Proč se vrátit do Jeruzaléma
Psal jsem si s kolegy z izraelské národní banky. Byl jsem v Jeruzalémě na poslední pracovní cestě. V únoru. V izraelské národní bance začali ekonomiku, stejně jako my s kolegou Adamem z ČNB, dočasně měřit přes spotřebu elektřiny. Aby šlo hned hrubě poznat, v jakém stavu je hospodářství a nečekalo se dva a více měsíců na oficiální statistiky o průmyslu nebo HDP.
Za Česko: minulý týden byla spotřeba elektřiny očištěná o vliv počasí nižší meziročně o 6 %. Ještě v polovině dubna pokles spotřeby elektřiny činil 13,7 %. Zlepšení.
Za Izrael: za červen -9,1 % proti průměru posledních dvou let. V dubnu to bylo -12,8 %. Podobný vývoj.
A podobné jsou i výsledky zdravotního systému. Zatímco Itálie má 572 mrtvých na covid-19 na milion obyvatel, Švédsko 500, Amerika 367, Německo 107, tak Izrael i Česko mají daleko méně: 30 mrtvých na milion obyvatel. V Izraeli, který má devět milionů obyvatel, byla přijata podobná a včasná opatření jako v Česku.
V čem je rozdíl: podle Bloombergu je na světě 130 projektů na vakcínu proti covidu-19. Hlavně v USA, Británii, Číně, Japonsku, v Německu. Je však mezi nimi i šest nadějných projektů z Izraele: firma MigVax, která vznikla jako SPV, tedy společnost zvláštního určení od Migal Galilee Research Institute. Institut biologického výzkumu IIBR. Firma TransAlgae. Izraelský technologický institut Technion. A nadějné projekty mají i dvě výzkumná centra na telavivské univerzitě a na univerzitě Bar-Ilan. Ne vše platí stát. Hodně zainvestují i privátní investoři. MigVax letos v dubnu získala od investorů 12 milionů dolarů. Řada univerzitních firem stojí na mezinárodní spolupráci – výzkum platí zahraniční farmaceutické společnosti. A třeba soukromý izraelský fond aMoon má zainvestováno v sektoru zdravotnictví přes 600 milionů dolarů, z toho 250 milionů má od švýcarské banky Credit Suisse.
Izrael je příkladem, kam má národ investovat státní i soukromé peníze nebo jak přitáhnout do zdravotnictví peníze ze světa. Bezpečnost nad sociální stát. Do Jeruzaléma se musím vrátit.