Návrat prasečího moru

Za hranicemi se šíří nákaza prasečího moru. Je otázka času, kdy se dostane do Česka.

Ještě minulý rok v březnu měli veterináři i myslivci důvod k radosti. Z Česka se podařilo vymýtit africký mor prasat, který se šířil v populaci divočáků především na Zlínsku. Jenže radost teď střídá nervozita. V okolních státech se totiž nebezpečná nemoc stále šíří a z Česka se stává frontová linie.

„Riziko, že se k nám africký mor prasat znovu dostane, je velmi vysoké, pravděpodobně je to jen otázka času. Africký mor prasat, který se šíří Polskem, Slovenskem, Maďarskem, nám hrozí i na hranici s Německem. Jedná se o problém, který přestal být místní či regionální,“říká tisková mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová. Nemoc se šíří především v populaci divokých prasat. Tím, jak zvířata ve volné přírodě migrují, hrozí, že nemoc zavlečou také k nám.

Aktuálně odborníky nejvíce zneklidňují zprávy z Polska. Na konci března se prokázalo, že se nemoc nepodařilo udržet v populaci divokých prasat, ale dostala se i do průmyslových chovů k prasatům domácím. Nákaza je zde prokázaná jen několik desítek kilometrů od českých hranic. Pokud se k nám tedy nemoc dostane, pravděpodobně to bude přes Liberecko. Pro člověka choroba nebezpečná není. Obrovské riziko ale představuje pro práci zemědělců.

Nadějný lék slibuje Čína

Jde o virovou chorobu, která se poměrně snadno šíří. Navíc je pro zvířata extrémně nebezpečná. Naprostou většinu nakažených prasat africký mor zabije. V populaci proto nezůstávají téměř žádní jedinci, kteří by po prodělané chorobě měli vybudovanou imunitu.

Proti viru navíc zatím nejsou dostupné ani léky, ani vakcína. Zatím nejnadějnější výsledky představil čínský veterinární výzkumný ústav Harbin, který začátkem března oznámil, že má vyvinutou vakcínu, která je účinná i dostatečně bezpečná. Než se ale látka dostane na trh, bude to ještě nějakou dobu trvat. Zatím tedy nezbývá než se zaměřit na prevenci.

Tisíce lidí mohou být bez práce

„Je to hrozba pro životní prostředí, ekonomiku, pro obyvatele žijící ve venkovských oblastech a zabývající se chovem prasat, a to zejména ve střední a východní Evropě. Stávající rychlost šíření tohoto viru může vést až ke kolapsu evropského trhu s vepřovým masem a připravit o živobytí stovky tisíc zemědělců,“varuje Güttlerová. Myslivci apelují na členy jednoty, aby se snažili co nejúčinněji stavy divočáků regulovat.

Na straně českých myslivců je přitom jedna velká výhoda, a tou jsou zkušenosti. Všechna dostupná opatření si vyzkoušeli už v minulých letech při posledním výskytu prasečího moru u nás.

Vysoké stavy černé zvěře navíc trápí Česko dlouhodobě, a tak jsou pravidla na jejich odstřel částečně přizpůsobená svízelné situaci. Divočáci se například mohou lovit celoročně, nemají období hájení, myslivci mohou navíc používat vybavení pro noční lov.

Výhodou pro Česko jsou i pohraniční hory. Ty fungují jako přirozená hradba a zvířata si při migrování vybírají raději schůdnější cesty.

K zatím nejrazantnějším opatřením přistoupilo německé Sasko. To vybudovalo na hranicích s Polskem ochrannou bariéru, která má na výšku sedmdesát pět centimetrů a měla by divočákům znemožnit vstup do země. Jen do materiálu investovala země 250 tisíc eur.

Migrace zvířat ale není jediný způsob, jak se může nemoc šířit. „K šíření může dojít také nedostatečně tepelně upravenými produkty z vepřového masa či živočišnými odpady,“vysvětluje tiskový mluvčí

Státní veterinární správy Petr Majer. „Potenciálně nebezpečné mohou být také lovecké trofeje dovezené z problematických oblastí či infikované stelivo. Zde sehrává roli spolušiřitele člověk,“pokračuje Majer.

Řidiči, neodhazujte vepřové

Aktuálně jsou v platnosti mimořádná veterinární opatření, která zakazují dovoz loveckých trofejí ze zemí, kde se nemoc vyskytuje. Není z nich možné ani dovážet slámu a seno.

V příhraničních oblastech jsou navíc rozvěšené cedule, které apelují na řidiče, aby volně neodhazovali zbytky jídla s vepřovým masem. Mohlo by se stát, že by se těmito zbytky mohla nákaza šířit dál, když by infikovanou potravinu sežralo divoké prase.

Stávající rychlost šíření viru může vést až ke kolapsu evropského trhu s vepřovým masem a připravit o živobytí stovky tisíc zemědělců.