Nižší daně a pět tisíc všem důchodům
Jednorázový příspěvek 5 000 korun by měli senioři získat před Vánocemi
Česko čeká velká změna daní. Na jejím konci zůstane lidem z výplaty o stovky až tisícikoruny více, naopak státní rozpočet bude postrádat desítky miliard korun.
Po třinácti letech skončí danění takzvané superhrubé mzdy, kdy se patnáctiprocentní sazba vztahovala na hrubou mzdu navýšenou o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. Nově se 15 procenty bude danit jen samotný hrubý výdělek. To by například pro zaměstnance pobírajícího mzdu 36 000 korun znamenalo každý měsíc bonus 1 800 korun.
Daňová novela musí ještě projít parlamentem, kde může doznat změn, vládní koalice se na ní už ale shodla a dohodu společně představil předseda vlády Andrej Babiš a vicepremiér Jan Hamáček.
„V programovém prohlášení jsme měli sazbu 19 procent, ale musíme dát jasný signál lidem, že se o ně postaráme. Proto snížíme daň na těch 15 procent,“uvedl Babiš.
Hamáček za ČSSD ocenil, že koaliční návrh obsahuje prvek progresivního zdanění lidí s vyššími příjmy. Nad výdělek kolem 140 000 by se totiž měla aplikovat speciální daňová sazba 23 procent. Ta v podstatě kopíruje současnou takzvanou solidární daň.
„Shoda na zrušení superhrubé mzdy byla rychlá, řešili jsme jen, jak se projeví na státním rozpočtu,“dodal Hamáček. Podle premiéra bude změna výpočtu daní znamenat výpadek příjmů státního rozpočtu kolem 74 miliard korun.
„Bude to součástí rozpočtu na příští rok a jsem přesvědčen, že i příští rok bude Česká republika patřit mezi nejméně zadlužené země EU,“uvedl Babiš.
Dalších patnáct miliard bude potřeba na výplatu jednorázové dávky určené důchodcům, nejen těm starobním, ale i invalidním a těm pobírajícím vdovskou penzi. Ti všichni by v prosinci měli obdržet příspěvek 5 000 korun.
Vláda jim tak chce kompenzovat vyšší náklady spojené s koronavirovou pandemií a vyšší inflací.
Dávku se nakonec koalice rozhodla vyplatit ještě v tomto roce, kdy má ve Sněmovně schválený půlbilionový schodek, a premiér naznačil, že vývoj rozpočtu by nakonec mohl být o něco lepší.
Pro příští rok pak kabinet počítá s valorizací důchodů o 848 korun, což podle Babiše bude znamenat navýšení výdajů o 32,5 miliardy. Menšinová vláda musí pro své plány ovšem získat ještě podporu poslanců. Přesný legislativní postup budou ministři ještě ladit, Babiš s Hamáčkem jsou však přesvědčeni, že se vše podaří do konce roku schválit.
Pokud zrušení superhrubé mzdy projde parlamentem v podobě schválené koalicí, polepší si většina zaměstnanců o několik tisíc korun měsíčně. Pro státní rozpočet to ovšem bude podle vládních odhadů znamenat výpadek ve výši 74 miliard korun. A právě to je zdrojem kritiky jak od opozice, tak od ekonomických analytiků.
Kabinet totiž nepředložil ani úspory, ani návrh na dodatečné příjmy.
„Snížení zdanění fyzických osob by bylo skvělou zprávou pro ekonomiku, nebýt dvou okolností. Zaprvé, opatření bude znamenat obrovský výpadek příjmů státního rozpočtu a vláda veřejnosti nesdělila, kdo a kdy vznikající dluh zaplatí. Zadruhé, opatření začne působit v roce, kdy by se ekonomika již měla vzpamatovávat z koronavirového šoku přirozeným způsobem,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Původní odhady rozpočtových dopadů navrhovaného patnáctiprocentního zdanění hrubé mzdy hovořily až o devadesáti miliardách. Toto číslo ovšem vláda korigovala tím, že do něj započetla předpokládaný vyšší výběr DPH způsobený větší ochotou lidí utrácet.
Tento předpoklad je ovšem podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nejistý. „Vláda vychází z některých předpokladů, které se nemusí naplnit. Pokud lidé budou šetřit více, než vláda předpokládá, například v důsledku možné druhé vlny pandemie a jejích ekonomických dopadů, náklad opatření bude v příštím roce vyšší.“
Eva Zamrazilová z Národní rozpočtové rady považuje superhrubou mzdu za artefakt bez ekonomické logiky, upozorňuje však na to, že výpadek 74 miliard není možné mít jako trvalou součást rozpočtu. Vláda proto podle ní musí hledat nové zdroje příjmů.
Vicepremiér Jan Hamáček naznačil, že myšlenky ČSSD na krytí dodatečných výdajů se ubírají například směrem k sektorové dani pro banky, která by podle něj mohla přinést do rozpočtu kolem 15 miliard korun. „Respektujeme, že na tom shoda není. Je to ale možnost, podobně jako vyšší zdanění korporací nebo omezení odlivu peněz z Česka do ciziny,“dodal.
Premiér Andrej Babiš argumentoval na tiskové konferenci tím, že český vládní dluh ve výši 30,8 procenta HDP byl loni čtvrtý nejnižší ze zemí EU a že tento podíl od jeho příchodu do vlády klesal. „Chceme veřejné finance držet na uzdě. Tento rok se dluh navýší, ale stále bude nižší, než když jsme nastupovali a po návratu do normálu se ho budeme snažit snižovat,“řekl Babiš.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy však není rozumné pracovat jen s jedním ukazatelem zadluženosti. „Česko může o statut kvalitního dlužníka rychle přijít. Pro hodnocení v očích věřitelů je totiž důležitá spíš racionalita, tedy zda dávají smysl důvody tohoto zadlužení a zda existuje rozumná představa, jak se zadlužením nakládat do budoucna,“míní.
Pro příští rok bude kabinet potřebovat navíc dalších 32,5 miliardy korun na valorizaci důchodů o 848 korun. Dalších patnáct miliard, které spolkne prosincový příspěvek důchodcům, se stane součástí letošního schváleného půlbilionového deficitu. „Dospěli, jsme k tomu, že je lepší dát ten příspěvek v rámci stávajícího rozpočtu, je tam na to prostor,“řekl premiér.
Odmítl také kritiku, že by vánoční bonus pro důchodce byl motivován blížícími se volbami. Vláda tak chce kompenzovat životní náklady penzistů, které podle Babiše stoupají rychleji než typický spotřební koš zbytku populace.
Ani to se však analytikům příliš nepozdává. „Na jednorázové odměně pro důchodce není nic koncepčního. Jednou se budou mít lépe, ale pak se to vrátí do zaběhlých kolejí,“říká Štěpán Křeček z BH Securities.
S přispěním Filipa Horáčka a Marka Tomanky
Česko může rychle přijít o statut kvalitního dlužníka.