Virus vyřadil letadlovou loď
Obří atomové plavidlo USA vyřazeno koronavirem: nový problém pro stratégy
Právě se stalo něco nemyslitelného. Za studené války to jistě plánovali Sověti, teď Číňané. Ale to, co měly zařídit ponorky či letadla s řízenými střelami za miliardy, dokázal úplně jednoduše koronavirus.
Americká jaderná letadlová loď Theodore Roosevelt hlásí „zásah, potopeno“. Je vyřazena ze služby. Dostal ji virus.
Plavidlo dlouhé skoro jako polovina Václavského náměstí, které nese obrovskou ničivou sílu 90 letadel a vrtulníků, loď, která je chráněna flotilou plavidel a jež se zúčastnila řady válek od studené přes Irák až po mise proti pirátům a která přežila srážku s jiným plavidlem, ochromili nakažení námořníci.
Teď musela narychlo přerušit misi v západním Pacifiku, kde se Američané přetahují s Čínou a po očku hledí i na Severní Koreu. Kotví na ostrově Guam, paluby i ubikace jsou skoro vymetené. Probíhá dezinfekce. A posádka je v karanténě, z toho velká část na břehu.
Osud lodi Roosevelt, jež patří mezi plavidla, s jejichž pomocí Amerika prosazuje svoji moc takřka na všech místech glóbu, ukázal, že v časech koronaviru je zranitelná i síla, jíž není na světě rovno.
A najednou je tady otázka: Kdo je vlastně v tuto chvíli hlavní protivník? Ten klasický z tajných operačních plánů, nebo mikroskopický koronavirus? Je nyní hlavní příprava na válku, nebo na koronavirus?
Vojenští stratégové najednou musí řešit problém, který před stoletím dělal nečekané vrásky i generálům první světové války. Španělská chřipka tehdy v posledním roce bojů vrhla mezi zákopy hodně divokou kartu: bojeschopnost ztrácely celé jednotky, španělská chřipka je občas uváděna i mezi důvody, proč Německo nedotáhlo letní ofenzivu, při níž visel osud Spojenců pár měsíců před koncem bojů na vlásku.
Na lodi Theodore Roosevelt to přitom začalo tak zlehka. Asi by nikdo neřekl, že takový kolos mohou ohrozit tři kašlající námořníci.
Ale stalo se. Zatím není jasné, jak se tam virus dostal, protože loď vyplula 19. ledna z kalifornského San Diega. Ale všechno směřuje k Danangu, vietnamskému přístavu (a největší americké základně v časech vietnamské války), kde Roosevelt v březnu vykonal návštěvu. Zrovna v té době tam byly hlášeny případy koronaviru.
V úderné skupině vedené Rooseveltem
byl raketový křižník a čtyři raketové torpédoborce. Virus ale pronikl i přes tuto hradbu. Nakaženo je zatím asi sto členů z téměř pětitisícové posádky.
A tak je nyní 2 700 námořníků, letců a námořních pěšáků vyloděno na souši, stráví karanténu v hotelích na guamských plážích. Celkem jich tam nakonec budou čtyři tisíce. Zbytek musí na lodi zůstat. Jsou tam pořád bojová letadla, řízené střely a jaderný reaktor.
Námořnictvo odhaduje, že Roosevelt bude k použití teprve za několik týdnů a možná i měsíců. Do té doby jako by měl v břiše torpédo, i když je to „jen“virus.
Tahle dlouhá doba vrtá hlavou admirálům i generálům. A nejen těm americkým.
Nebylo to ale první varování, že válčení v časech koronaviru bude hlavně s virem samotným. Před třemi týdny přiměl virus NATO, aby zrušilo největší manévry od studené války: hrozilo, že se nakazí mnoho z 37 000 vojáků. A při plánování se dokonce nakazili vrchní velitel vojsk USA v Evropě a náčelníci štábu německé, polské a italské armády.
Letadlová loď na atomový pohon „potopená“virem, to je ale přece jen větší šok.