V Americe by se měli začít bát o kandidáty

Když se člověk dívá na koronavirovou apokalypsu, která se právě děje v New Yorku a pomalu proniká do zbytku Spojených států, tak ho napadne kacířská myšlenka: A nestálo by za to posunout prezidentské volby? Aspoň o měsíc či dva tři. Jistě, konají se až v listopadu, jenže kdo ví, co bude. V Británii za druhé světové války se taky posouvaly.

Válka se s bojem proti epidemii nedá srovnávat, ale stát se při ní, aspoň v tomto případě, také dostává na hranice ekonomických a zdravotnických limitů. Změna administrativy v době možného rozkladu by ještě víc zatížila politický systém. Kromě toho, kdyby vyhráli opoziční demokrati, hned by z úřadů vyházeli republikány. Takže by nastal chaos.

Kacířské myšlenky se však musí vyslovovat, hlavně když hrozí, že možná padne všechno – od akciových trhů přes malé byznysy po velké průmyslové koncerny. Samozřejmě by to znovu vyvolalo, a to správně, debatu o tom, kolik demokracie a svobody si máme nechat vzít na úkor vyřešení nebezpečné epidemie, abychom se ještě dokázali vrátit do předchozích časů a nezůstali zaseknutí v nějaké polodemokracii/poloautoritářském zřízení?

Člověk se však musí i v době tak vážné podívat na americké prezidentské volby s trochou humoru, ač hodně černého. Potíž také tkví v kandidátech. Když se na ně podíváte – tak jde o soubor seniorů v hlubokém důchodovém věku s krizovými příznaky, které koronavir nejvíc ohrožuje.

Třeba prezident Donald Trump, v době voleb mu bude 74 let. Už teď se musí pohybovat v prostředí politiků a několikrát si potřásl rukou i s těmi, kteří koronavirus měli. Ale měl štěstí. Sám je také znám svou zálibou v nekvalitní stravě a nadváhu na něm každý vidí. A o jeho chvástání, že má skvělé zdraví, si většina lidí myslí své. Takže pokud by měl vyrazit na velká volební turné, kde by se vir šířil kaskádovitě, je otázka, jak by dopadl.

A totéž hrozí oběma jeho protivníkům v demokratické straně Joe Bidenovi (77 let) a Bernie Sandersovi (78 let), který nedávno prodělal srdeční příhodu.

Ti si to ještě mezi sebou musí rozdat v odložených primárkách. V současné době slabší Sanders určitě neodstoupí ve prospěch Bidena, kterého podporují umírnění voliči. Nakonec by v záplavě stresu, nevyspání a volebních mítinků mohl virus udeřit na všechny tři. Co kdyby zemřeli? Ale dál od černých scénářů.

A zpět do současné vyděšené Ameriky, kde lidé skupují potraviny, toaleťák a... zbraně. Jiný kraj, jiný mrav. V USA není nikdy daleko ke střelbě.

Většina Američanů si zatím v průzkumech myslí, že to Donald Trump zvládá v rámci možností, jenže bude hůř. Už teď mrtví přibývají. A prezident se od tvrzení, že jde o hoax a že se USA brzy vzpamatují a do půlky dubna nastartují ekonomiku, dostal až k tomu, že zvažuje karantény a mluví o více než dvou stech tisících mrtvých.

Zkrátka to dost podcenil a Amerika nejspíš dopadne hůř než Itálie a Španělsko. Někteří pořád tvrdí, že umřou jen desetitisíce lidí, kteří by stejně umřeli, a jinak že jde „o chřipku“. Z Trumpova postoje je však vidět, že už začíná vidět skutečné následky a kalkuluje s tím, že by mu to mohlo uškodit u voleb. Protože Američané by si mohli uvědomit, že jejich zdravotnický systém, do kterého se cpou miliardy, není pro všechny a že chudí, většinou demokratičtí voliči mají často smůlu a že hněv by je mohl proti němu spojit.

Na druhou stranu ho může uklidňovat jeden fakt. V dobách velké krize si mnozí lidé určitě důkladně rozmyslí, jestli je dobré ve volbách přepřahat.