Jak (ne)odsoudit Velkého čápa

Dnes začíná dlouho očekávaný proces: známý fotbalový šíbr Miroslav Pelta míří před soud v korupční kauze hlavně kvůli své velkohubosti. Ale nestojí obžaloba trochu na vodě?

Byla to jeho chvíle. Když se kluby fotbalové ligy na zasedání hádaly, jestli spustit soutěž po ustupující pandemii koronaviru, přišel do dusné atmosféry k řečnickému pultíku Miroslav Pelta a spustil svůj klasický kulomet bonmotů. „Jardovi Tvrdíkovi dejte titul, já mu pošlu fakturu za Ligu mistrů,“narážel na milionové bonusy, které v případě postupu do Champions League má ve Slavii díky přestupům jabloneckých hráčů. „Šaďas (šéf Plzně Adolf Šádek), tobě stačí Evropská liga, u tebe bonusy nemám. A Sparta ať vyhraje pohár a jí taky pošlu fakturu,“rozesmál sál, ve kterém do té doby bylo neskutečné napětí. „Chlapi, vážně, jdeme do toho, jdeme hrát, nevím jak vy, ale já jsem celkem švorc,“uzavřel Pelta a funkcionáři se smáli znovu.

Jeden z nich pak vyprávěl, že jak procházel nazpět kolem jejich stolu, dostal pochvalu: „Mirku, to bylo skvělý.“A Pelta: „Viď? Myslíš, že je takhle pobavím i u toho soudu?“Žoviální. Jako vždycky.

Bude mu do smíchu dál? Dnes se kontroverzní symbol českého fotbalu postaví před tribunál kvůli tomu, že měl ovlivňovat přerozdělování sportovních dotací od ministerstva školství. „Stojím si za tím, že jsem neudělal nic nezákonného,“říká o hodně složitém případu, v němž si on sám (ale třeba i další obžalovaný, šéf České unie sportu Miroslav Jansta) dost věří.

„Peltič“či „Velký čáp“, jak se Peltovi říká, v něm doplácí i na svou žoviálnost, velkohubost, absolutní verbální bezstarostnost. Hotový ráj pro zemi odposlechů, kterou dnes jsme. „Ty už víš, kudy běží zajíc,“říkal třeba náměstkyni ministra školství Simoně Kratochvílové v jedné z legendárních dotačních hlášek, které se ze štěnic jako obvykle dostaly do médií.

Naděje lidového strejdy

Otázkou ale je: skutečně bude možné Peltu „udělat“na dotacích? Na dotacích, které nerozkradl, nedal si je do své kapsy? Jen v podstatě „hodně svérázně“ze své pozice předsedy Fotbalové asociace ČR a poradce ministryně školství lobboval, radil, přerozděloval, využíval svých dlouhých prstů. Aby urval co nejvíc pro fotbal.

Nehleďme na hlášky, ale na zákony. Lobbing, využívání kontaktů, pseudotrafikaření… Bude to stačit? Se skvělými právníky a s obrovsky komplikovaným pozadím dotačních programů?

Média zároveň plní historky ze soudního spisu o tom, jak všechny politiky zval v minulosti FAČR (tedy Pelta) na mistrovství Evropy a další zápasy – kdo všechno letěl za peníze asociace. Vláda, pražští politici, někteří soudci…

Přál bych vám vidět český olympijský dům ve Vancouveru 2010. Kéž by tehdy absolutista Aleš Hušák zval pouze politiky! Jen jsme koukali, komu všemu Český olympijský výbor zaplatil drahé letenky do Kanady. Kolega to tehdy popsal brilantně: „Kdyby se sečetlo osazenstvo českého domu, bylo by to minimálně 250 let natvrdo.“Pohoršoval se někdo? Řešila to policie? Média? Kdo by chtěl žít v růžovém světě, kde se mocní lidé nezvou grátis na sportovní zápasy, musel by se odstěhovat nejen z Česka, ale i z planety Země…

Nikdy bych nečekal, že jednou budu obhajovat zrovna Miroslava Peltu. Symbol špíny ve fotbale. Nezapomenu, když před devíti lety kandidoval poprvé na šéfa fotbalové asociace – všichni byli v šoku, že tenhle chlápek z odposlechů, v nichž mluvil třeba o tom, že „celý jaro bylo cinklý“, bude stát v čele očisty korupcí zdecimovaného českého fotbalu. Bizár!

Sešli jsme se tehdy na rozhovor v hotelu Hilton, já nabroušený, zamračený, protože fotbal miluji a on pro mě personifikoval všechno zlo. Jenže realita? Lidový strejda, co celou dobu srkal gulášovou polévku. Žoviální. Nějakým zvráceným způsobem snad i roztomilý chlapík, co se zakoktává, pořád říká „víte, jak to myslím“(většinou to nevíte) a nedořekne pořádně jedinou větu tak, abyste pochopili její význam. Začal jsem chápat podivuhodné kouzlo jeho osobnosti, která ve fotbale dokáže „spojit nespojitelný“.

„Nejsem žádný mafiózo!“obhajoval se tehdy. Když došlo na legendární větu „Celý jaro bylo cinklý“, kterou proslul v odposleších v kauze Ivánek, vysvětloval mi ji božskou argumentací: „Měli jsme s kolegou takovou naši komunikaci, ve které jsme se předháněli, kdo je větší chlap. Víte, jak to myslím. No a každý jsme si k tomu v telefonu dali přidanou hodnotu. My jsme se tenkrát bavili o trenérovi Kotrbovi. On se tenkrát vyjadřoval, že jsme mu nepomohli s koupí takových hráčů, jaké chtěl, a podobně. A já jsem do toho telefonu kolegovi říkal: ‚Kdyby to nebylo jako cinklý na klíč…‘ Prostě to bylo tak, že jsem v nadsázce kritizoval trenérovu práci v tom čase.“

Prostě „neprůstřelný“Peltič… Z kauzy vyšel úplně čistý. Ten obrovský korupční průšvih semlel jen Ivana Horníka a pár dalších rybiček, ale největšího žraloka, který moc dobře věděl, že byl blízko nepohodlnému akvárku, nechal nakonec žít. A působit ve fotbale, stát se jeho šéfem.

To je ten paradox. Pelta měl dávno čelit úplně jiným obviněním. Ne z „lobbingu“, který je dost na vodě. Soud se potáhne měsíce, možná roky. Když ho v roce 2017 zatkli, na služebně prý žertoval s policistkou a občas podle informací z jeho okolí jen tak mimoděk „něco“plácl, což mu může při soudu uškodit. Stejně jako jeho další a další plácání, při kterém se museli policisté se sluchátky na uších náramně bavit. Uvidíme, jestli bonmoty budou stačit.

Nikdy bych nečekal, že jednou budu obhajovat zrovna Miroslava Peltu. Symbol špíny ve fotbale.