Brusel vytasí proti koronaviru 100 miliard
Podpora má aspoň trochu zmírnit nevraživost mezi severem a jihem Evropy.
BRUSEL Evropská exekutiva se po počátečním váhání chopila své role. V době vrcholící koronavirové krize hledá cesty, jak mírnit dopady na chřadnoucí ekonomiky členských zemí. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tento týden představila další balíček podpůrných opatření. Na podporu krátkodobého zaměstnávání slibuje až 100 miliard eur. Tyto peníze si chce Komise vypůjčit s využitím vládních záruk.
Není to málo. Stejnou hodnotu, tedy 100 miliard eur, měl třeba i klimatický balíček, který slíbila Komise zkraje roku unijním regionům závislým na fosilních palivech. Mělo by to umožnit jejich bezbolestný přechod k čisté energii.
Není čas otálet
Tentokrát mají peníze podpořit churavé ekonomiky. Díky krátkodobému zaměstnávání, tzv. kurzarbeitu, si uchovají práci lidé v ohrožených odvětvích. „Tato opatření zachrání miliony pracovních míst a později rychle nastartují motor evropských ekonomik,“plánuje šéfka Komise. Slibuje rovněž, že v zájmu řešení současné krize využije každé dostupné euro v unijním rozpočtu. Uvolní se striktní postupy, protože mimořádná situace si to žádá. „Všechna pravidla budou uvolněna, aby umožnila rychlý a efektivní tok peněz,“uvedla von der Leyenová ve svém vzkazu umístěném na Twitteru.
Schéma, které von der Leyenová představila pod zkratkou SURE (Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency), musí ještě schválit Evropský parlament a Evropská rada. Několik států, včetně Česka, už vyjádřilo nápadu podporu. Podle bruselského webu Euractiv by měli detaily plánu prodiskutovat ministři financí eurozóny už příští týden.
Času není nazbyt. „Systém by měl začít fungovat, jak nejrychleji je to možné, protože nezaměstnanost v Evropě rychle roste,“uvedl Nicolas Schmidt, eurokomisař pro pracovní místa a sociální práva. Nové schéma doplní i další opatření, například rozšíření krizového investičního fondu a snadnější čerpání peněz z evropských fondů pro zemědělce. Státy budou moci například čerpat nevyužité peníze z programu rozvoje venkova, které by musely jinak vracet. Zemědělci si budou moci brát úvěry do výše 200 tisíc eur. „Takto vypadá evropská solidarita v akci,“uvedla von der Leyenová nová opatření se zřejmou narážkou na výtky, že Evropa v čele s Bruselem
nereagovala na nákazu dostatečně rychle a solidárně. „Pandemii můžeme porazit pouze společně, jako Unie,“napsala tento týden šéfka Komise v italském listu La Repubblica. Současně se Itálii za nedostatek solidarity v době vrcholící koronavirové krize omluvila.
Nový Marshallův plán?
Probíhající krize se podle ní musí promítnout také do podoby příštího víceletého rozpočtu Unie. Musí se zaměřit na masivní podporu evropských ekonomik, takže se stane jakousi novou obdobou někdejšího poválečného Marshallova plánu.
Bruselský list Politico ovšem připomíná, že současné podpůrné kroky přicházejí poté, co bohatší unijní státy, Německo, Rakousko, Finsko a Nizozemsko, odmítly návrh Itálie a Španělska na společně garantované evropské dluhopisy. V Evropě se tím zřetelně prohloubil hluboký příkop, naplněný neporozuměním a nevraživostí.
Podle eurokomisaře Nicolase Schmidta by nové návrhy Komise mohly hrany sporu alespoň trochu obrousit. Evropa se podle něj musí za návrhy postavit. „Bylo by iluzí si myslet, že některé státy se rychle zotaví a jiné na tom budou ještě hůř než před krizí,“soudí lucemburský eurokomisař. Evropa podle něj buď vyjde z krize společně posílená, nebo se ocitne na prahu velmi obtížného období.