Migrace z Afriky se v době epidemie zmenší

Obří hrozbou pro svět jsou i další koronaviry a chřipkové viry a z nich nejvíc mutace pocházející z ptačí a prasečí chřipky,“říká epidemiolog Jiří Beran.

Koronavirem se nakonec nakazíme všichni. Onemocnění se však projeví jen u menšiny populace, říká ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran, který se desítky let zabývá protiepidemickými opatřeními u virulentních nákaz.

Jsou už vidět vládní opatření spojená s nouzovým stavem a karanténou?

Zatím jsme v karanténě stále krátce, celkový efekt zavedených opatření uvidíme až zhruba za další týden. Jsem však přesvědčený, že to zafungovalo. Kdyby se neprovedla, výskyt onemocnění by byl podstatně vyšší. Mělo by to mnohem výraznější dopad do seniorské populace. Všechny zamrzelo, že mezi prvními, kdo zemřel, byli dva senioři, kteří se nakazili od členů rodiny, kteří byli předtím v zahraničí. To je obrovská škoda. Hlavním cílem opatření zůstává, aby se senioři s těžkým průběhem onemocnění dokázali vystřídat na jednotce intenzivní péče. Jde o obyčejné kupecké počty. Pokud máte v každém kraji například sto lůžek a pokud na každém leží pacient v průměru tři týdny, tak se může za měsíc na oddělení protočit jen zhruba 150 lidí. Proto je tak důležité udržet nízký přírůstek nových pacientů.

Opravdu nakonec všichni onemocníme? Na 10 milionů lidí v Česku v sobě bude mít koronavirus?

Myslím si, že ano. Proti tomuto typu koronaviru nemáme žádnou imunitní ochranu, vnímavý je každý, kdo onemocnění neprodělá. Je však potřeba říct, že řada onemocnění se obejde bez klinických příznaků. Díky tomu se časem zvýší podíl lidí, kteří budou proti viru odolní. Očekávám, že do konce roku bude většina české společnosti promořená. Z toho tak 20 až 30 procent populace onemocnění skutečně prodělá, zbytek to třeba ani nezjistí. Bez celkového promoření to však nepůjde.

Spousta lidí doufá, že na jaře, až se rapidně oteplí, se virus nebude šířit tak jako nyní. Je tomu tak?

V určitém ohledu je ta představa správná. Kapénky šířící se vzduchem často zůstávají někde na povrchu, odkud se dál mezi lidmi šíří kontaktem. Pokud se bude venku stále zvyšovat teplota a bude přibývat slunečního svitu, a tedy i ultrafialového záření, které je schopno virus zničit, tak ploch, kde se virus udrží, bude ubývat.

Teplo je i v Indii, kde nyní také zavádějí přísná opatření, aby zamezili hrozbě rychlého šíření nákazy.

V Indii je také obrovská koncentrace lidí a zároveň nízká úroveň hygieny. V přeplněných městech je nepředstavitelné, že by si někdo myl pětkrát denně ruce. Virus se tam bude pravděpodobně šířit kontaktem i vzduchem.

Existují ve světě další nákazy, které mají podobně nebezpečný potenciál jako SARS-CoV-2?

Největší hrozbou jsou právě koronaviry a vedle nich i chřipkové viry a z nich nejvíc mutace pocházející z ptačí a prasečí chřipky.

Před pár lety decimovala Afriku ebola. Jak to s nyní vypadá?

Její rozšíření v Africe souvisí s tím, že tam dlouho nebyla dodržována karanténní opatření. Problémy způsobily i tamní pohřební rituály, při kterých tělo umývají, líbají. K přenosu docházelo velmi jednoduše. Až díky přísné karanténě, kterou tam zavedly nasazené americké zdravotnické jednotky, se lidé rychle začali léčit. Pozitivní je i to, že vědci vyvinuli minimálně dvě očkovací látky, které je možné nasadit v epicentru, aby se ebola nešířila dál do okolí.

Co teď může v Africe způsobit nový typ koronaviru?

Především v zemích, kde je velký počet HIV pozitivních a lidí s AIDS, hrozí, že virus napáchá obrovské škody. Oslabený imunitní systém těchto pacientů nebude schopen tuto infekci překonat. Virus HIV napadá lymfocyty, které jsou velmi důležité právě v boji s koronavirem. Musíme se připravit na to, že Afrika bude potřebovat obrovskou humanitární pomoc.

Měli bychom se tedy obávat další migrační vlny?

Jsem přesvědčený, že by to ve chvíli, kdy tam bude epidemie probíhat, k migraci vést nemělo. Každý, kdo bude chtít se někde pohybovat, se vystaví velkému riziku, že se nakazí. Naopak bych řekl, že se v této době migrace obyvatel z Afriky sníží, nebo dokonce zastaví. Ani skupiny pašeráků nebudou chtít riskovat, aby sami neonemocněli, protože riziko na lodích by bylo veliké.

Až v Česku skončí karanténa, možná už bude skoro léto. Nehrozí, že všichni vyrazíme do ulic, do hospod, za kolektivním sportem, a že počet nakažených rapidně poroste?

Pevně doufám, že se lidé budou chovat rozumně a že pořád budou dodržovat určitá pravidla. Musíme se smířit, že epidemie u nás potrvá řadu měsíců, ať už bude karanténa, nebo ne. Vláda časem začne některá opatření zmírňovat, ale také by se mohlo stát, že zase přitvrdí, pokud by se ukázalo, že počet nových případů bude neúnosně narůstat.

Jak vnímáte situaci v Itálii a ve Španělsku, proč zrovna tam jsou dopady nejhorší?

Důvodů je několik. Itálie byla první zemí, kde se virus začal masivně vyskytovat. Průmyslový sever dnes ovládají čínští byznysmeni, pracuje tam obrovské množství Číňanů. Rozšíření se proto dalo očekávat. Italové jsou také jako národ velmi družní a žijí hodně pospolu. Virus se tak snadno a rychle šíří. Třetí faktor představuje vysoké procento seniorů, kteří žijí ve vícegeneračních rodinách s příbuznými. A v neposlední řadě Itálie podcenila veškerá opatření. Kdyby se bývala hned na začátku udělala taková, jako například u nás, mohl být počet nakažených a mrtvých výrazně nižší.

Španělsko přece mělo více času a nyní je tam situace podobně zoufalá.

Ani tam však nebyla nastavena tak tvrdá karanténní opatření jako u nás. I Španělé situaci bohužel podcenili, nezamezili včas pohybu a srocování.

Nyní se přemísťuje centrum pandemie do USA. Jak je možné, že ani jedno z nejvyspělejších a nejbohatších míst planety, jako je New York, si neví s koronavirem rady?

Částečně to souvisí s tím, že čím více jsou v zemi rozvinuté prvky demokracie, tím hůře se zavádějí drastická opatření, která mohou epidemii zpomalit. Lidé v zemích, kde je kladen silný důraz na individualismus, tak minimálně ze začátku, kdy je to však z epidemiologického pohledu velmi důležité, jen těžko snášejí byť minimální omezování osobní svobody. My Středoevropané se umíme více uskromnit, když víme, že je to v dané chvíli nezbytné. Víme, že když sedíme doma, tak bojujeme nejen za sebe, ale hlavně za naše prarodiče, kteří jsou nejohroženější. Některé země to pochopí až v momentě, kdy už je pozdě a epidemie se nekontrolovatelně šíří.

Naopak Čína, kde to vše začalo, se už nejspíš vyhrabala z nejhoršího. Je právě tato mocnost za rozšíření koronaviru do světa zodpovědná?

Tak bych to vůbec nevnímal. To, že tam virus s největší pravděpodobností vznikl, ještě není důvod, abych jim to vyčítal. Svět si to zavinil spíše obrovským nárůstem letecké dopravy a cestováním. Navíc Číňané jsou ve světě nejžádanějšímu turisty. Všichni chtějí, aby k nim jezdili a utráceli peníze, všichni si je předcházejí. Naopak bych řekl, že v určitém momentě vznikající pandemie se k tomu Čína postavila čelem. Informovali, předali světu celou genetickou sekvenci viru a nasadili velmi tvrdá opatření. V Evropě řada států dodnes situaci neuvěřitelně podceňuje.

Je pro vás překvapení, že se SARS-CoV-2 takto rozšířil do světa, nebo bylo jen otázkou času, kdy se něco podobného stane?

Že se něco podobného může stát, jsem očekával. Hrozbu šíření koronaviru ve světě jsem si uvědomil už v letech 2011 až 2012, když jsme sledovali výskyt středněvýchodního syndromu dechové nedostatečnosti MERS. Máme velkou výhodu, že se u nás po léta udržela v takové míře fungující infekční oddělení, byť jsou v nemocnicích velmi nevýdělečná. Přirovnal bych to k armádě, kterou si také musíme platit, protože ji jednou budeme potřebovat. Stejně tak se musíme starat o naše infekční oddělení.

Máme se spoléhat na to, že vznikne proti koronaviru lék?

Berme to tak, že čím více se protáhne průběh epidemie, tím větší je šance, že se objeví lék, kterého se vyrobí dostatečné množství pro všechny. Je také dobré se poohlédnout po lécích, které dokážou výrazně povzbudit imunitní systém.

Co byste lidem do dalších týdnů a měsíců doporučil?

Především by současný stav měli brát vážně. Také bych doporučil, aby to brali pozitivně. Pozitivní myšlení je pro imunitní systém zásadní. Když vidíte, co se děje v Evropě, tak my v Česku to zvládáme opravdu dobře. Lidé by si také měli uvědomit, že naše zdravotnictví je jedno z nejlepších na světě. A není dobré pořád dokola sledovat zprávy, kde se o ničem jiném nemluví.

Co dál máme dělat?

Běžte na procházku, zaběhejte si, posilujte imunitu. Myjte si ruce, to je první bariéra. Když si člověk bude pravidelně mýt ruce, třeba v 8, v 10, ve 12, ve 14 a tak dále, tak mýdlo jako detergent sice virus nezničí, ale poničí mu jeho výstupky, kterými je schopen připojit se v buňce v těle. To je nesmírně důležité. A když si k tomu ještě umyjete obličej, zase o něco snížíte množství viru, které se dostane do těla, a minimalizujete tak pravděpodobnost nákazy. Ruce bychom si měli mít nejen při příchodu domů, ale také když odcházíme, protože infekce už doma mohla někde být. Druhá bariéra je v dýchacích cestách, kde se virus v buňkách snaží přichytit. Organismus si proto tvoří vrstvu hlenu, přes kterou se musí virus k buňce probojovat. Čím je hlen silnější, tím hůře se mu to daří. A vy si hlen vytvoříte tak, že budete chodit běhat a sportovat, protože tím neustále měníte teplotu v dýchacích cestách, kudy proudí vzduch. Buňky zareagují tak, že vytvoří ještě více ochranného hlenu. V podstatě totéž platí o saunování. Třetí bariérou je již zmíněné pozitivní myšlení. Když toto všechno budete dodržovat, tak by u vás infekce neměla mít vážný průběh.