Přes dluhy ven z krize
Úspěch států bude záležet na tom, jak dobře naloží s navýšenými rozpočty
Pandemie koronaviru se negativně podepisuje na rozpočtech všech států EU. Vlády musejí dodatečně zvyšovat letošní rozpočty a dopůjčovat si, aby vykryly výpadky na daňových příjmech a ještě měly něco navíc na povzbuzení ekonomiky. Česko v tom není výjimkou. Bude ale záležet na tom, za co peníze půjčené na napumpování ekonomiky utratíme.
Ministerstvo financí obhajuje rekordní výši deficitu odůvodněním, že ostatní státy dělají to samé. Například Německo podle posledních údajů ze začátku června plánuje deficit přes osm procent HDP, Francie přes 11 procent, Itálie a Španělsko přes deset, Polsko přes osm.
Česko mělo mít původně deficit pod 7 procent HDP (viz grafika – odhad OECD), vláda ale nyní do Sněmovny poslala novelu zákona o rozpočtu na rok 2020. Ta počítá se schodkem zhruba 10 procent – konkrétně 500 miliard korun. Celkové zadlužení přitom stoupne téměř ke 39 procentům, tedy o čtvrtinu. Při schvalování v parlamentu se nyní bude hrát o to, na co oněch 500 miliard půjde – opoziční poslanci nad tím chtějí mít kontrolu.
Domácnosti na vedlejší koleji
„Srovnání s ostatními státy může být zavádějící. Neříká nic o tom, na co je dodatečný schodek v jednotlivých zemích využit. Každá země má jinou strukturu ekonomiky a daňového systému a na každou dopadla pandemie a s ní související opatření s různou intenzitou,“upozorňuje Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR), která dohlíží na dlouhodobou udržitelnost českého rozpočtu.
Porovnat pouhá čísla nicméně může být užitečné. „Je dokonce velmi žádoucí, abychom viděli, zda se nějak výrazně nevzdalujeme zahraničnímu normálu. Čtyři základní formy pomoci, tedy přímé platby, odklady výběru daní, úvěrové garance a zesílené investice, zvolila vláda velmi podobně jako v mnoha dalších zemích, i když konkrétní proporce jsou odlišné,“soudí Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny.
V některých zemích se například více propadnou daňové příjmy, a tak budou muset deficit využít z podstatné části na nahrazení jejich výpadku, aby mohly dále hradit běžné výdaje. „V silně exportně orientovaných zemích, jako je Česko, pak bude větší tlak na to prostředky využít tak, aby pomohly firmám a jejich zaměstnancům překlenout masivní výpadek zahraniční poptávky,“vysvětluje Zamrazilová.
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, se v Česku kladl výrazně větší důraz na garanci úvěrů než na přímou pomoc firmám a domácnostem. „Mnoho států kolem slíbilo sice menší celkovou pomoc od státu, ale například Německo či Rakousko věnovali daleko větší objem prostředků na přímou pomoc firmám a domácnostem, na podporu příjmů domácností, na snižování a odklady daní a plateb pojistného,“říká. Česko tak zaostává ve výplatě pomoci za Rakouskem, Polskem či Německem
Podle NRR by se před tím, než se deficit navýší na astronomických 500 miliard, měla zhodnotit efektivnost zavedených opatření a dál pokračovat jen v těch, co mají smysl pro oživení a udržení pracovních míst. To platí i pro zavádění nových: „Některé nástroje mohou naopak brzdit oživování, například prodlužování ošetřovného i v době, kdy už je většinou možné umístit děti do škol,“uvedla minulý týden NRR ve svém vyjádření.
Bude záležet na rychlosti
Ekonomové se shodnou na tom, že se osvědčil například dotační program Antivirus – na zachování pracovních míst i program Pětadvacítka – kompenzace živnostníkům, ale i odpuštění minimálních odvodů zdravotního a sociálního pojištění podnikatelům. „Tento příznivý dopad však je a bude oslaben pomalým a zmateným náběhem některých opatření,“podotýká Skořepa.
Vláda v čele s Andrejem Babišem zvolila heslo „z krize se proinvestujeme“a staví ho tak proti situaci před osmi lety, kdy naopak vláda Petra Nečase (ministrem financí byl Miroslav Kalousek) výdaje naopak škrtala. „Srovnání s Kalouskovým škrtáním mně nepřijde fér, protože hrozba, že si český dluh nikdo nekoupí, byla tehdy ve světle potíží Řecka a dalších problémových zemí mnohem vyšší než dnes,“upozorňuje Skořepa.
Část peněz z 500 miliard plánuje vláda utratit formou investičních dotací – vedle desíti miliard na projekty obcí chce nalít 21 miliard převážně do výstavby infrastruktury, vodohospodářských projektů nebo na boj proti kůrovci v lesích.
Podle Skořepy je to principiálně správný způsob, jak pomoci ekonomice, aby zůstala v chodu. „Mám jen obavu, zda se v časovém horizontu několika málo měsíců podaří příslušné investice připravit natolik dobře, aby nakonec nešlo o mnohamiliardové mrhání penězi,“podotýká Skořepa. „Peníze musí směřovat na podporu krizí zasažených domácností a investic, které můžeme realizovat teď hned. Plánování hladových zdí a betonových investic nám nepomůže,“varuje Horská.
V minulosti nebyl brzdou veřejných investic v Česku ani tak nedostatek peněz jako spíš právě pomalá příprava. „Když se příprava zdrží, přijde investiční impulz až v okamžiku, kdy se ekonomika rozjede a navýšené investice budou české stavebnictví a vůbec celou ekonomiku spíš zbytečně přehřívat,“doplňuje.
Než se deficit rekordně navýší, vláda by měla zhodnotit efektivnost zavedených opatření.