Tahle doba nás zlepší
Pandemie nemusí být ztracený čas. Psycholog Jiří Šlédr vysvětluje proč.
Musel ujet na chalupu, kam za ním nesmí ani jeho vlastní rodina. Bere léky a s nikým se nesmí potkávat. Koronavirus nemá. Vyhlášený sportovní psycholog a tenisový trenér Jiří Šlédr na samotce tvrdí: „Tahle doba je nejlepší k tomu, aby nás všechny zlepšila.
Koncem prosince si na tenise lehce natrhl sval. V Aténách při návratu čekal na autobus, pak na letadlo, další autobus a jemu, aniž by to věděl, se zhoršovala trombóza. Následně dostal i plicní embolii: „Upřímně musím říct, že radši bych byl zdravý a mohl se tak bránit třeba i koronaviru. Jsem absolutně izolovaný, kamarádi mi nakupují a sousedi nechávají jídlo za plotem. Ale jsem v pohodě!
To je mi líto, ale rád bych se bavil o tom, co teď radíte svým sportovním klientům.
Hlavně klid! Teď je naprosto ideální doba, abychom se na chvíli zastavili, odpočinuli si, zjistili, kdo jsme a kam kráčíme, a celkově se osobnostně posunuli. Zlepšili svou výkonnost i know-how o sobě i o sportu, který děláme. Lhostejno, jestli skáčete o tyči, na lyžích, hrajete fotbal, softbal nebo děláte judo.
To myslíte vážně?
Absolutně! Můžete si svůj sportovní výkon prožít se vším všudy znovu. Například ze záznamu. V klidu.
Nerozumím.
Můžete se vrátit v čase a uvědomit si podmínky, ve kterých jste soutěžili. Co jste dělali ve chvíli, kdy se něco povedlo či nepovedlo, a jak jste to emocionálně prožívali. V jakých podmínkách jste se připravovali? A když jste vyhráli nebo prohráli, pochopíte: Aha, tak tudy cesta vede a tudy ne.
Neměl byste příklad?
Vzpomenete si, jak před čtyřmi roky trenér David Kotyza převzal tenistku Caroline Wozniackou? Za pár dní si těžce zranila kotník. Už předtím, po dlouhém zkoumání, jsme s Davidem pomocí analytického systému Break2win zjistili, že by měla změnit úder, konkrétně forhend od základní čáry zprava dvorce. Aby první úkon, když si jde pro míč, nebyl krok, ale konkrétně reakce zápěstí pravé paže.
A?
Ideální doba, kdy sedí doma na židli a má nohu v sádře.
Jak to souvisí s koronavirem?
Caroline to měla ještě horší, protože byla o berlích. David ji házel tenisák vpravo od těla do imaginární pravé strany dvorce a ona se učila, že nejprve musí pohnout rukou, protože krok udělat nemohla. Mozek to celkem snadno pobral, a když se vrátila na kurt, věděla, co dělat líp. I to jí pomohlo, aby se znovu stala světovou jedničkou.
Co radíte sportovcům agentury Sport Invest, pro kterou píšete, jak bojovat proti koronaviru?
Je to koncept, podle kterého by se vrcholoví sportovci měli chovat, aby se mohli zlepšovat, ačkoli svůj sport reálně nemůžou dělat. Ani tréninkově, ani soutěžně.
Pardon, fakt to lze?
Samozřejmě. I po telefonu se dá výrazně zlepšit například úder v tenise, pokud se vzájemně pochopíme – a sportovec či trenér budou vědět, jak tu věc principiálně řešit. Hlavní metodou je ideomotorický trénink. Bez ohledu na koronavir.
Ale já jsem sportovec-amatér.
Dobrá, můžeme sport rozdělit na vrcholový, výkonnostní a amatérský. Zlepšit se může každý, ale jen ve vrcholovém se řeší vzájemně provázané detaily. Přesná souslednost jednotlivých operací, které musíte provést z hlediska techniky, taktiky, kondice a psychiky. Říká se jim mentální pyramida pohybu. Můžete hrát hokej, házenou nebo golf, koncept se nemění, ale individuálně ano.
Čili?
Pokud nás pandemie zavřela za dveře, je to optimální čas, jak se naučit, co dělat líp.
Ale jak?
Pokud chcete, naučíte se monitorovat, vidět do té doby skryté, analyzovat, vyhodnocovat, zlepšovat své know-how o sobě i o sportu, vytvářet si cestu, jak na to. Stavět milníky, které chcete překonat, a přitom víte proč. Proč například věčně rozbití tenisté Nadal a Federer se po zranění vždycky vrátí ve fenomenální formě? Protože dostanou čas, aby vedle regenerace a celkového uzdravení se doučili i to, co během obvyklé sezony nestíhají.
Díky čemu?
Díky videorozborům, kvalitativním statistikám, konzultacím s realizačním týmem. Vytvoří si tak společně koncept, tréninkový plán. Neboli učivo, aby se v této době mohli zlepšit.
Jaké učivo?
Když například v osmé třídě základní školy otevřete učebnice konkrétního předmětu, najdete tam obsah, který vám osvětlí, jaké učení vás další rok čeká. Stejný úkol dostává i vrcholový sportovec: společně s realizačním týmem vypracovávají učivo neboli tréninkový plán, který má vést k jeho zlepšení.
Právě teď! I když samozřejmě můžete sklouznout k opačné variantě a říct si: Kristepane, já nemůžu nic dělat!
Upřímně, já bych se zhrozil.
To je úplně špatný přístup. To žádná hrůza není. Dají se dělat mraky věcí. Koncentrační cvičení třeba. Víte, jak navýšit aktivační hladinu nebo ji ponížit? Jak pracovat s výkonovou motivací nebo s emocionální hladinou? Dokážete vnímat, jaké podmínky vám bourají psychickou odolnost? Co způsobuje, že jednou zeslábnete a jindy se cítíte neporazitelný? Ovlivňuje vás důležitost soutěže, diváci, počasí?
To byste se musel zeptat profíků. Třeba Cristiana Ronalda, který zůstal doma na Madeiře, protože se bál návratu do Turína.
Super volba! Je doma. Pocit bezpečí patří k základním lidským potřebám. Teprve pak se můžete soustředit na to ostatní. Pokud by to Ronaldo bral jako trest, že nemůže zpátky do práce, jen by ho to utlumilo.
Přes sociální sítě vzkázal: Jestli jste snili hrát pro miliony lidí, teď je vaše šance. Hrajte doma a jděte příkladem!
Úžasné! Netrápit se, pracovat, trénovat, zůstat pozitivní. Navíc zjistíte, že se vám mění i váš hodnotový systém, což se může pozitivně promítat i do sportovního výkonu. Vzpomeňte na Petru Kvitovou, jakou zažila hrůzu s pořezanou rukou. Vrátila se a je ještě silnější, protože změnila hierarchii hodnot.
Když budu jako vrcholový sportovec myslet pozitivně, čím mi ještě koronavirová pauza může prospět?
Je to čas, kdy se zbavit bolístek, které vás celou sezonu trápí. Mezocyklus, který potrvá dva tři měsíce, není žádná katastrofa, pokud se sportovec drží správného učiva. Trénink nemusí trvat hodinu a půl jako obvykle, ale můžete si ho rozdělit na pět šest denních fází. Obvykle to celé zabere zhruba dvě a půl hodiny, ale po kratších částech. Tím do hry opakovaně zapojujete přípravné psychické procesy, především poznávací, emocionální, aktivační i motivační. Udržujete psychiku ve střehu. Fakticky se učíte psychomotoriku výkonu. Učíte se taky energicky vypnout. A pak znovu zapnout.
Co poradíte sportovcům, kteří měli na letošní olympiádě nebo na fotbalovém Euru prožít vrchol kariéry? Další stěžejní akce už pro ně být nemusí. Špotáková, Hejnová, Strýcová, Krpálek a další.
Cesta pokračuje! Euro bude za rok, olympiáda také. Představte si sportovce, který jede nonstop a jeho tělo i jeho psyché se vyčerpává.
A teď dostává jedinečnou šanci na relax. Fyzický i duševní. Může žít bez soutěžních stresů, tělo regeneruje, posiluje, obrazně řečeno do sebe leje red bully. Nestárne!
Chápou to sportovci?
Ano, pokud jim to správně vysvětlíte. Jako sportovec mám především myslet na to, co bych měl dělat, a ne na to, co dělat nemám. Musíte si stavět plány, s jasnými cíli. Nepodléhat myšlenkám, že nemůžete být na hřišti (na kurtu, na palubovce, na tatami), na což jste celý život zvyklí. Já opakuju: Máte perfektní příležitost, jak se zlepšit!
Pořád se mi tomu těžko věří v době koronaviru.
Umíte si představit mandelinku bramborovou?
Toho černožlutého brouka, který škodí bramborám?
Jasně. A vidíte ho před sebou na bramborové nati? A měl jste ho někdy na dlani? Líbil se vám? Připadal vám jako škůdce?
Pardon, kam tím míříte?
Když jsem na vás vychrlil otázky o mandelince, myslel jste u toho na koronavirus? Přesně to by měl člověk dělat. Nacpat si do hlavy tolik dobrých činností, aby mu tam nevlétly nesmysly.
Zkuste něco jiného.
Tak třeba hudba, tanec, rytmus.
Přes noty se dají naučit pohybové vzorce. Šestnáctinky, dvaatřicetinky, čtyřiašedesátinky... Když házíte sedmičku v házené, děláte u toho tolik pohybů, abyste – než vypustíte balon z ruky – co nejvíce zmátl gólmana. I taková situace se dá přehudebnit do správného pohybového timingu. Zvlášť v době koronavirové. Hudba pomáhá jak učení se správnému načasování, tak změnám aktivační hladiny.
I na italských pavlačích, kde se vyhrává proti trudnomyslnosti.
Jasně! Zaprvé relaxujete, zadruhé nemyslíte negativně, zatřetí dokážete nastavit pohyb. A jste v malé sociální skupině, která je rozhodující pro váš osobnostní růst. Pro něco potřebujete Bacha, Smetanu nebo Dvořáka, pro něco hard rock nebo rokenrol. Představte si, jak s míčem běhají Ronaldo, Messi nebo Neymar. Na pětadvaceti metrech udělají víc kroků než kdokoli jiný. Proč? Protože jsou takto nečitelní. Zkráceným krokem můžou kdykoli změnit směr i rychlost. Ti druzí přebíhají stejnou vzdálenost rytmicky stejně, jako by běhali po pražcích na kolejích. To je rozdíl v účinném a neúčinném lokomočním timingu. Týká se všech míčových her, ale zároveň juda, šermu, boxu, MMA, thaiboxu... A to se teď dá doma učit.
Co nás ještě naučí koronovir?
V bývalé NDR se sportovci drželi ojedinělého, v té době účinného konceptu, který zněl: technika, taktika, kondice, psychika. Na každou tuto část měli pro vrcholové sportovce své odborníky. Teď pomíjím drogy, které tomu bohužel dodávaly úplně jiný smysl. Ale sportovec není rozdělený na čtyři díly, jen si v sobě musí najít spouštěč, který ho nastartuje. Někdo si před závodem musí dát čokoládu, jiný si vyčistí zuby, další zapne levou botu, jiný se usměje, medituje nebo vystřelí imaginární šíp, jako to před startem dělával sprinter Usain Bolt.
Co s tím má společného pandemie?
Že se můžete víc naučit. Opakující se soutěžní situace lépe namodelovat. Vzpomeňte si na školu, jak jste doma uměl básničku jako když bičem mrská a na stupínku u tabule vám verše vypadávaly. Stejně to má tenista při servisu, lukostřelec při napínání tětivy, fotbalista u penalty, softbalista na pálce nebo třeba skokan na lyžích. Jeho výkon trvá dvacet vteřin. Hodinu čeká, než se dostane na věž a spustí se dolů. Teprve v tu chvíli musí prodat to, co je v něm nejlepší. Ne předtím a ne potom. Právě tady a teď! Když odraz pokazí, další šance přijde za týden. A právě v této době se to dá skvěle nacvičit. Pokud budete chtít.
Netrápit se, pracovat, trénovat, zůstat pozitivní. Navíc zjistíte, že se vám mění i váš hodnotový systém, což se může pozitivně promítat i do sportovního výkonu. I po telefonu se dá zlepšit například úder v tenise, pokud sportovec a trenér budou vědět, jak tu věc principiálně řešit. Hlavní metodou je ideomotorický trénink. Bez ohledu na koranavir.