Většině stačí kapky na kašel a vitaminy
Primář Pavel Dlouhý
velmi opatrně. Očekávání lidí, že do 30 minut budou mít jasno, proto většinou nebudeme schopni splnit. Stále jsou kapacity laboratoří nedostatečné, stále výsledky chodí se zpožděním. Někdy je obtížné se k výsledkům dostat.
Když se vrátíme k uzdraveným lidem, mohou se opět nakazit?
Ano. V tuto chvíli už je to jasné. Nevíme, jak moc to bude časté a jak velké toto riziko bude. Obecně ten, kdo prodělá těžkou infekci s bouřlivou reakcí organismu, si vyrobí lepší obranu a protilátky než ten, kdo má lehkou rýmu a nevytvoří si je. Paradoxně se zdá, že ti, co se nakazí lehce, se mohou spíš nakazit znovu. Navíc u těchto lehkých forem jsou rychlotesty méně spolehlivé než u těžce nemocných.
Máte odhad, zda průběh u koronaviru bude jako u chřipky a bude se opakovaně objevovat na začátku roku?
To nikdo v tuto chvíli netuší. My stále doufáme a věříme, že to může být jako u SARS, což byla úplně první koronavirová epidemie. Ta byla jen v Hongkongu a vlastně jak začala, tak úplně skončila. Samozřejmě za použití velmi přísných opatření a izolací. U koronaviru je rozsah epidemie celosvětový a horší. Je tu ale zcela určitě více mírných forem, tehdy umíralo 70 procent nakažených, nyní je úmrtnost od 2 do 5 procent. Jak to bude ale dál, to přesně nevíme.
Podle některých studií z čínského Wu-chanu přísná karanténa obyvatel může vést k mutaci koronaviru, který pak může být zákeřnější a hůře rozpoznatelný.
Nedovedu si moc představit, proč by příčinou mutace byla karanténa. Karanténa funguje, vidíme to z Číny. Pak je druhý model, řekněme britský, ať se všichni promoří a vedle toho ochráníme seniory. Uvidíme, jak to v Británii zafunguje a zda britská vláda vůbec vydrží obrovský tlak veřejnosti, aby začala něco dělat. Pokud vláda vydrží, bude to velký experiment, který nám řekne, který ten model je správný. Zatím víme, že ten čínský funguje, byť to není nic příjemného. Je to velmi obtížně i pro psychiku lidí. Vidíme, jak jsou lidé vyděšení, a to se bude stupňovat. Někteří mají sklon k depresi. Čím déle to bude trvat, obávám se, že psychiatři budou mít hodně práce.
Skutečně?
Není to vůbec snadné všechna opatření přečkat a nedělejme si iluze, že budou trvat týden. Už je zřejmé, že v Číně to trvalo tři měsíce a lze tak předpokládat, že i u nás bude průběh tříměsíční. Je to jen odhad, záleží na tom, jak disciplinovaní lidé budou, ale faktorů je obrovské množství. Celý systém zdravotnictví, ale i hospodářství se musí připravovat na tříměsíční záležitost.
Dá se nyní říci, jaká je úmrtnost na koronavirus ve světě a jakou máme čekat u nás?
Pro nás bylo velmi překvapivé, jak rozdílný je vývoj v Číně a Itálii. Na Čínu se někdy koukáme přezíravě a podceňujeme jejich zdravotnictví, měli navíc obtížnější podmínky kvůli obrovské hustotě obyvatel, kdy města běžně mají 10 milionů lidí a kontakt mezi lidmi je velmi těsný.
Přesto je v Itálii – vyspělé evropské zemi s kvalitním zdravotnictvím – úmrtnost vyšší než v Číně. To je velmi překvapivé i varující, jak rychle lze vyčerpat zdravotnické kapacity. Zprávy z Itálie jsou někdy opravdu šokující. To, že tam jsou skupiny pacientů, kterým není poskytována pomoc, protože kapacita není, a buď přežijí, nebo zemřou, to je situace, na kterou jsme nikdy v Evropě nebyli zvyklí.
Na co se máme připravit my?
Musíme být připraveni na všechny varianty a musíme mobilizovat naše zdroje materiální i personální. Připravit ventilátory, personál, ale také se chránit, abychom se nevyčerpali hned první týden. Už nyní je vypětí veliké a jestli dojde k nárůstu a větší potřebě intenzivní péče, kvalifikovaní a fungující zdravotníci budou to nejdůležitější. Personál musíme chránit ochrannými prostředky, aby mohl pracovat a pomáhat lidem.
Objevují se zprávy, že koronavirus byl uměle vytvořen.
Takových konspirativních nesmyslů už jsme slyšeli. Musíme se věnovat jiným věcem. Musíme koronavirus zkoumat, zjistit, jak se chová v těle, jak na něj organismus reaguje a jak ho můžeme zlikvidovat. Na konci dubna, doufám, budeme mít výsledky klinických studií a třeba i účinný lék.
Když jsme u experimentálních léků, co Remdesivir, víte jak zabírá a může vyléčit?
Zkušeností a informací je zatím málo. Proběhly laboratorní testy, byli léčeni první pacienti. Potřebujeme ale výsledky oficiálních klinických studií. Jejich princip je takový, že vezmete 200 pacientů, kterým dáte lék, a dalším 200 pacientům dáte placebo a zkoumáte, kolik z nich se v obou skupinách vyléčilo.To nyní velmi rychle probíhá ve světě na několika místech, a dokud nebudou výsledky, nemá smysl o něčem spekulovat. U většiny nemocných naprosto stačí tradiční léčba – srážení teploty, kapky na rýmu a kašel, dostatek tekutin, vitaminů. Když se pacient dostane ve vážném stavu do nemocnice, je tu kyslíková terapie, výživa, ale i agresivnější podpora dechu až napojení na umělou ventilaci a u nejzávažnějších případů pak i mimotělní oběh, kdy se okysličená krev vrací do těla. Je jasné, že to je vyhrazeno pro jednotlivé velmi vážné případy, počet těchto přístrojů v republice není velký.
Co vám v tuto chvíli chybí?
Všichni bychom potřebovali více ochranných pomůcek. A nestačí říci lidem, aby se chránili, ale je nutné říci, aby se chránili dobře. Když vidím v supermarketu prodavačku za kasou, která tam sedí už třetí den se stejnou ušpiněnou rouškou, to je opravdu smutný příběh. Nosit roušku několik hodin není vůbec příjemné. Rouška na jedno použití, když se znečistí nebo zvlhne, se musí vyhodit. Než jednorázovou, to je lepší mít textilní, kterou vyvaříte a je čistá. Je třeba ochranné prostředky poskytnout tam, kde jsou lidé vystaveni riziku, a poučit je. Pokud má někdo starou špinavou roušku a dusí se pod ní, je ohrožen možná víc než koronavirem, protože dostane bronchitidu a vyrážku na obličeji. Celosvětově ochranné prostředky nejsou, cena roste a často na tom vydělávají šmejdi. Dnes cena roušek stoupla padesátkrát.
Pro většinu republiky virus nepředstavuje hrozbu.
Zeptám se narovinu, kolik lidí se podle vás nakazí a jak to s nimi dopadne?
Pětaosmdesát procent lidí stůně lehce, uzdraví se a vůbec nepotřebuje vědět, jestli je to z běžného nachlazení nebo z infekce koronavirem. Dalších 10 procent potřebuje nemocniční péči a kolem 5 procent lidí může vyžadovat intenzivní péči. Není to jen o plicních ventilátorech a přístrojích, ale musí je někdo ovládat. Chtěl bych moc poděkovat lidem za podporu. Lidé nám píší a volají, někteří nám napekli buchty, přivezli pizzy. Solidarita lidí – pomoc druhým, šití roušek, práce mediků a dalších dobrovolníků – je pro mne úžasná. Buďme optimističtí a všechno dobře dopadne. Pro většinu republiky virus nepředstavuje nějakou hrozbu. Jsem o tom přesvědčen. Musíme dělat vše pro to, aby vše bylo s co nejmenšími ztrátami, jak zdravotními, tak ekonomickými.