Zásoby respirátorů neměla žádná vláda
Na tuto krizi bylo velmi těžké se připravit, shodují se někteří bývalí ministři zdravotnictví. Varovné signály tu přesto byly.
Deset tisíc respirátorů se v dnešním měřítku zdá jako kapka v moři. Přesně tolik jich na začátku pandemie měl stát ve svých hmotných rezervách. Přitom kdyby před patnácti lety Česku nehrozila chřipková epidemie, stát nemusel mít ve skladech vůbec nic.
Aby měl stát respirátory v záloze, navrhla v roce 2005 tehdejší ministryně zdravotnictví a pozdější senátorka Milada Emmerová (ČSSD). Jednala tehdy na radu bývalého hlavního hygienika Michaela Víta. „V tomto případě se čekala pandemie chřipky, takže podle toho to bylo nastaveno,“vzpomíná dnes Emmerová. Pandemie před patnácti lety nepřišla a respirátory v zásobách zůstaly.
Jejich počet nezměnil nikdo z následujících deseti ministrů zdravotnictví. Někteří proto, že na ministerstvu byli pouze jeden rok. Zásoby je totiž možné měnit každé dva roky, pravidelná aktualizace rezerv je tak nezasáhla. Jako třeba Miloslava Ludvíka (ČSSD), předchůdce současného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO). „Za mého působení se problematika státních hmotných rezerv neřešila,“konstatoval.
U jiných ministrů byly na pořadu dne jiné věci. Například u Leoše Hegera
(TOP 09), který resort zdravotnictví řídil mezi lety 2010 a 2013. „V době, kdy jsem já byl na ministerstvu, se mluvilo o biovacích, o tom, jak pacienty transportovat do specializovaných center. O rouškách a respirátorech se prakticky vůbec nemluvilo,“popsal.
Za jeho úřadování ministerstvo řešilo opačný problém, než je nedostatek materiálu. Po hrozbě ptačí chřipky v roce 2005 zůstaly Česku obrovské zásoby léku Tamiflu. „Hlavní hygienik Vít tehdy získal velké zásoby, ministerstvo do toho dalo asi tři čtvrtě miliardy korun. Já jsem pak na ministerstvu řešil, jak se toho zbavit, protože ty léky prošly,“poznamenal Heger s tím, že v tehdejší době ekonomické krize se zásoby spíše potlačovaly.
Emmerová to, že nikdo po ní zásoby respirátorů nenavýšil, jako chybu nevnímá. „Myslím, že něco takového se tu neočekávalo. Předem věštit, že nemoc bude mít takový rozsah a že se rozšíří po celém světě, asi málokdo předpokládal. Jak jsme věděli z jiných případů, nové epidemie se k nám nedostaly, příkladem byla třeba ebola,“podotkla.
„Já bych postupoval možná ještě trochu víc konzervativně než pan ministr Vojtěch,“vidí situaci Leoš Heger. „Ze začátku jsem byl přesvědčen, že tato epidemie není nic mimořádného. U nových nemocí se epidemiologie tvoří za běhu. Myslím, že se postupovalo rozumně. Ani ne příliš pozdě, ani ne příliš drasticky,“dodává.
V žebříčku připravenosti Česko skončilo až na 42. místě.
V žebříčku Česko propadlo
Varováním vládě nicméně mohlo být to, že v žebříčku připravenosti na pandemie Česko vloni na podzim skončilo až dvačtyřicáté, z celkem 140 zemí. V rámci Evropy Česko dopadlo ještě hůř: ze 43 zemí skončilo na 26. místě. Přeskočilo ho i Polsko, Maďarsko nebo Albánie.
V žebříčku Global Security Health Index sice u kolonky „zranitelnost vůči biologickým hrozbám“dali experti Česku plusové body, minusové si ale vysloužilo za rychlost, s jakou je schopno epidemii zachytit a začít s ní bojovat. Celkově Česko vyšlo jako spíše nepřipravená země.
Na připravenost Česka na možnou pandemii se pak 28. ledna ptal v interpelaci ministra Vojtěcha poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Mimo jiné ho zajímalo, zda má Česko dostatek ochranných pomůcek. „Prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou,“prohlásil Vojtěch v lednu ve Sněmovně.
S přispěním Vladimíra Vokála