Policie v USA už toho má dost
Reakce na roli bídáka: odchody, demoralizace, modrá chřipka
Jen loni jich ve službě zemřelo 89, ale přesto jsou na tom dnes američtí policisté hůř než ti, jimž se po nocích snaží zabránit v rabování. Mají to černé na bílém: průzkum listu Wall Street Journal a televize NBC zjistil, že násilí při protestech znepokojuje jen 27 procent lidí, zatímco policejní brutalita, která byla po smrti George Floyda mechanicky vztažena na všechny policisty, jich štve šedesát procent.
A tak když při protestech do policistů davy střílejí rakety, házejí po nich kameny i zápalné lahve, média to moc nezajímá. Politici hovoří o jejich násilnictví, plánují rozpouštět celé sbory jako v Minneapolis, ruší jednotlivé útvary jako v newyorském Bronxu a vymýšlejí, jak jim seškrtat peníze a bojovat proti zločinu osvětou.
Přestože jen v New Yorku bylo za první dva týdny demonstrací zraněno na čtyři sta policistů, v celých USA za první týden asi sedm stovek, jsou v pozici hlavního amerického otloukánka.
Černobíle líčený příběh pokrokových demonstrací a násilnické policie ale opomíjí pohled z jejich strany.
Složit se dá jen z útržkovitých informací. Například ve Washingtonu zvažuje 71 procent policistů, že svléknou uniformy. V New Yorku si letos podalo žádost o penzionování 272 policistů, což je o polovinu víc než loni za stejnou dobu. Před několika dny oznámil protestní odchod šéf policie v Bronxu. V Buffalu rezignovala celá pohotovostní jednotka.
„Mají toho dost a už si nemyslí, že stojí za to nasazovat vlastní kůži v takhle nevděčné pozici,“řekl o víkendu jeden z šéfů policejních odborů.
Další prohlásil: „Klademe si všichni stejnou otázku – jak můžeme v takovém prostředí dělat dál svou práci?“ Šéf policejních odborů v Los Angeles Robert Harris řekl, že spousta tamních policistů se cítí jako veteráni z vietnamské války, když se vrátili domů. Ti měli pocit, že riskovali krk za Ameriku, ale jejich spoluobčané na ně ve vášních protiválečných protestů plivali a měli je za vrahy.
„Problém je v tom,“řekl Harris, „že zatímco demonstranti chtějí, aby se s nimi zacházelo nestranně a s respektem, totéž je upíráno policistům.“
Začíná se mluvit o demoralizaci policie. Projevuje se například epidemií modré horečky. Policisté se jednoduše „hodí marod“, takže načas odloží své modré uniformy. V Atlantě to udělalo 171 osob naráz. Vedení policie muselo ujišťovat, že to neohrozí fungování krizové linky.
Na modrou horečku se rychle našel i účinný lék: atlantská policejní nadace dala každému policistovi 500 dolarů jako injekci na posílení morálky.
„Eroze respektu“
Situace v USA připomíná poraženeckou náladu mezi britskými policisty, jak se projevila minulý týden, když v Londýně policie zasahovala v přistěhovalecké čtvrti Brixton proti street party, jejíž účastníci ji nejdřív úplně ignorovali, pak ji napadli a zranili přes dvacet mužů. Ukázalo to, že policie ztrácí autoritu, což dodává demonstrantům, ale s nimi i různým chaotům, výtržníkům a zločincům pocit, že ulice patří jim.
Šéf britských policejních odborů k tomu řekl, že z policistů se kvůli nepřesným a návodným zprávám některých médií stala „lovná zvěř pro ty, kdo nepotřebují mnoho pobízení“. Typický byl v tomto ohledu nedávný titulek BBC „27 policistů zraněno během převážně mírumilovné demonstrace proti rasismu“.
Podobně to vidí Jamar Nelson, zakladatel skupiny proti násilí jménem Mateřská láska v americkém Minneapolisu, kde vše odstartovalo smrtí George Floyda. Řekl, že jednostranný a paušalizující pohled radnice způsobil „erozi respektu“k policii, čímž podpořil bezvládí v ulicích. V řadě měst se policisté snaží být na hlídkách co nejméně, protože vědí, že jakákoliv situace se může obrátit proti nim.
Američtí policisté nejsou žádní beránci. Jen letos dosud zastřelili téměř 500 lidí, tedy v průměru tři denně. A do toho nejsou započítány oběti jako George Floyd, které přišly o život jinak. Ale faktem také je, že policisté působí v násilné společnosti s vysokou zločinností. Poslední týdny to ukazují s nečekanou brutálností.
V řadě velkých měst se ve zvláštní kombinaci emocí kolem koronaviru i demonstrací spojených s oslabením policie prudce zvýšila zločinnost. I když progresivisté tvrdí, že hlavním problémem je násilnická policie uplatňující jiný metr na černochy, kterou je potřeba nahradit či změnit a pak bude vše lepší, zatím je to přesně naopak. Televize ABC shromáždila čísla z New Yorku, Indianapolis, Milwaukee a Las
Vegas – všude se střílí a překračuje zákon víc než předtím. Stejné je to v Minneapolis. Od začátku protestů tam bylo postřeleno 113 lidí, z toho osm smrtelně. Washington Post píše, že přestřelek byly stovky. Minulé pondělí tam bylo střeleno devět lidí za čtyři hodiny. Den předtím jich bylo jedenáct. Tři další lidé byli zabiti jen blok od radnice. A tři členové městské rady, kteří dostali výhrůžky smrtí, si na účet města objednali soukromé ochranky. Kdyby nechtěli zrušit policii, že pak bude klid a mír, měla by je chránit ona.