Penalta! To kopu já!
Další milník v kariéře Ondřeje Koláře: slávistický brankář dal v sobotu v lize gól
Vlastně se dalo čekat, že to jednou přijde, protože s balonem u nohy je často jistější než řada hráčů v poli. Navíc ani není první: před ním se ve fotbalové lize trefilo už pět brankářů.
A přece je událost, že slávistický gólman Ondřej Kolář v sobotu dal gól. Jeho tým doma vedl nad Příbramí 2:0 a běžely poslední vteřiny, když rozhodčí Ginzel po faulu na Provoda foukl do píšťalky a rázně ukázal na puntík.
Co se dělo pak, to chvíli připomínalo scénku ze seriálu Okresní přebor. Kolář, podobně jako houslický gólman Jakub Kohák alias Kája Vachopulos, radostně klusal přes celé hřiště do vápna a hlavou mu běželo: To je penalta! To kopu já!
„Byli jsme domluvení, že až bude příležitost, půjde na ni,“vysvětlil neobvyklý tah po zápase trenér Jindřich Trpišovský. „Dát ligový gól byl Ondrův velký sen, zvlášť doma v Edenu a proti tribuně Sever. Já mu už v zimě, kdy vážně hrozilo, že odejde, slíbil, že ho na penaltu pustíme.“
A tak se Kolář dočkal. Fanoušci mu tleskali, povzbuzovali ho, a když suverénně proměnil, prořídlé tribuny nadšeně bouřily.
„Příjemný pocit,“tetelil se Kolář. „Trenér gólmanů Radek Černý mi říkal, že už mi chybí jen gól, abych ho dorovnal... Tak se to povedlo.“
Pravda: zrovna Černý také platil za gólmana, který se hrou nohama blížil spoluhráčům v poli. Za slávistické béčko nastupoval jako útočník, jako brankář áčka se trefil před jedenadvaceti lety.
Také z penalty, stejně jako další gólmani Kouba, Sňozík a Jánoš – ten dokonce třikrát. Jedinému brankáři se povedlo v lize vstřelit gól ze hry: Zdeněk Zlámal z Bohemians to dokázal před pěti lety v utkání s Duklou, hlavou po rohovém kopu.
V nastaveném čase vyrovnával na 2:2, zatímco Kolář si užil pocit střelce v zápase, který byl dávno rozhodnutý.
Jeho gól doložil, že Slavia vtrhla do nového ročníku ve velké pohodě. Na jaře se zdálo, že už není tak živelná a divoká, její hra občas sklouzla k pragmatičnosti. Zato začátek sezony znovu připomíná totální fotbal, o kterém trenér Trpišovský mluvil v době, kdy v zimě 2018 k týmu přišel.
Skóre 9:0 po dvou zápasech vypovídá o mnohém.
První kolo proti ambiciózním Budějovicím? Šestigólová smršť a hattrick útočníka Tecla.
Druhé kolo proti Příbrami? Skóre ne až tak výrazné, výkon jistě ne bezchybný, zato několik prvků, které zaujaly.
Všimli jste si, kolikrát se během zápasu kapitán Bořil proměnil z levého beka na hrotového útočníka?
Jakmile na druhé straně rozkmital nohy obránce Coufal, slávistický lídr sprintoval do pokutového území a hledal si prostor.
Všechno klaplo při druhé brance: Coufal centr, Bořil náběh na přední tyč, hlavička a gól!
„Honza si věřil, navíc má perfektní náběh, což je asi pozůstatek toho, že hrál do dvaceti let útočníka,“líčil kouč Trpišovský. „Navíc typologie zápasu takový styl vyžadovala: Příbram zahustila střed hřiště a nejvolnější byly právě lajnové prostory.“
I to je jedna z dovedností, ve kterých je Slavia zatím napřed před zbytkem ligy: Trpišovský a spol. dokážou soupeře dokonale načíst a využít jeho nedostatků, hráči pak na hřišti zapojí intuici a ani proti slabším soupeřům nic nevypustí.
Kdo tomuhle tempu bude stačit?