Pandemie vymetla nebe
RUZYNĚ Pusté chodby, čekárny, zavřené restaurace, odstavené nástupní prsty a uzemněná letadla. Ruzyňské letiště v době nouzových opatření souvisejících s pandemií koronaviru výrazně ztichlo. Omezení letového provozu a hluku obyvatelé v jeho okolí vnímají jako malý bonus v pohnutých časech.
„V týdnu od 16.–22. března se na letišti uskutečnilo 346 příletů a přibližně stejný počet odletů. V porovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená pokles o 73 procent. Na úterý je plánováno 24 příletů,“řekl Roman Pacvoň, mluvčí ruzyňského letiště.
Na pravidelných linkách by měly dnes v Ruzyni přistát letadla z Amsterdamu, Dauhá, Dubaje, Lvova nebo Londýna. A situace pro příští dny vypadá obdobně. Vedení letiště očekává, že provoz může v důsledku nízké poptávky dál slábnout. „Průběžně vyhodnocujeme situaci a přijímáme opatření v souvislosti s omezováním provozu. Může dojít například k dočasnému uzavření některých letadlových stání, nástupních čekáren, nástupních prstů či terminálů, a to, než se situace opět stabilizuje,“uvedl Pacvoň.
Včerejší prořídlý plán odletů a příletů zahrnoval linku z Dubaje, spoj z Hurghady, let ze Šanghaje, k tomu starty letounů třeba do Dauhá či Minsku. „Taková omezení nepamatujeme, a to ani například v souvislosti s bezpečnostními opatřeními po teroristických útocích 11. září 2001 nebo o devět let později, kdy provoz omezila erupce islandské sopky Eyjafjallajokull,“říká Pacvoň a potvrzují to i zástupci leteckých společností.
V provozu zůstávají také spoje z Prahy například do Londýna, Paříže, Istanbulu a několika dalších míst. „Díky tomu je zajištěna možnost návratu pro tisíce Čechů,“uvedl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.
Podle Richarda Klímy z Řízení letového provozu zaznamenává letiště v současné době denně průměrně 110 příletů i odletů dohromady. „V případě normální situace ve stejném obdobím roku 2019 šlo přibližně o 450 pohybů (odletů a příletů) za den,“vysvětlil Klíma.
S omezeními vzdušné dopravy se potýkají též aerolinky. „Dramatický pokles poptávky zapříčiněný pandemií nás vede k realizaci radikálních úsporných opatření a kroků,“uvedl například Jiří Šimáně, předseda představenstva společnosti Smartwings, která uzemní až polovinu své flotily. Nyní nelétá 23 letounů, sedm Boeingů 737 ve verzi MAX 8 je odstaveno z provozu již rok kvůli globálnímu zákazu jejich provozu z bezpečnostních důvodů. Firma zrušila pravidelné linky i provoz z českých regionálních letišť.
Společnost se nyní podílí na dopravě zdravotnického materiálu z Číny a také provádí repatriační lety českých občanů ze zahraničí. „Celkový ekonomický dopad nelze nyní odhadnout,“uvedla Vladimíra Dufková, mluvčí Smartwings.
Tišší nebe
Omezený letový provoz registrují lidé v obcích okolo letiště. „Evidujeme méně letů a s tím související nižší hluk. Létá se však i v noci, což nechápu,“uvedl například Viktor Komárek
(STAN), starosta Nebušic. Pro radnice i obyvatele z blízkosti vzdušného přístavu se znovu otevírá otázka smyslu výstavby nové, paralelní letové dráhy ruzyňského letiště. „Projekt byl nesmysl již předtím, než vypukla pandemie,“zdůraznil Viktor Komárek. Nebušice náležely k lokalitám, které se proti záměru výstavby nové ranveje stavějí řadu let negativně. Vedení radnice ve věci také podalo stížnost k Ústavnímu soudu ČR do Brna. „Náš podnět dosud vyřízen nebyl,“řekl starosta Nebušic.
Náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN) se domnívá, že s dopady koronaviru se situace v letecké dopravě může radikálně proměnit. Proti nové dráze se Hlubuček jako starosta Lysolají stavěl i dříve.
„Pro koho by ten rozvoj měl být, pro dopravu většího počtu turistů? V době, kdy se snažíme omezit negativní dopady masové turistiky. Anebo pro přestupy? To podle mne postrádá logiku. I lidé si dnes uvědomují, že kvalita života je více než rozvoj letecké dopravy,“uvedl Petr
Hlubuček. A upozornil na další negativní dopady, třeba na to, že se dráha posune blíže k městu. Na novou ranvej má letiště schválený posudek o dopadu stavby na životní prostředí, takzvanou EIA, a požádalo o územní rozhodnutí.
S námitkami vedení letiště nesouhlasí. „Naopak, rozvoj utlumí provoz na vedlejší dráze, jejíž využívání zatěžuje hlukem na desítky tisíc obyvatel Prahy a Kladenska. Umožní to efektivnější a k životnímu prostředí šetrnější provoz na dvou souběžných drahách,“vysvětlují klady zástupci letiště. Podle nich kapacita Ruzyně je na hraně, loni letiště odbavilo 16,8 milionu pasažérů. Dráhový systém se však od 60. let nezměnil. Přitom byla nová dráha už v 70. letech zapracována do územně plánovací dokumentace.
Investice do Letiště Václava Havla měly podle plánů z konce loňského roku v příštím desetiletí dosáhnout přibližně 30 miliard korun. Měly by jít mimo jiné třeba na stavbu nového terminálu a dalších objektů. Zda nynější situace tyto plány upraví, není jasné.