vlasy nebo kosmetické přípravky – v prvním půlroce života dítěte je spojeno s rizikem, že se u něj projeví astma. Matky vyplňovaly dotazníky, jestli se u jejich dětí vyskytuje pískot dýchacích cest či následně astma a jak často používají chemii v domácnosti. A analýzy ukázaly významný vztah. „Pískot patří mezi projevy, které mohou, ale nemusí vést k astmatu. Také některé chemické látky mohou způsobit jenom dočasné podráždění a neovlivňují vznik chronického onemocnění. Daleko horší se jeví jejich celkové působení, proto to s nimi v domácnosti nepřehánějte,“apelují vědci z výzkumného centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kteří mají dnes výzkum na starosti.

Podle expertů, které MF DNES oslovila, je vliv čističů a kosmetiky na rozvoj astmatu především mechanický. „Těkavé látky v těchto prostředcích, jako jsou alkohol, toluen, benzin nebo ocet, dráždí sliznice dýchacích cest. Opakované dráždění může být jednou z příčin rozvoje zánětu na sliznici, který se typicky projevuje otokem sliznic a zúžením dýchacích cest. U astmatiků bývá často podpořen vnitřně, a to přecitlivělostí imunitního systému na nějaký alergen,“vysvětluje Michal Závacký z projektu ProAlergiky.cz.

Zkoumalo se i to, jestli ke vzniku astmatu přispívá užívání paralenu v těhotenství nebo v raném dětství. To se sice s jistotou neprokázalo, ale riziko prý existuje, protože nejnižší výskyt tohoto onemocnění dýchacích cest byl zjištěn právě u dětí, které paracetamolu vystaveny nebyly.

Naopak se potvrdilo, že sníženou funkci plic a výskyt sípotu může u dítěte zapříčinit kouření v těhotenství a po porodu – v české studii mělo přitom vliv spíše pasivní kouření po porodu než to v těhotenství.

Stres = méně šedé hmoty

A výzkum šel ještě dál. Části účastníků byly pomocí magnetické rezonance naskenovány mozky a sledoval se vliv stresu matky v těhotenství na vývoj mozku dítěte a pozdější vznik depresí. U tří oblastí v mozku se ukázalo propojení – pokud matka prožívala stres, měly děti méně šedé hmoty. Zvyšuje se tak u nich náchylnost k depresi v dospělosti. Byť automaticky se rozvinout nemusí.

Zkoumaly se i psychosomatické obtíže a jaký vliv na ně mají třeba konflikty mezi rodiči. „Na dospívající působí nálada v rodině. Pokud se potomci cítí konfliktem rodičů ohroženi nebo se za něj sami obviňují, obtíží mají víc,“popisují autoři výzkumu. Roli přitom nehraje, jak urputně a často se dospělí hádají, ale jak je puberťák subjektivně vnímá a hodnotí.

Co bylo de facto teoretickým předpokladem, se tak nynějším rozsáhlým výzkumem potvrzuje.

Vědce vedle toho překvapilo, kolik různých obtíží a v jaké míře mladé dospívající trápí. Nejčastěji bolest hlavy, vznětlivost, dlouhodobá únava nebo pesimismus – a spíše

děvčata. To si vysvětlují tím, že dívky jsou otevřenější o těchto stavech mluvit a také mnohé obtíže zažívají i kvůli menstruačnímu cyklu.

Osmnáct není dospělost

A jak je to s přechodem mezi dospělé? Ukázalo se, že „osmnáctka“je jen na papíře. Dvě třetiny účastníků výzkumu se totiž ještě ve třiadvaceti necítí dospělými.

Velkou roli přitom hraje vztah dospívajícího a rodičů i psychická pohoda. Citová nerovnováha snižuje sebehodnocení z dlouhodobého hlediska, vztah s rodiči jej ovlivňuje aktuálně.

„Významným zjištěním je, že pozitivní sebehodnocení a pocit dospělosti ovlivňuje dobrý vztah dotyčného s vrstevníky. V období časné dospělosti – 23 let – pak kvalita vztahu s matkou. Jestliže mladý dospělý vnímá otce jako příliš kontrolující osobu, jeho sebevědomí to naopak sráží,“popisují výzkumníci.

Čím déle, tím lépe

A vědecké sledování jihomoravských rodin zdaleka nekončí. Nově se zkoumají i informace o fyzické kondici a biologický materiál. Dlouhodobé studie jsou totiž ideální při hledání příčin nejrůznějších onemocnění.

„Informace již od těhotenství přes dětství, dospívání až do dospělosti mohou přinést výsledky ke zlepšení preventivní péče a vést k dalšímu zvyšování kvality života populace,“vysvětluje profesorka Jana Klánová, ředitelka Centra Recetox. Ohledně délky sledování respondentů tak platí „čím déle, tím lépe“.

Mladé Čechy z Brna a Znojma tak letos čekají vyšetření zaměřená na fyzickou kondici a znečišťující látky. „Změříme jim složení těla, fyzickou kondici, hladiny toxinů nebo důležitých hormonů,“vyzývá doktorka Lenka Andrýsková, která studii koordinuje.

Za pár nenáročných vyšetření během jednoho dopoledne tak účastníci zdarma zjistí složení svého těla, hustotu kostí, jaký je jejich došlap, stabilita kolena nebo kapacita plic.

Jejich toxiny a hormony se zanalyzují až později hromadně, stanou se podklady pro celkové výsledky vlivu na zdraví. Zatím jsou zamrazené a aktuálně pro ně roste biobanka.