Díry od bomb v klášteře spravil beton
Tuny amerických leteckých bomb před 75 lety zabíjely a devastovaly Prahu. Stopy náletu jsou v architektuře metropole čitelné dodnes.
NOVÉ MĚSTO Neortodoxní, zdaleka viditelnou dominantou Nového Města, na okraji někdejšího Podskalí, se stalo před půl stoletím monumentální betonové průčelí kláštera Na Slovanech. Jedné ze staveb zdevastované pumami americké 8. letecké armády 14. února 1945. Nejde o jedinou existující architektonickou připomínku 70 let starého náletu.
Nové Město okolo Karlova náměstí náleželo k lokalitám zvlášť zjizveným pumami. Trhaviny poničily mimo jiné nemocniční objekty u kostela sv. Ignáce, Faustův dům, stavby Na Moráni, předpolí Mozartova mostu (nyní Palackého) či stavby na nábřeží Karla Lažnovského (dnes Rašínovo).
Mimořádně vážné rány utrpěl právě klášter Na Slovanech a zdejší kostel Panny Marie a sv. Jeronýma, zakladatelské dílo Karla IV. z poloviny 14. století. S prvními opravami se začalo bezprostředně po osvobození v květnu 1945. „Došlo k provizornímu zakrytí objektu, záchranné práce zahrnuly i cyklus středověkých fresek,“uvedl historik umění Emanuel Poche.
Společnost pro obnovu
Na počátku roku 1946 vznikla Společnost pro obnovu kláštera Na Slovanech. Dohled nad rekonstrukcí získal profesor Vysokého učení technického a ředitel Stavebního úřadu Bedřich Hacar. Ten se mimo jiné podílel i na projektu obnovy Betlémské kaple. „Neogotické věže dostatečně neovládají prostor Podskalí,“soudil Hacar.
Navrhl proto zvýšení zmíněných chrámových věží. K tomu nedošlo, podle Hacarova projektu však dělníci obnovili klenby kostela. „Nahradila
je betonová skořepina, nad ní došlo k vybudování krovu z železobetonových vazníků,“popisují stavbu experti.
Řeholníci však museli v průběhu deseti let v roce 1950 klášter Na Slovanech opustit podruhé, když po nacistech benediktiny vyhnali komunisté a do komplexu se nastěhovala Akademie věd. Nepočítalo se proto, že chrám poslouží náboženským účelům. Západní průčelí v polovině 50. letech stavaři zakonzervovali.
V polovině 60. let se v Československu odehrávalo politické tání. V této atmosféře proběhlo i výběrové řízení na rekonstrukci konventu. V soutěži zvítězil projekt architekta Františka Marii Černého, žáka Josefa Gočára. Právě tehdy průčelí získalo nynější nepřehlédnutelnou podobu. „Profesor Černý vytvořil určitým způsobem moderní dílo. Na tehdejší dobu velmi odvážné. A odvahu měly i komise, které to schválily,“komentoval stavbu architekt Lubomír Reml.
Kostel získal impozantní moderní vzhled, hledalo se však využití pro vnitřní prostory. Experti přemýšleli o adaptaci na koncertní síň, v 80. letech se také objevil nápad proměnit stavbu na garáž.
Zničené Myslbekovy sochy
Exploze zasáhly i předmostí Palackého mostu se čtveřicí Myslbekových sousoší s mytologickými postavami českých dějin. „Plastiky Přemysla s Libuší a Lumíra s alegorií písně poničily natolik, že bylo nutno zhotovit jejich kopii,“uvedl historik Zdeněk Dušek.
Od mostu po válce těžká technika odstěhovala také nepoškozené skulptury Ctirada se Šárkou a Záboje se Slavojem ze smíchovské strany. Po roce 1947 nejprve provizorně, poté definitivně našla sousoší nový domov na Vyšehradě. Od Palackého mostu zmizely i pylony, most se dočkal na přelomu 1950/1951 rozšíření.
Proluka na rohu Rašínova nábřeží a Resslovy ulice až do počátku 90. let představovala jednu z nejtrvalejších jizev od náletu. Zdejší novorenesanční činžák utrpěl nevratné poškození. Většina trosek budovy zmizela ještě ve 40. letech. Úředníci Obvodního národního výboru let pro Prahu 2 (ONV) v roce 1955 rozhodli, že dům nebude obnoven. Na uvolněném place stávala stanice trolejbusu linky 54 i autobusu.
O využití parcely pro novostavbu se diskutovalo dlouhá léta. Uvažovalo se o sídle Svazu českých novinářů, stavbě Rakouského kulturního centra či sídla České obchodní komory. Stavět se začalo až na počátku 90. let – v proluce vznikl Tančící dům.
Rozsáhlou rekonstrukcí prošel po válce i Faustův dům na Karlově náměstí. Legendy praví, že dělníci našli i legendární otvor, jímž ďábel odnesl doktora Fausta. Objevili prý kostry sedmi koček zazděných do základu stavbu coby magické pověry pro odolnost stavby.
Letecký útok změnil také tvář Vinohrad. Škody utrpěla vinohradská synagoga, jejímuž hašení po náletu zabránili Němci. O osudu poničené stavby nebylo jasno ani po osvobození. Diskuse o tom, zda objekt proměnit třeba na sirotčinec nebo na sokolovnu, skončily roku 1951. Přes protesty byla stavba stržena.