Nejvyšší čas na „velký úklid“

Nákaza koronavirem přináší v celém světě změny, na něž bude třeba po konci karantény reagovat. A reagovat generálním úklidem. Ve Spojených státech, v Číně a rozhodně také v nadnárodních organizacích.

Amerika. Před měsícem byl prezident Trump na nejlepší cestě ke znovuzvolení, protože americká ekonomika prosperovala a nezaměstnanost byla nízká. Každý prezident USA od druhé světové války, který za takové situace usiloval o znovuzvolení, zvolen byl. Pak přišla pandemie.

Mělo se za to, že ona a s ní související ekonomická recese znamenají konec Trumpových nadějí. Ale nyní mu preference poskočily nahoru – protože má denní tiskovky, kde vystupuje jako válečný prezident bojující proti viru. A ve válce (alespoň na jejím začátku, než se válka stane nepopulární) má obyvatelstvo tendenci semknout se kolem vrchního velitele.

Jenže Amerika je jen na začátku. Z recese se může stát velká krize a mrtvých denně přibývat po tisících a desetitisících. Mírné odhady celkového počtu mrtvých, jež si koronavirus v USA vyžádá, jsou ve statisících, horní v milionech. Trumpova popularita může zkolabovat jako domeček z karet.

Jeho největší „výhodou“je nejpravděpodobnější protikandidát Joe Biden. V listopadu mu bude 78 let. Mluví často zmateně. Bude-li zvolen, pak první den v úřadu v lednu 2021 bude starší, než byl po osmi letech prezidentství Ronald Reagan – ve své době považovaný za starého prezidenta – v poslední den v úřadu. Proto někteří demokraté spekulují, že Bidena by měl na sjezdu, jejž už přeložili z července na srpen, nahradit někdo jiný, například energický guvernér státu New York Andrew Cuomo.

Virus a čínský režim

Čína, přesněji rudá Čína. Tamní komunistický režim je primárně odpovědný za současnou celosvětovou pandemii. Původně se snažil místní epidemii ututlat, lhal o ní, popíral ji a lékaře, kteří na ni upozorňovali, perzekvoval. Tak se z lokální epidemie stala globální pandemie. A nyní poté, co světu ublížil, jej ještě i uráží; snaží se vystupovat jako zachránce světa před pandemií. Přitom stále lže – o počtu mrtvých, o průběhu nákazy, o jejím šíření, o současném stavu v Číně. V důsledku těchto lží byly naše západní, tj. evropské a americké, projekce vývoje pandemie mylné od samého počátku. Hlavním viníkem pandemie je kromě samotného viru také čínský režim.

Až pandemie skončí, budeme muset vyvodit určité důsledky. Neudržitelné je například, aby se komponenty vitálních léků vyráběly v Číně. Nemůžeme být i nadále závislí, pokud jde o komponenty léků, na jedné zemi, navíc s takovým režimem. Co lze vyrábět v Číně, lze vyrábět i v Indii či Indonésii.

Neviním západní firmy a korporace z toho, že mají své fabriky v zemích třetího světa s levnější pracovní silou. Mezinárodní obchod a dělba práce jsou užitečné pro všechny. Tisíce lidí v těch zemích jsou chudší než my, proto je dobré jim dát možnost vydělat. A pak kupovat produkty levně a specializovat se na dokonalejší produkci. Mezinárodní obchod je prostředkem zvyšování životní úrovně všech, včetně nejchudších zemí; rozhodně lépe jim pomáhá než tzv. rozvojová pomoc, tj. zdaňování našich daňových poplatníků ve prospěch oněch zemí, což v praxi často znamená ve prospěch nikoli jejich chudých, nýbrž jejich vládců, aby si mohli koupit čtvrtý mercedes a vydržovat čtrnáctou konkubínu.

Mezinárodní obchod ano, ale vitální komponenty toho, co potřebujeme a na čem jsme závislí, nesmějí být produkovány pouze v rudé Číně.

Nejen trapné, i škodlivé

OSN, její Světová zdravotnická organizace (WHO) a další. Až pandemie skončí, bude nejvyšší čas v mezinárodních, nadnárodních organizacích „uklidit“. Mnohé organizace na bázi OSN jsou nejen trapné, ale už i škodlivé. WHO například papouškuje propagandu rudé Číny a odmítá za člena přijmout Tchaj-wan, který je v boji proti pandemii úspěšnější než Čína. Přitom jde o celosvětové zdraví. Je tady rovněž podezření, že představitelé WHO jsou koupeni Čínou.

Nebo tzv. Rada OSN pro lidská práva; jejími členy byli či jsou takoví „premianti“lidských práv jako Kuba, Pákistán, Saúdská Arábie, Súdán, Venezuela či ano, ... rudá Čína. Na tomto se nemusíme podílet; jejich byrokratický aparát platit nemusíme.

Nebo pamatujete ještě z dob před pandemií na pakt OSN o migraci (v originále „pro migraci“)? Vymyslel ho byrokratický aparát OSN a členské země k jeho přijetí tlačil. Každá země by se ostýchala ho odmítnout samotná; je dobré, že se našla skupina zemí, které ho odmítly společně; v OSN proti němu hlasovaly Česko, Izrael, Maďarsko, Polsko i USA a tucet zemí se zdrželo.

Nebo istanbulská úmluva, pamatujete ještě na ni? Není to sice dokumentem OSN, nýbrž Rady Evropy, ale princip je podobný: byrokraté a aktivisté sepíší dokument, který by v žádném demokratickém parlamentu v takovéto podobě neprošel, ale protože má formu mezinárodní úmluvy, každou zemi mohou vydírat: „Nechcete být černou ovcí, že ne; tak ho nakrásně podepište a ratifikujte, milánkové...“A mnohé se zastrašit nechají. Proto je dobré, aby takovéto dokumenty odmítla vždy skupina několika zemí.

Mimochodem, v době současné pandemie jsou oba dokumenty relevantní asi jako brestlitevský mír. Krutá realita pandemie ukazuje tyto ideologické dokumenty jako to, čím vždy byly, ale lidé si to tolik neuvědomovali: něčím mezi nepovedeným vtipem a vřeštěním rozmazlených dekadentních elit. Proto je v byrokratických aparátech OSN a jejích dílčích organizacích nutné „uklidit“.

Čínský režim poté, co světu ublížil, se snaží vystupovat jako jeho zachránce před pandemií.