Orbán se vzdal pravomocí. Prozatím
Maďarská vláda zrušila mimořádná opatření
BUDAPEŠŤ S ukončením nouzového stavu, který před více než dvěma měsíci vyhlásilo Maďarsko kvůli koronavirové krizi, končí nyní i kontroverzní mimořádné pravomoci vlády Viktora Orbána.
Opatření vyvolalo vlnu silné kritiky ze strany domácí i evropské opozice a vysloužilo Maďarsku přezdívku „první padlé demokracie“na pozadí světové zdravotnické krize. Zatímco Budapešť nyní trvá na omluvě, kritici vlády znovu varují před dalším zneužíváním moci. Parlament totiž tento týden přijal zákon, který kabinetu umožňuje vyhlásit stav tzv. zdravotnické nouze. Na scénu by vrátil i kritizované vládní dekrety vydávané během nouzového stavu.
Zákon o mimořádných pravomocích rozšířil na neurčito platnost dekretů, které premiér může během nouzového stavu vydávat. Vláda k tomu nově nepotřebovala souhlas parlamentu. Příslušný dekret tak přestal platit až s odvoláním nouzového stavu. Parlament ho sice mohl předčasně zrušit, většinu si v něm ale nyní drží vládní strana Fidesz.
Armáda, výslechy i škrty
Orbánova vláda vydala během nouzového stavu více než stovku dekretů. Omezila jimi například příjmy z daní pro místní samosprávy – o peníze přišly zejména města a obce, které nyní vedou opoziční politici. Toto nařízení přitom zůstává i nadále v platnosti. A finance osekala i politickým stranám, kterým až o polovinu snížila státní příspěvky. Do potíží se tím dostaly zejména menší opoziční strany.
Za kontroverzní se považuje i rozhodnutí vyslat do nemocnic a „strategických“státních podniků vojáky a policisty, kteří měli dohlížet na jejich bezpečný chod. Na seznam takových firem se dostaly potravinářské či telekomunikační společnosti nebo výrobci léčiv.
U výslechu pak kvůli údajnému šíření poplašných zpráv skončilo během nouzového stavu několik lidí, kteří se k pandemii a postupu vlády vyjádřili na sociálních sítích. Na policii skončil mimo jiné i zástupce místní opozice János Csóka-Szucz, který kritizoval reorganizaci nemocnic v době zdravotnické krize. Policie nakonec nikoho neobvinila.
Vláda argumentovala tím, že mimořádná opatření byla nutná k pokoření pandemie, kterou podle nedávného prohlášení kabinetu zvládlo Maďarsko lépe než mnohé jiné evropské země. Maďarsko eviduje asi 4 000 případů a 565 úmrtí.
Orbán nadále trvá na omluvě některých evropských politiků, kteří tvrdě kritizovali Budapešť za postup během zdravotnické krize. Evropský parlament dokonce v polovině dubna v rezoluci odsoudil maďarskou vládu za to, že jednala v „rozporu s evropskými hodnotami“. Evropská komise, která zkoumala nouzová opatření ve všech členských státech, ale nakonec nenašla na straně Maďarska žádná pochybení. Místopředsedkyně EK Věra Jourová nicméně nedávno v rozhovoru se serverem Politico upozornila, že Komise nyní zkoumá i jednotlivé dekrety.
Pochybnosti vyvolal i zákon o případném vyhlášení stavu zdravotnické nouze, který by vydávání neomezeně platných dekretů mohl vrátit zpět do hry. Nařízení by se měla vztahovat jen na zdravotnickou péči, cestovní omezení či předpisy pro chod podniků. Podle kritiků však otevírá nové dveře pro zneužití moci.
Orbánovu vládu přitom podle sondáže maďarského institutu Nézőpont podporuje nyní přibližně polovina Maďarů. Podle jiného průzkumu agentury Dalia Research jen 36 procent občanů považuje Maďarsko za demokratický stát.