Inspektoři kontrolují uzavřené školy po telefonu

Učitelé si stěžují, že reporty pro ředitele jim přidávají práci. Podle odborů z dotazování nemůže vzejít věrohodný obraz o fungování výuky

Za běžných okolností si školní inspektor sedne do zadní lavice a sleduje výklad. Školy teď ale vyučují na dálku, a tak i inspekce probíhá na dálku.

Po třech týdnech, kdy české školy vyučují žáky přes e–mail, začali inspektoři z České školní inspekce práci učitelů prověřovat. „Ve středu jsme zahájili řízené telefonické rozhovory s řediteli škol, které potrvají ještě následující týden,“potvrdil náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Cílem telefonátů je podle Andryse zjistit, co školy v současné době nejvíce trápí, s jakými překážkami se při distančním vzdělávání setkávají a jakou pomoc potřebují. „Zjištění pak budou důležitá i pro následné nastavení podpory ze strany ministerstva,“dodal Andrys.

Interview s ředitelem

Ve středu absolvoval takový telefonický rozhovor ředitel brněnské Základní školy Horní Martin Petržela. „Musím říct, že to bylo milé povídání. Inspektor se ptal věcně, zjišťoval, jak to u nás funguje. Určitě to bylo příjemnější než klasická kontrola přímo ve škole. Teď nešlo o žádné šťourání,“popsal ředitel Martin Petržela.

V příštím týdnu očekává telefonát od inspekce i hodonínská ředitelka Alena Řeháková. „Nechci učitele zatěžovat nějakým sepisováním podkladů. Snažím se s nimi být v pravidelném kontaktu a poznámky o tom, jak výuka na dálku funguje, si

vedu sama. Kdyby mi měli ještě posílat souhrny, bylo by toho moc,“řekla Řeháková. Pokud dostanou školy od inspekce i zpětnou vazbu, bude to pro ni přínos. „Pokud nepošlou nic, bude to pro mě informace o tom, že jen potřebují vykazovat činnost,“dodala Řeháková.

Přetížení učitelé

Jenže ne všichni ředitelé mají o práci svých učitelských sborů takový přehled a od svých zaměstnanců chtějí zasílat podrobné zprávy o denní činnosti. Učitelé si tak stěžují, že dostávají úkoly navíc.

Třeba Veronika M., která učí na druhém stupni základní školy na Brněnsku, neví, jak individuální práci s desítkami žáků shrnout do několika vět.

„Každý žák má jiné nároky a podmínky pro učení doma. To musím zohledňovat. Jestli to vedení školy mám někdy po večerech reportovat, bude to dlouhé počtení. A stejně se to v kompletní verzi k inspektorům nedostane,“diví se učitelka. Někteří se také obávají, že budou popotahováni za to, jak výuku vedou. „Místo toho, abychom dostali pokyn, jak učit, musíme vyplňovat dotazníky. Inspektoři budou teď šťourat, přestože nikdo nedal přesné pokyny,“stěžuje si další učitelka z Brna.

Inspekce se od stížností distancuje. „Víme o takových případech, kdy ředitelé zadávají svým učitelům, aby pro tento rozhovor něco připravili. Ale to už není věcí České školní inspekce. To už jsou pouze aktivity ředitelů. To, na co se my ptáme, by měl ředitel školy vědět. Pokud svou školu skutečně řídí a má přehled, nepotřebuje pro tento rozhovor od učitelů téměř nic,“uklidňuje Andrys.

Školští odboráři v dotazování inspektorů nevidí smysl. „Výsledky budou zkreslené, protože ředitelé často podávají učesanou verzi toho, co se děje. Jsou na rozhovor předem připravení a odprezentují mu úspěšný modelový příklad, protože nechtějí na svoji školu vrhat negativní světlo,“soudí předseda odborářů pro základní školství Michal Kupka.

Sám už dva týdny dělá mezi školami průzkum. Mluvil asi se stovkou ředitelů. „Většina očekává od ministerstva podporu. Rádi by se o něco opřeli a měli alespoň rámcovou představu o tom, jak pracovat. Inspekce se ptá, jak se učitelům daří navazovat vztahy s žáky a rodiči, a na komunikaci v učitelském sboru. Toto vyptávání ale školám nepomůže,“kritizuje Kupka. Podle něj výuka na dálku možná poskytne vodítko, jak zavést informační technologie do praxe. „Ale po třech týdnech je brzy na vševypovídající závěry,“míní odborář.