Léčení na dálku nastupuje
Koronavirová epidemie urychlila rozvoj telemedicíny. Z luxusu se stala záležitost pro všechny
Do ordinací praktických a specializovaných lékařů teď většina pacientů jen telefonuje nebo mailuje, do čekáren se kvůli obavě z nákazy nehrnou. Řada lékařů přešla na dálkovou komunikaci s pacienty spontánně a učí se ordinovat přes telefon a mail. Přístup musely změnit i zdravotní pojišťovny – léčbu na dálku od března hradí ze zdravotního pojištění.
„Co lze, řešíme po telefonu. Pacienti posílají i fotografie. Některé nálezy jsou zcela typické, z fotky hrdla jde poznat angína, přes eRecept mohu lidem napsat antibiotika. S pacienty, co mají doma tlakoměr, lze konzultovat i antihypertenzní terapii a není třeba osobní návštěva,“říká Veronika Fejfarová, praktická lékařka z Mělníka. Doposud si vyšetření a léčbu těchto pacientů mohla účtovat na pojišťovnu, jen když přišli osobně. Teď od pojišťovny dostane 55 korun za komunikaci s klientem přes telefon či e-mail. Umožňuje jí to držet praxi ekonomicky nad vodou a pomáhat pacientům.
„Nejvíc se využívá telefonická konzultace, probíhají ale i rozhovory přes Skype, SMS nebo mail. S rodiči to pak telefonicky dořešíme,“říká Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, která provozuje ordinaci v Bystřici pod Hostýnem. Podle ní to pro lékaře znamená více času, ale také více dotazů, protože to, co rodič říká, může ovlivnit rozhodnutí lékaře.
Také ambulantní specialisté nová pravidla financování využívají. „Psychiatr a psycholog mohou poskytovat péči přes Skype. I fyzioterapeut může pacientovi poradit přes Skype. Logopedi si to chválí, děti lépe komunikují přes obrazovku. A pojišťovny to akceptují jako výkony,“říká Zorjan Jojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů. Když se pacient neozve na kontrolu, lékaři mu sami aktivně volají.
Zda budou úkony na dálku propláceny lékařům i po zrušení nouzového stavu, zatím není jasné.
O telemedicínu se dosud v Česku pokoušeli jen soukromníci, případně některá zdravotní pojišťovna v rámci marketingu. Zdravotnická skupina EUC loni v lednu spustila internetovou Virtuální kliniku, kde lékaři radí formou chatu. Pacient si ale službu musel uhradit, případně mu ji platil zaměstnavatel. Jakmile ministerstvo zdravotnictví v půlce března rozhodlo, že dálkovou péči mohou pojišťovny hradit z veřejného pojištění, EUC otevřela službu veřejnosti bezplatně. „Zapojujeme do toho naše lékaře ze skupiny EUC, online konzultuje s pacienty 50 praktiků,“říká Daniel Soukup, ředitel EUC Virtuální kliniky. Lidé na webu vyplní formulář, naskenují kartičku zdravotní pojišťovny a občanský průkaz. Po vyplnění dotazníku a vylíčení potíží se s nimi lékař spojí a zahájí chat. „Vyptám se na vše, co potřebuji, pacientovi poradím, mohu mu poslat elektronický recept. V případě potřeby můžeme přejít k telefonátu nebo videohovoru. Když nejsem schopná jeho problém na dálku posoudit, doporučím návštěvu lékaře,“říká Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka Virtuální kliniky. Šedesát procent případů zůstane jen u konzultace na dálku. Výhodou chatu s lékařem vidí v tom, že na konzultaci je klid, pacient nemusí čekat v plné čekárně a lékař není znervózňován vyzváněním telefonu. Lidé se méně stydí.
Před koronavirovou krizí nabízely distanční nezávislou konzultaci s lékařem po telefonu jako benefit některé zdravotní pojišťovny, aby se odlišily od konkurence – například ZPMV nebo OZP. OZP začátkem letošního roku spustila ve spolupráci s webem Ulékaře.cz navíc možnost online dotazů na příslušné lékařské specialisty.
Telemedicína by mohla změnit české zdravotnictví – například omezit nadužívání primární péče, bylo by pak víc prostoru pro skutečně nemocné. „Povede to k poklesu fyzických návštěv u lékařů, řada problémů se vyřeší elektronicky. V Česku máme skoro dvakrát vyšší počet návštěv u lékaře, než je v Evropě běžné,“soudí Radovan Kouřil, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. „Online komunikace je efektivnější, lidé jdou k věci, nezabíhají,“srovnává ošetření naživo a na dálku Petra Bomberová Kánská. Podle Kouřila se tímto způsobem může dostat lékařská péče také do odlehlých regionů, kde lékaři chybějí a pacienti by za nimi museli daleko dojíždět.
Telemedicína určitě lidský kontakt zcela nenahradí. „Při osobním setkání poznáte, jak se pacient cítí, nakolik jej obtíže trápí. A když máte vybudovanou důvěru, tak nemusíte tolik vysvětlovat. Navíc pacienti nejsou odborníci – trápí je určitý příznak, ale nějaký závažnější třeba podcení a nezmíní,“vysvětluje Veronika Fejfarová.