Mladí Češi: méně alkoholu a sexu

Hlavním zdrojem zábavy i nových závislostí se stávají sociální média

Byl to docela překvapivý pohled. Když v Českých Budějovicích o víkendu policisté kontrolovali, jestli hospody dodržují „koronavirovou“otevírací dobu do 23 hodin, našli při jednom ze zátahů patnáct teenagerů zavřených ve sklepě. Respektive – patnáct opilých nezletilých, které do toho sklepa schoval majitel nočního podniku. Skončil v poutech a děti u rodičů.

Vypadá to, že návrat k normálu si společensky užívají i teenageři. Jen za první dva červnové týdny se v médiích objevily zprávy jako: „Čtrnáctiletá dívka spala opilá za bílého dne na zastávce v Motole.“– „Nezletilý rekordman? Chlapci v Hradci naměřili přes čtyři promile.“– „Dvanáctiletý chlapec se opil a skončil na JIP.“– „Tři děti si udělaly mejdan u podstavce sochy maršála Koněva.“

Jenže zdání klame. Obecný trend je jiný. Mladí Češi pijí méně. A to o dost. Alkohol už pro ně není tolik sexy. Podle nedávného průzkumu Světové zdravotnické organizace, na kterém se podílela i Univerzita Palackého v Olomouci, klesl v Česku během čtyř let počet uživatelů alkoholu ve věkové skupině 18–26 let o sedm procent. Mladí lidé jsou také vůbec největší abstinenti v republice – osm procent z nich vůbec nepije (v celé populaci je to přitom okolo dvou procent).

Naopak další generační skupina od 27 do 35 let patří mezi velmi aktivní „pařiče“– což potvrdila třeba i čísla z karantény: zatímco mladí nejčastěji přiznávali, že zvýšili spotřebu jídla, lidé od 27 do 35 let vládli statistice karanténního alkoholismu.

A ještě jeden starší průzkum, jenž potvrzuje sestupný trend u nezletilých – v roce 2002 alespoň jedenkrát týdně pilo alkohol 30 procent patnáctiletých dívek, a dokonce 40 procent patnáctiletých chlapců. Během následujících 12 let se tato čísla smrskla na polovinu, tedy 15 procent pijících dívek a 20 procent chlapců.

„Trendy jsou příznivé. Dochází ke snížení konzumace alkoholu u této věkové skupiny. Ale je potřeba říct, že to je celoevropský trend, navíc stále tady máme velký problém v nárazovém pití mládeže,“říká národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „Existují také lákavější formy trávení volného času, se sociálními médii,“řekl spoluautor výzkumu Michal Kalman z Univerzity Palackého.

Když se ptáme sedmnáctileté Nikoly, jestli jí říkají něco pojmy jako „beton“, „houba“nebo snad „žabí hlen“, jen se směje: „Fuuj, co to je?“šklebí se nad legendárními devadesátkovými drinky. Její svět ovládají zcela jiné pojmy: „Messenger, WhatsApp, TikTok, Instagram, Snapchat…,“vypočítává.

S vrstevníky Nikola neochutnala ani modernější drinky, žádné cosmopolitany, aperoly. „Párkrát jsem měla víno, ale vůbec mi to nic neříká. V mém okolí není skoro nikdo, kdo pije,“tvrdí Nikola, která žije za Prahou. Večery často tráví doma, online. „Občas mám puštěný počítač i mobil, abych vše stíhala,“říká s tím, že rodiče se jí často ptají: Co tam na tom internetu pořád děláš?

Odpověď: Všechno. A nic. Je schopná neustále sledovat pár sekund trvající videa na TikToku a zároveň kontrolovat, kolik srdíček dostala její fotka na Instagramu. Ten je teď nejvíc „in“, aktivně ho používají dva miliony Čechů. U dětí nejvíce roste právě TikTok.

Podle průzkumu EU Kids Online tráví čeští dospívající na internetu každý den v průměru tři hodiny denně. To je zhruba o polovinu víc než před deseti lety. O víkendu je 22 procent dospívajících online i více než sedm hodin. „Sociální sítě jsou, řekla bych, jen jeden z faktorů klesající spotřeby u mladých lidí. Zvýšila se třeba i jejich zdravotní gramotnost,“myslí si Vedralová, ale zároveň dodává, že na on-line závislosti se ze své funkce už delší čas zaměřuje: „Loni na podzim jsme uspořádali národní konferenci na téma online závislostí, je to také jedno z nových témat, na které je zaměřená aktuální strategie protidrogové politiky. A klidně přiznám, že jsme měli závislost na technologiích řešit ještě dřív.“

Radikální pohled nabízí neurolog a známý odpůrce sociálních sítí Martin Jan Stránský. „Stáváme se tupým superdruhem, který přestává myslet na úrovni jednotlivce a začíná se přizpůsobovat kolektivnímu online myšlení,“prohlašuje.

Už Karel Čapek říkával, že „mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází“. Onen pocit „pohoršovat se“samozřejmě u obou garnitur přetrvává dodnes. Americká psycholožka Jean M. Twengeová napsala v odborných kruzích oceňovanou knihu, jež se jmenuje příznačně – iGen: Proč je současná „super-online“generace dětí méně rebelská... Píše v ní: „iGen, generace

lidí narozených od roku 1995 až do roku 2014 je první generací, která strávila nebo stráví celé dospívání s chytrým telefonem. Sociální média kompenzují jiné zásadní aktivity.“

Například sex. Minulý týden CNN citovala novou studii, podle níž spolu mladí lidé spí méně a méně. Největší nárůst nastal u mužů mezi 18 a 24 lety. Zatímco mezi lety 2000 a 2002 bylo sexuálně neaktivních mladých Američanů pouze 18 procent, mezi lety 2016 a 2018 pak už 31 procent. „I v Česku klesá počet partnerských styků, stále více mužů dává přednost masturbaci při sledování pornografie před partnerským milováním,“přidává český rozměr sexuolog Petr Weiss. „Zároveň pornografie poskytuje neadekvátní a nerealistický obraz sexu pro mládež,“konstatuje.

Podle studie publikované v prestižním britském časopise The Lancet se zároveň hranice dospělosti za poslední roky posunula až k 25. roku života. „Tradiční milníky dospělosti se posunuly ze začátku třetí dekády života na její konec,“uvádí psycholožka Lucie Kvasková, která se podílela na pětiletém projektu Cesty do dospělosti. „Rostou požadavky na vzdělání, zakotvení v zaměstnání je těžší. Mladí lidé jsou déle závislí na rodičích...,“vysvětluje. Zvýšila se i „urputnost“výchovy. Jak říká známá psycholožka Jiřina Prekopová: „Když si představíme obrázek rodiny, měl by to být muž, žena a vedle nich dítě. Nyní je to ale muž, žena a dítě uprostřed, mezi nimi. Když se dítě narodí, žena mu začne dávat přednost.“

Twengeová dodává, že dnešní mladá generace je více ve stresu (v Česku za posledních 18 let pětinásobně stoupl počet mladých užívající antidepresiva) a zároveň „slušnější“, korektnější. „Liší se v postojích k náboženství, sexualitě a politice. Více než předchozí generace je posedlá bezpečím, absolutně nestrpí jakýkoliv náznak nerovnosti. Zpochybňují sociální normy a tradiční politické strany,“píše Twengeová ve své knize. V nedávném průzkumu Medianu uvedla pouze desetina mladých Čechů ve věku 18 až 30 let, že je spokojena se současnou politickou situací. Drtivá většina zároveň řeší životní prostředí: 70 procent respondentů se obává ekologické katastrofy.

Pro šestnáctiletou Klaudii je TikTok propojením s kamarády a největší zábavou. Jiné sociální sítě skoro nepoužívá. Na TikToku by ráda byla úspěšná. Aplikaci otevře několikrát za den. „Většinou sama natáčím videa, kde tancuju nebo hraju vtipné scénky,“říká.

Stačí ale posunout prst po displeji mobilu dál. A nevinná legrace končí. Na TikToku se totiž často objevují výzvy, které děti následují. Některé jsou životu nebezpečné. MF DNES nedávno upozornila například na „penny challenge“: „Zapojte šňůru spotřebiče do zásuvky, ale tak, aby část kolíků zůstala odkrytá. Právě té povytažené části se pak dotkněte mincí,“nabádá video...

Výdělek i porozumění

„Každý večer před spaním otevírám Instagram, dívám se na moje oblíbené účty a přeju si, abych vypadala jako ony,“popisuje dvacetiletá Tereza. Jméno si přála změnit. Reakcí okolí se bojí, přestože svůj život sdílí na sociální síti. Od čtrnácti trpí anorexií.

K některým fotkám připojuje označení, takzvané hashtagy, které je umožní vyhledat lidem se stejnými zájmy, většinou jde o dívky, které chtějí být co nejhubenější. „Okolí mě nechápalo, ale holky na Instagramu mi rozuměly,“popisuje Tereza.

No a nemálo lidí má z Instagramu samozřejmě peníze. „Nejlepší influenceři (propagátoři čehokoli – pozn. red.) se dostanou ke stovkám tisíc za měsíc,“říká marketingový expert a odborník na sociální sítě Michael Skřivan. A průměrný výdělek? Podle něj od 40 do 80 tisíc.