Teď stojí Lamine Diack před soudem.
Kryl doping, prodával hlasy, chtěl miliony.
Vsenegalském Dakaru vyrůstal v domě, který stál jen 150 metrů od stadionu... a stejně daleko od městského vězení. Vskutku symbolické. Lamine Diack dlouhá léta usedal na výsostná místa v čestných lóžích světových stadionů a mezi své přátele řadil i ruského prezidenta Putina či brazilského Da Silvu.
Teď mu hrozí 10 let vězení. Minulý týden stanul před soudním tribunálem v Paříži. Po pěti letech v nařízené domácí izolaci.
Obvinění, jak zkorumpoval atletiku a olympismus, se během té doby kupila do výše obří pyramidy. V očích mnohých se stal největším korupčníkem v historii sportu. Je mu 87 let.
K soudu dorazil v elegantní bílé tunice a v půlhodinové úvodní řeči se holedbal, jak učinil atletiku populárnější a globálnější.
A ta obvinění? Ano, dobře, nechával likvidovat ruské dopingové případy. Tvrdí však, že šlo o kompromis sloužící finančnímu zdraví atletiky. Musel tak činit, aby udržel ruské sponzory mezinárodní federace (dříve IAAF, nyní Světová atletika).
Kategoricky odmítá, že by za to požadoval od dopujících atletů vysoké úplatky. Všechno totiž hází na syna: „Můj syn je zloděj a podvodník. O jeho kriminální činnosti jsem se dozvěděl až od vyšetřovatelů.“
Vyhni se ruskému skandálu!
Syn Papa Massata Diack, někdejší marketingový poradce IAAF, je obžalován rovněž, ale prchl do Senegalu a ten jej odmítá vydat.
Mnohé indicie ovšem ukazují, že šlo o rodinný podnik Diackových. Společně vybudovali obří korupční síť. Jen za „odklizení“23 ruských dopingových případů měli vydělat 3,45 milionu eur. Navíc otec Diack dostal z Ruska i příspěvek 1,5 milionu eur pro svůj politický lobbing v Senegalu.
Stejně tak si Diackovi nechávali platit za zajištění hlasů pro volby dějišť olympijských her. Podle brazilských svědků si řekli o dva miliony dolarů za osm hlasů pro volbu Ria 2016 a o 2,3 milionu za patřičnou podporu pro Tokio 2020.