Vinnetou očima indiána
Němci nadšeně křepčí v mokasínech s tomahawky, zatímco praví indiáni dílem žasnou, dílem zuří. Kde se vzala posedlost mýtem Karla Maye, prozkoumá zítra na Prima Zoom snímek Fenomén Vinnetou.
Kanadský spisovatel Drew Hayden Taylor je indiánského původu, ač tak na pohled nevypadá, sám pochází z rezervace a žije v Dawson City, kam proudí zejména německé turistické zájezdy nadšenců pro zálesáckou romantiku.
Všichni znají Vinnetoua – a tak se Taylor vypravil naopak do Německa, aby zjistil, odkud masová obliba smyšleného hrdiny pramení.
Víc než karneval
Nestačí se divit. Na tradičním festivalu přihlíží obří divadelní produkci pod širým nebem včetně střelby, koní a cvičeného orla. „Jako od Disneyho,“popíše zážitek, nicméně sám sebe přistihne, že „fandím bělochům převlečeným za Apače“.
V Bavorsku zase navštíví takzvané indiánské léto, kde se za původní obyvatele Ameriky nepřevlékají účinkující, nýbrž sami fanoušci. Připomíná to comic-con, tedy sraz ctitelů komiksů, ovšem v jiném stylu: od kostýmů přes rekvizity až po stany. V pozadí stojí výnosný obchod, muž, jenž si říká Lovící vlk, vozí originální zboží ze Severní Ameriky, předvádí krotitelský výstup s bizonem a nadává na komerční napodobeniny včetně dřevěných týpí, která Taylor charakterizuje slovy „poznávám národ Ikea, jedna noc za 160 dolarů“. Ovšem opodál už táboří v autentických podmínkách lidé, kteří v indiánské kultuře vidí víc než barvitý karneval.
Že Karl May psal své příběhy, aniž by se do Států podíval, sice všichni vědí, ale nevadí jim, co z jeho historek Taylor zpochybňuje, třeba sporný výskyt bizonů na území Apačů nebo možnost zabít medvěda grizzlyho pouhým nožem.
Zejména však dokumentarista prověřuje odlišný přístup: „Kdyby se u nás Kanaďan převlékl za indiána, obvinili by ho z rasismu – tady je to výraz lásky a obdivu.“Načež se mu dostane vysvětlení, že „pro nás Němce je Vinnetou něco jako pro Američany třeba Superman“.
Pohled do historie potvrzuje, že ctitelé mayovek zrodili masové hnutí už počátkem 20. století. Paradoxně jedním z největších fanoušků Vinnetoua byl Adolf Hitler, který v náčelníkovi Apačů viděl dokonalého bojovníka, vzor výchovy chlapců, a kmen Lakotů čili Siouxů dokonce vyhlásil za čistou rasu.
Mánie přežila i válku a rozdělení Německa, kdy východ coby náhradu za západního Vinnetoua dostal filmové indiánky, jimž kraloval Gojko Mitić, „sexsymbol bývalé NDR“. Právě Mitić vyloží Taylorovi teorii, podle níž Němci hledají ve volnosti prérií únik z národní tradice řádu.
Mezi rodilými indiány se sice najde aktivista, jenž protestuje knihou Zapomeňte na Vinnetoua, ale většina vnímá Němce s čelenkami smířlivě: „Jen si na to hrají, neuráží nás to.“Ostatně Taylor najde výmluvnou pointu „kulturní výměny“doma, na kanadském Oktoberfestu, kde se místní převlékají po bavorsku včetně kožených kalhot.